Obsah článku
Tisíce Čechů se každý den starají o nemocné rodiče, partnery nebo děti s postižením. Dělají to zadarmo, z lásky, často na úkor vlastního zdraví i kariéry. Přitom stát na ně myslí — jenže většina o tom vůbec neví.
Až 19 200 korun měsíčně. A skoro nikdo nežádá
Příspěvek na péči existuje v českém systému sociálních dávek už řadu let. Podle odhadů o něj nežádá až 7 z 10 lidí, kteří by na něj měli nárok. Důvod? Nevědí o něm. Nebo se domnívají, že se jich netýká.
Přitom částky nejsou zanedbatelné. Podle stupně závislosti osoby, o kterou pečujete, můžete získat od 880 Kč až po 19 200 Kč měsíčně. U dětí do 18 let jsou částky ještě vyšší — u nejvyššího stupně závislosti dosahují 27 000 Kč.
To nejsou jednorázové almužny. Tohle chodí každý měsíc na účet.
Kdo má nárok a za jakých podmínek
Příspěvek na péči dostává osoba, která potřebuje pomoc druhého člověka při zvládání základních životních potřeb. Nejde jen o upoutání na lůžko. Stačí, že váš blízký nezvládá sám nakupovat, vařit, oblékat se nebo chodit k lékaři.
Systém rozlišuje čtyři stupně závislosti:
Stupeň I (lehká závislost) — osoba nezvládá tři nebo čtyři základní životní potřeby. Příspěvek činí 880 Kč měsíčně pro dospělé, 3 300 Kč pro děti.
Stupeň II (středně těžká závislost) — nezvládá pět nebo šest potřeb. Dospělí dostanou 4 400 Kč, děti 6 600 Kč měsíčně.
Stupeň III (těžká závislost) — nezvládá sedm nebo osm potřeb. Částka je 12 800 Kč pro dospělé a 13 900 Kč pro děti.
Stupeň IV (úplná závislost) — nezvládá devět nebo deset potřeb. Příspěvek dosahuje 19 200 Kč u dospělých a 27 000 Kč u dětí do 18 let.
Peníze formálně dostává ten, kdo péči potřebuje. Ale v praxi je většinou předává tomu, kdo se o něj skutečně stará — tedy pečující osobě.
Jak o příspěvek požádat
Žádost podáváte na kontaktním pracovišti Úřadu práce podle místa trvalého bydliště osoby, o kterou pečujete. Můžete přijít osobně, poslat žádost poštou nebo ji vyplnit elektronicky přes portál MPSV.
Po podání žádosti přijde sociální šetření přímo k vám domů. Pracovník posoudí, jak váš blízký zvládá běžné denní činnosti — hygienu, stravování, komunikaci, orientaci, pohyb. Pak si vyžádá posudek od posudkového lékaře.
Celý proces trvá obvykle 60 až 90 dní. Někdy i déle. Ale příspěvek se vyplácí zpětně od data podání žádosti. Takže pokud žádost podáte dnes a schválí vám ji za tři měsíce, dostanete peníze i za celé čekací období.
Tohle málokdo ví — a právě proto se vyplatí podat žádost co nejdříve.
Největší omyly, které lidi odrazují
Mnoho pečujících se domnívá, že příspěvek na péči je jen pro těžce nemocné nebo ležící pacienty. To není pravda. Nárok může mít i senior, který má problémy s pamětí, špatně vidí nebo se bojí vycházet sám ven.
Dalším častým omylem je strach z majetkového testu. Příspěvek na péči se nepočítá podle vašich příjmů ani úspor. Nezáleží na tom, kolik vyděláváte. Rozhoduje výhradně zdravotní stav a míra závislosti na pomoci druhých.
Třetí mýtus — že musíte být profesionální pečovatel. Nemusíte. Péči může poskytovat kdokoli z rodiny. Manželka, syn, dcera, vnučka. Dokonce i soused, pokud se na tom dohodnete. Stát nijak neomezuje, kdo konkrétně péči vykonává.
Pečující mají i další výhody
Pokud se staráte o osobu ve stupni II a výše a nemáte jiný příjem, stát za vás platí zdravotní pojištění. To je obrovská úleva pro ty, kteří kvůli péči museli odejít ze zaměstnání.
Doba péče se vám navíc započítává jako náhradní doba pojištění pro důchod. Neztratíte tedy roky strávené péčí — budou se vám počítat, jako byste pracovali. Podmínkou je, že pečujete o osobu závislou ve stupni II, III nebo IV a žijete s ní ve společné domácnosti, případně jde o osobu blízkou.
Pokud jste zaměstnaní a pečujete zároveň, máte nárok na dlouhodobé ošetřovné — až 90 kalendářních dní s náhradou 60 % denního vyměřovacího základu. I tohle je věc, o které spousta lidí nemá tušení, dokud se jich to přímo netýká.
Co dělat, když žádost zamítnou
Zamítnutí není konec. Máte 15 dní na odvolání. A stojí to za to — podle statistik MPSV je přibližně třetina odvolání úspěšná. Posudkoví lékaři při prvním hodnocení někdy podcení skutečný stav.
Pomoci vám může i praktický lékař vašeho blízkého. Požádejte ho, aby do zdravotnické dokumentace podrobně zapsal všechna omezení. Čím konkrétněji lékař popíše, co pacient nezvládá, tím lepší pozici máte.
Mnoho lidí se také obrací na sociální poradny při neziskových organizacích. Poradenství je zdarma a zkušení pracovníci přesně vědí, jak žádost správně formulovat.
Proč je tak málo žádostí
Česko má zvláštní vztah k péči o blízké. Lidé to berou jako samozřejmost. Stydí se žádat stát o pomoc. Říkají si — zvládneme to sami, nechceme být na obtíž, to přece není tak hrozné.
Jenže péče o nemocného člověka je vyčerpávající práce. Fyzicky i psychicky. Pečující osoby mají prokazatelně vyšší riziko depresí, chronické únavy a vyhoření. Psychologové opakovaně upozorňují, že právě tito lidé potřebují podporu nejvíc — a nejméně často o ni žádají.
Příspěvek na péči není charita. Je to nástroj, který stát vytvořil proto, aby pečující mohli svou roli zvládat. Nevyužít ho znamená připravit sebe i svého blízkého o peníze, na které máte ze zákona nárok.
Začněte ještě dnes
Stačí jedna návštěva Úřadu práce nebo pár kliknutí na portálu MPSV. Formulář žádosti má čtyři strany. Vyplníte ho za dvacet minut.
Pokud pečujete o kohokoliv blízkého — rodiče, partnera, dítě — ověřte si nárok. Nemáte co ztratit. A můžete získat tisíce korun měsíčně, které vám péči usnadní.
Znáte někoho, kdo se stará o nemocného blízkého? Pošlete mu tento článek. Možná mu právě změníte život. 💛
