Obsah článku
Česká televize opět sáhla hluboko do kapsy a koupila práva na další řadu StarDance. Částka, kterou za to zaplatila, vyrazila dech nejednomu divákovi. Když se ale na celou věc zeptali Jana Klempíře, jeho odpověď zaskočila úplně všechny.
Miliony z koncesionářských poplatků putují do taneční soutěže
StarDance patří roky k nejsledovanějším pořadům České televize. Každý podzim se k obrazovkám přilepí miliony diváků a sledují, jak celebrity tančí waltz, sambu nebo quickstep. Za tuhle podívanou ale ČT platí licenční poplatky britské společnosti BBC, která formát vlastní. A nejsou to zrovna drobné.
Přesná čísla Česká televize tradičně tají. Z dostupných informací ale vyplývá, že licence na každou řadu stojí miliony korun. K tomu připočtěte náklady na produkci, kostýmy, orchestr, porotce a celebrity. Celková suma za jednu sezónu se podle odhadů šplhá do desítek milionů.
A právě tohle číslo rozpálilo debatu. Protože Česká televize se financuje z koncesionářských poplatků — tedy z peněz, které platíte vy. Každý měsíc. Ať už StarDance sledujete, nebo ne.
Klempířova odpověď, která změnila celou debatu
Jan Klempíř, dlouholetá tvář České televize a zkušený moderátor, dostal přímou otázku — co si o těch milionech za StarDance myslí. Jeho reakce nešla po povrchu. Neřekl jednoduché „je to moc“ ani „je to v pořádku“.
Klempíř místo toho otevřeně přiznal, že veřejnoprávní televize stojí na křižovatce. Na jedné straně má bavit široké publikum. Na straně druhé plnit vzdělávací a kulturní poslání. A právě StarDance podle něj ukazuje, jak tenká je hranice mezi zábavou a plýtváním veřejnými prostředky.
Co přesně řekl? Položil jednu jedinou otázku, která zasáhla do černého: kolik originálních českých pořadů by se dalo vyrobit za peníze, které ČT každoročně posílá do Londýna za licenci na zahraniční formát?
Tradice kupovaných formátů má skrytý význam
Málokdo si uvědomuje, že StarDance není jediný pořad, za který Česká televize platí do zahraničí. Podobné licenční smlouvy fungují u celé řady formátů. Česká televize tak paradoxně financuje britský a americký zábavní průmysl z českých koncesionářských poplatků.
Podle lidové moudrosti „kde peníze mluví, tam rozum mlčí“. A přesně tohle se podle kritiků děje. Diváci chtějí StarDance — sledovanost je obrovská. Ale za jakou cenu? A hlavně — kdo rozhoduje o tom, že zrovna takhle se vaše peníze utratí nejlépe?
Klempíř svou odpovědí otevřel Pandořinu skříňku. Najednou se neřeší jenom tanec a celebrity v třpytivých šatech, ale celý systém fungování veřejnoprávních médií.
Co to znamená pro vás jako diváky
Každý z vás posílá České televizi 135 korun měsíčně. Ročně je to 1 620 korun na domácnost. Část těchto peněz putuje přímo na účet BBC v Londýně. Žádné české studio, žádný český scenárista, žádný český tvůrce z nich nemá ani korunu.
StarDance samozřejmě zaměstnává české tanečníky, moderátory i techniky. Ale samotný nápad, formát a pravidla — to všechno patří někomu jinému. A za to se platí. Hodně.
Klempíř to shrnul způsobem, který rezonuje dodnes. Řekl, že Česká televize by měla mít odvahu vytvořit vlastní formát, který bude stejně úspěšný. Místo toho, aby kupovala cizí slávu za české peníze.
Odvážíte se položit si tu samou otázku?
Příště, až usednete k televizi a zapnete StarDance, zkuste si vzpomenout na Klempířova slova. Bavíte se? Určitě. Ale stojí vám ta zábava za miliony, které mohly jít jinam?
Sdílejte tohle s každým, kdo platí koncesionářské poplatky. Protože to se týká nás všech — a většina lidí vůbec netuší, kam jejich peníze ve skutečnosti putují.
Zdroje
