Obsah článku
Tisíce žen v důchodu každý měsíc přicházejí o peníze, na které mají nárok. Stát nabízí příspěvky a příplatky, o kterých se téměř nemluví — a právě proto je většina důchodkyň nikdy nepobírala.
Peníze leží na stole. Nikdo pro ně nejde
Každý měsíc odchází ze státního rozpočtu miliony korun v podobě různých sociálních dávek a příplatků. Až 6 800 Kč měsíčně může získat žena v důchodu, pokud splní podmínky a hlavně — pokud o dávku požádá. Jenže právě tady je ten háček. Systém funguje na principu „kdo nepožádá, nedostane“. A protože nikdo důchodkyním aktivně neříká, na co mají nárok, obrovské množství peněz zůstává nevyplaceno.
Podle odhadů sociálních pracovníků až 8 z 10 žen v důchodu netuší o všech příspěvcích, které jim stát nabízí. Nejde přitom o žádnou charitu — jde o zákonné nároky, za které celý život platily odvody.
O jaké příspěvky konkrétně jde?
Nejvýraznější položkou je příspěvek na péči. Ten se přiznává lidem, kteří kvůli zdravotnímu stavu potřebují pomoc druhé osoby. U prvního stupně závislosti činí 880 Kč měsíčně, u druhého stupně 4 400 Kč. Třetí stupeň znamená příjem 12 800 Kč a čtvrtý dokonce 19 200 Kč měsíčně. Většina žen starších 70 let by přitom mohla dosáhnout minimálně na první nebo druhý stupeň — stačí, že potřebují pomoc s vařením, nákupy nebo hygienou.
Další často přehlíženou dávkou je příspěvek na bydlení. Ten může dosáhnout až několika tisíc korun měsíčně, v závislosti na výši důchodu a nákladech na bydlení. Pro osamělou důchodkyni s nízkým důchodem a vyššími náklady na nájem a energie může představovat zásadní finanční pomoc.
Přidejte k tomu ještě doplatek na bydlení, který je určen lidem v hmotné nouzi, a najednou se dostáváte k částkám, které dohromady skutečně mohou tvořit zmíněných 6 800 Kč i více.
Proč o tom ženy neví?
Důvodů je několik. Český sociální systém je složitý a nepřehledný. Informace jsou roztříštěné mezi různé úřady — Úřad práce, Českou správu sociálního zabezpečení, obecní úřady. Nikdo důchodcům neposílá dopis s přehledem toho, na co mají nárok. Musíte se ptát sami. A pokud nevíte, na co se máte ptát, prostě nedostanete nic.
Dalším faktorem je stud. Mnoho žen z generace dnešních důchodkyň vnímá žádost o sociální dávky jako ponížení. „Moje maminka odmítala požádat o příspěvek na péči, i když sotva chodila po bytě,“ popisuje častou situaci sociální pracovnice z Prahy. „Říkala, že nechce být nikomu na obtíž. Přitom na ten příspěvek měla plný nárok.“
Svou roli hraje i digitalizace. Řada formulářů a informací se přesunula na internet. Pro ženu, které je 75 let a nikdy nepracovala s počítačem, je vyplnění online žádosti prakticky nemožné. A ne každá má po ruce děti nebo vnoučata, která by jí pomohla. Podobně jako některé slavné osobnosti, i běžní senioři se potýkají s tím, že svět kolem nich se mění rychleji, než stačí reagovat.
Jak zjistit, na co máte nárok
Prvním krokem je návštěva kontaktního pracoviště Úřadu práce v místě bydliště. Tam vám pracovníci bezplatně spočítají, na jaké dávky máte nárok. Nebojte se zeptat na všechno — příspěvek na péči, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení i mimořádnou okamžitou pomoc.
Druhou možností jsou sociální poradny provozované neziskovými organizacemi. Ty fungují v každém větším městě a poradí vám zdarma. Často pomáhají i s vyplněním žádostí.
Třetí cestou je zavolat na infolinku ČSSZ na čísle 800 050 248 — linka je bezplatná. Operátoři vám vysvětlí, jaké příplatky k důchodu můžete čerpat a jak o ně požádat.
Na co si dát pozor
U příspěvku na péči je nutné počítat s tím, že proces schvalování trvá. Úřad pošle posudkového lékaře, který zhodnotí váš zdravotní stav. Celé řízení může zabrat i několik měsíců. Proto neotálejte — čím dříve požádáte, tím dříve začnete pobírat.
U příspěvku na bydlení musíte dokládat příjmy a náklady na bydlení. Schovávejte si proto složenky za energie, výpisy z účtu za nájem a veškeré doklady o platbách spojených s bydlením.
A hlavně — žádná z těchto dávek se nepřiznává automaticky. Vždy musíte podat žádost. Stát vám sám od sebe nic nepošle. Takhle to u nás funguje — a právě proto tolik lidí přichází o peníze, které jim patří. Podobně překvapivé zjištění jako když Bára Kodetová roky mlčela o něčem, co se nakonec provalilo — i tady jde o informaci, kterou většina lidí prostě nezná.
Co udělat hned teď
Pokud máte maminku, babičku nebo známou v důchodu, udělejte jednu věc. Zavolejte jí a zeptejte se, jestli pobírá příspěvek na péči a příspěvek na bydlení. Pokud odpoví „ne“ nebo „co to je“ — pomozte jí s žádostí. Může to pro ni znamenat tisíce korun navíc každý měsíc.
Osm z deseti žen o tyto peníze přichází jen proto, že se nikdo neobtěžoval jim říct, že existují. Buďte tím člověkem, který to změní.
Sdílejte tento článek — třeba právě vaše blízká patří mezi ty, kdo o svůj nárok dosud nepožádaly. A pokud vás zajímají další věci, o kterých se veřejně příliš nemluví, přečtěte si třeba, co hrozí za zdánlivě nevinné chování na veřejnosti.
