Obsah článku
V českém penzijním systému leží přes 660 miliard korun. Stát ho každý rok dotuje osmnácti miliardami. Přesto si na důchod účinně spoří pouhých 18 procent lidí. Zbytek o své peníze pomalu přichází — a většina o tom ani neví.
660 miliard korun leží ve fondech, které vydělávají almužnu
Nová analýza PAQ Research odhalila znepokojivé číslo. Celých 45 procent ekonomicky aktivních Čechů si v rámci penzijního spoření neinvestuje tak, aby jim to v důchodu dostatečně doplnilo státní penzi. Buď si nespoří vůbec, ukládají příliš malé částky, nebo nechávají peníze v konzervativních fondech s minimálním zhodnocením.
Většina z obrovského balíku 660 miliard korun, které Češi v penzijním systému mají, tak leží ve fondech s roční výnosností pouhých jedno až dvě procenta. Při současné inflaci to znamená, že reálná hodnota těchto úspor v čase klesá. Lidé si myslí, že spoří — ve skutečnosti tratí.
Tři čtvrtiny střadatelů netuší, jak si jejich fond vede
Jedním z hlavních problémů je nízká finanční gramotnost. Podle PAQ Research přibližně 75 procent lidí, kteří si spoří na penzi, nezná výkonnost svého fondu — nebo ji odhaduje špatně. Mnozí proto zůstávají v zastaralých transformovaných fondech s minimálním výnosem, přestože sami říkají, že chtějí peníze dlouhodobě zhodnocovat.
Představte si to. Máte peníze ve fondu, který vydělává jedno procento ročně. Přitom byste mohli mít fond, který za stejné období vydělá několikanásobně víc. Ale protože nevíte, jak si váš fond stojí, nic nezměníte. A tak to běží rok za rokem — deset, dvacet, třicet let.
Právě ženy v důchodu čeká tvrdá rána — nízké úspory se jim vymstí víc než komukoli jinému.
Poplatky spolykají až polovinu vašich úspor
Další překvapivé zjištění se týká poplatků. Český systém penzijního spoření má poplatky výrazně vyšší než řada jiných zemí. A jejich dopad je drtivý.
Při čtyřicetiletém spoření mohou poplatky snížit výslednou hodnotu vašeho majetku až o polovinu. Čtete správně — o polovinu. Z milionu korun, které byste mohli mít, vám poplatky seberou pět set tisíc.
Přesto více než 90 procent střadatelů skutečnou výši poplatků nezná nebo ji podceňuje. Nevědí, kolik platí, nevědí, kolik tratí. A nikdo jim to aktivně neříká.
Mladí lidé do systému nevstupují
Nejnižší míru účasti na penzijním spoření mají lidé mladší 35 let. Přitom právě oni by z dlouhodobého spoření těžili nejvíc — čas je v investování nejcennější proměnná.
Státní podpora je pro mladé nedostatečně motivující. A zaměstnavatelé nejčastěji přispívají na spoření vzdělanějším zaměstnancům středního věku. Mladí lidé s nižšími příjmy, kteří by podporu potřebovali nejvíc, na ni často nedosáhnou.
Pro srovnání — v některých zemích je minimální důchod přes 60 000 Kč a systém funguje zcela jinak.
Řešení existuje — fondy životního cyklu
Analýza PAQ Research navrhuje konkrétní řešení: takzvané fondy životního cyklu. Ty automaticky mění investiční strategii podle věku klienta. V mladším věku investují dynamičtěji, s blížícím se důchodem přecházejí ke konzervativnějším strategiím. Člověk nemusí nic hlídat ani měnit — fond se přizpůsobí sám.
Organizace shrnula svá doporučení jasně: „Je potřeba zaměřit veřejnou podporu na fond životního cyklu s definovanou a produktivní strategií spoření, lidem do 35 let dát jednorázovou podporu či vyšší procentuální příspěvky při vstupu do tohoto spoření, výrazně omezit maximální zákonnou výši poplatků, postupně ukončit transformované fondy přechodem do fondu životního cyklu a motivovat zaměstnavatele, aby přispívali mladým lidem.“
18 miliard ročně — kam ty peníze skutečně mizí
Stát každý rok pošle na podporu penzijního spoření 18 miliard korun. Tyto peníze ale z velké části končí u lidí, kteří si spoří neefektivně — v pomalých fondech, s vysokými poplatky a bez jasné strategie. Efekt státní podpory se tak do značné míry rozplývá.
PAQ Research proto doporučuje, aby se současná podpora přesměrovala tam, kde skutečně pomůže. Především k mladým lidem a do fondů s produktivní investiční strategií.
Mimochodem — stát posílá tisíce korun i rodičům školáků a většina o tom neví. Podobně jako většina střadatelů netuší, že jejich penzijní spoření pracuje proti nim.
Co to znamená pro vás
Pokud máte penzijní spoření, položte si dvě otázky. Za prvé: víte, v jakém fondu vaše peníze leží a kolik ročně vydělávají? Za druhé: víte, kolik na poplatcích skutečně platíte?
Pokud odpovíte „ne“ alespoň na jednu z nich, patříte mezi tu většinu, která si myslí, že spoří — ale ve skutečnosti přichází o peníze. A čím déle se tím nebudete zabývat, tím víc vás to bude stát.
Schillerová nedávno promluvila o tom, jak Češi přistupují k financím — a její slova potvrzují, že většina lidí si finanční budoucnost nehlídá.
Zkontrolujte si svůj fond. Zjistěte poplatky. Může to být rozdíl stovek tisíc korun na vašem důchodovém účtu. A pokud znáte někoho, kdo si myslí, že má penzijko „vyřešené“ — pošlete mu tento článek. Možná mu tím ušetříte víc, než si oba dokážete představit.
Zdroje
