Obsah článku
Ministryně financí Alena Schillerová chystá nový zákon, který vládě umožní pružněji zasahovat do cen pohonných hmot. Bývalý ministr Marian Jurečka ale před cenovými stropy varuje a mluví o potenciální katastrofě. Co to znamená pro peněženky českých řidičů?
Ceny u čerpacích stanic jsou v posledních týdnech jedním z nejžhavějších témat v Česku. Nafta nad čtyřicet korun za litr bolí nejen řidiče osobních aut, ale postupně se propisuje do cen potravin, dopravy i služeb. Politici na obou stranách spektra se shodují, že situace je vážná. Na tom, jak ji řešit, se ale zásadně rozcházejí.
Schillerová: Zákon místo rozhodnutí z úřadu
Alena Schillerová oznámila, že na pondělním zasedání vlády předloží návrh zákona, který by dal kabinetu nástroje k rychlejší reakci na výkyvy cen pohonných hmot. Inspirovala se přitom energetickým zákonem, který v době energetické krize přijala předchozí vláda Petra Fialy.
„Nechceme postupovat dál tak, že ministr financí bude podepisovat rozhodnutí obecné povahy, protože si myslíme, že zákonná forma je lepší,“ vysvětlila ministryně svůj záměr. Zákon chce prosadit ve stavu legislativní nouze — ve Sněmovně by se tak mohl objevit už v úterý.
Současná opatření vlády kombinují prominutí spotřební daně na naftu se zastropováním marží. Schillerová tvrdí, že tato kombinace je záměrná: snížení daně samo o sobě nestačí, protože hrozí, že se úleva „ztratí v maržích“ distribučních firem a rafinerií. A právě marže rafinerií jsou podle ministryně nejvyšší v celém řetězci.
„Jeden den jsme viděli, že nám klesla cena na burze o dvě koruny a oni o dvě koruny zdražili. Byli jsme připraveni přijmout další opatření,“ popsala Schillerová konkrétní situaci, která vládu přiměla jednat razantněji. Hranici, kdy přistoupí k dalším zásahům, prý vláda stanovenou má, ale strategicky ji nechce zveřejňovat.
Jurečka: Cenové stropy jsou cesta do pekla
Marian Jurečka zaujal v debatě překvapivě smířlivý tón. Ocenil monitorování marží jako správný první krok a souhlasil se snížením spotřební daně — dokonce navrhl rozšířit ji i na benzin, nejen na naftu. Zároveň ale jasně vytyčil červenou linii: cenové stropy.
Podle Jurečky jsou plošné cenové stropy na pohonné hmoty nebezpečné, protože mohou vést k nedostatku paliv na trhu. Pokud stát stanoví cenu příliš nízko, distributoři a rafinerie ztratí motivaci do Česka paliva dovážet. A to by byla skutečná katastrofa — horší než drahá nafta.
„Budeme se v tomto chovat racionálně,“ slíbil Jurečka s tím, že je připraven podpořit rozumná opatření. Klíčová je podle něj cílenost — pomoc by měla směřovat ke konkrétním sektorům ekonomiky a zranitelným domácnostem, ne plošně ke všem.
Zajímavý byl i jeho pohled na cenovou hranici. „Cokoliv nad čtyřicet korun je pro ekonomiku problém. Bude se to propisovat do inflace, roztočí se,“ varoval. To je důvod, proč se debata točí hlavně kolem nafty — ta je páteří nákladní dopravy, zemědělství i stavebnictví. Pokud se podíváte na aktuální maximální ceny benzinu a nafty, je jasné, proč řidiči nervózně sledují každý výrok politiků.
Rok 2022 versus rok 2025: jiná doba, stejný problém
Pikantní na celé debatě je historický kontext. Když v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu vyletěly ceny pohonných hmot nahoru, hnutí ANO tvrdě kritizovalo tehdejší vládu za nedostatečné kroky. Nyní, když je ANO u kormidla, sahá po prakticky stejných nástrojích.
Jurečka na tuto ironii upozornil, ale diplomaticky dodal: „Jsem si vědom toho, že za to nemůže vláda ani Petra Fialy, ani Andreje Babiše. Je to globální věc, která se stala.“ Schillerová námitku odbila tím, že situace v roce 2022 byla odlišná — mimo jiné kvůli vyšší inflaci — a tehdejší návrhy ANO prý dávaly v tamním kontextu smysl.
Pravda je někde uprostřed. Globální ceny ropy a geopolitické napětí žádná česká vláda neovlivní. Co ale ovlivnit může, je struktura daní, dohled nad maržemi a zajištění dostatečných dodávek. A právě tady se oba politici v zásadě shodují — liší se jen v tom, jak daleko je stát ochoten zajít.
Co to znamená pro vaši peněženku
Pro běžného řidiče je podstatné několik věcí. Zaprvé: stávající opatření na regulaci cen nafty platí do 30. dubna. Pokud Sněmovna nový zákon schválí, vláda získá možnost reagovat flexibilněji i po tomto datu. Zadruhé: prominutí spotřební daně na naftu už teď mírně tlumí růst cen, ale efekt závisí na tom, zda distributoři úsporu opravdu přenesou ke spotřebitelům.
Zatřetí — a to je možná nejpodstatnější — žádný zázrak se nechystá. Oba politici se v tomhle shodují. Dokud budou globální ceny ropy vysoko a geopolitická situace napjatá, ceny paliv zůstanou bolestivé. Pokud vás zajímá, proč benzin stále stojí víc než průměr i přes cenové stropy, vyplatí se sledovat nejen burzovní ceny, ale i marže v celém dodavatelském řetězci.
Kdo má tedy pravdu?
Překvapivě oba — jen každý z jiného úhlu. Schillerová má pravdu v tom, že vláda potřebuje legislativní nástroje pro rychlou reakci. Trh s pohonnými hmotami se mění ze dne na den a reagovat na něj zdlouhavým legislativním procesem je jako hasit požár dopisem na pojišťovnu.
Jurečka má zase pravdu v tom, že tvrdé cenové stropy jsou rizikové. Pokud stát nařídí cenu, za kterou se prodej nevyplatí, pumpy nezlevní — prostě zavřou nebo omezí dodávky. Nedostatek paliv by měl na ekonomiku mnohem horší dopad než vysoká cena.
Rozumný kompromis by vypadal asi takto: vláda si ponechá legislativní nástroje pro krizové situace, ale primárně bude pracovat s daněmi a transparentním dohledem nad maržemi. Cílená pomoc pro nejzranitelnější skupiny — dopravce, zemědělce, nízkopříjmové domácnosti — dává větší smysl než plošné stropy, které deformují trh.
Ostatně, podobné debaty o regulaci versus volném trhu probíhají po celé Evropě. V Maďarsku vyzkoušeli tvrdé cenové stropy na paliva a výsledek nebyl jednoznačně pozitivní — pumpy u hranic přestaly tankovat zahraničním řidičům a na některých místech palivo prostě došlo.
Pro české řidiče teď platí jediné pravidlo: sledujte vývoj, tankujte rozumně a připravte se na to, že levná nafta pod třicet korun se v dohledné době nevrátí. Ať už bude u moci kdokoliv.
Zdroje
