Obsah článku
Maďarsko zažilo v neděli parlamentní volby s nejvyšší účastí od pádu komunistického režimu. Dvě hodiny před uzavřením volebních místností překročila účast dosavadní rekordy a oba hlavní rivalové – Viktor Orbán i opoziční lídr Péter Magyar – prohlásili, že volby vyhrají. Co zatím víme?
Účast, jakou Maďarsko nepamatuje
Čísla mluví jasně. Podle serveru 24.hu dosáhla volební účast už v 17 hodin – tedy dvě hodiny před koncem hlasování – absolutního rekordu od roku 1990. V 18:30 činila 77,8 procenta. Pro srovnání: v posledních parlamentních volbách v roce 2022 přišlo k urnám jen 62,9 procenta oprávněných voličů.
Takový nárůst je v evropském kontextu mimořádný. Znamená, že se k volbám dostavily stovky tisíc lidí, kteří při minulém hlasování zůstali doma. A právě tito „noví voliči“ mohou rozhodnout o tom, zda Orbán zůstane v premiérském křesle, nebo ho po šestnácti letech opustí.
Orbán versus Magyar: dva světy, jedno Maďarsko
Volby se nesly jako souboj dvou výrazných osobností. Na jedné straně Viktor Orbán, dvaašedesátiletý nejdéle sloužící lídr členské země Evropské unie a spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na druhé straně Péter Magyar, vůdce opozičního hnutí Tisza, které řada předvolebních průzkumů stavěla před vládní Fidesz.
Orbán po odvolení prohlásil: „Jsem tu, abych vyhrál.“ Na Facebooku pak vyzval občany slovy, že „pokud chceme ochránit bezpečnost Maďarska, nesmí žádný vlastenec zůstat doma“. Zopakoval svůj stěžejní narativ posledních týdnů – že nechce „zatáhnout Maďarsko do války“ – a naznačil, že by musel utrpět opravdu drtivou porážku, aby odstoupil z čela strany.
Magyar zvolil jiný tón. „Maďaři dnes píší dějiny. Ve volbách si vyberou mezi Východem a Západem,“ prohlásil po svém hlasování v Budapešti. Otázkou podle něj není, zda Tisza vyhraje, ale jestli získá prostou, nebo rovnou dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Za svou hlavní prioritu označil boj s korupcí a uvolnění zmrazených prostředků z fondů Evropské unie.
Proč jsou tyto volby tak zásadní
Agentura DPA označila nedělní hlasování za nejdůležitější v Maďarsku od přechodu k demokracii v letech 1989–1990. A nejde jen o vnitřní záležitost jedné středoevropské země. Výsledek voleb ovlivní mocenskou rovnováhu v celé Evropské unii.
Orbán dlouhodobě blokoval řadu společných evropských iniciativ, od sankcí vůči Rusku po migrační politiku. Pokud by jeho Fidesz ztratil většinu, posunulo by se geopolitické těžiště regionu. Magyar se ostatně otevřeně vyslovil pro posílení spolupráce v rámci visegrádské čtyřky – tedy s Polskem, Českem a Slovenskem – a pro těsnější vazby na západní Evropu.
Pro nás ve střední Evropě může mít výsledek maďarských voleb přímý dopad. Geopolitické změny v regionu se mohou promítnout třeba do cen energií a pohonných hmot, které jsou citlivé na každý posun v mezinárodních vztazích.
Stín volebních podvodů a mezinárodní pozorovatelé
Atmosféra kolem hlasování nebyla jen slavnostní. Obě strany se vzájemně obvinily z volebních podvodů. Server Politico upozornil, že odborníci varovali před možnými soudními spory o výsledek – bez ohledu na to, kdo zvítězí.
Do Maďarska dorazily stovky mezinárodních pozorovatelů. Orbánův tábor ovšem vytvořil i vlastní monitorovací skupiny a asi desítka europoslanců z pravicové frakce Patrioti pro Evropu – jejíž součástí je vedle Fideszu i české hnutí ANO – se zaregistrovala ke sledování průběhu hlasování. Magyar na to reagoval výzvou, aby voliči hlásili jakékoli nesrovnalosti: „Volební podvod je velmi závažný zločin.“
Zpravodajka České televize v Budapešti Ilona Zasidkovyčová potvrdila napjatou atmosféru a dodala, že Magyar opakovaně zdůrazňoval protikorupční agendu jako svůj hlavní program.
Co říkaly předvolební průzkumy
Většina seriózních průzkumů ukazovala těsný souboj, přičemž několik z nich dávalo mírnou převahu Tisza. Jenže maďarský volební systém není čistě poměrný – kombinuje jednomandátové obvody s proporčním hlasováním, takže i malý rozdíl v hlasech může vést k výraznému rozdílu v křeslech.
Fidesz tradičně těží z venkovských oblastí a menších měst, kde má silnou organizační strukturu budovanou dvě desetiletí. Tisza naopak dominuje v Budapešti a univerzitních městech. Rekordní účast by podle analytiků mohla nahrávat opozici, protože noví voliči bývají častěji nespokojení se stávajícím stavem.
Co bude následovat
První oficiální výsledky se očekávaly v nočních hodinách. Pokud bude výsledek těsný – a vše nasvědčuje tomu, že bude – může trvat i několik dní, než bude jasno. Zejména pokud některá strana napadne výsledky u soudu.
Jisté je jedno: ať volby dopadnou jakkoli, Maďarsko se probudí do nové politické reality. Buď s Orbánem, který bude vládnout s výrazně oslabeným mandátem, nebo s Magyarem, který bude muset svoje sliby proměnit v činy.
Středoevropský region se tak nachází v období velkých změn. Kdo rád sleduje, jak se události kolem nás vyvíjejí, může si zatím zpestřit čekání na výsledky třeba týdenním horoskopem – tři znamení totiž čeká finanční překvapení.
Proč by nás to mělo zajímat
Maďarsko je náš soused. Sdílíme s ním historii, ekonomické vazby i členství v EU a NATO. Orbánova vláda ovlivňovala politiku celého regionu – od přístupu k Rusku přes migraci až po kulturní a gastronomické vazby ve střední Evropě. Změna v Budapešti by se dotkla i Prahy, Bratislavy a Varšavy.
Magyarem avizované posílení visegrádské spolupráce by mohlo znamenat novou kapitolu regionální politiky. Zda k ní dojde, nebo zda Orbán svou pozici uhájí, ukážou následující hodiny a dny. Jedno je ale už teď jisté: Maďaři dali jasně najevo, že jim na budoucnosti jejich země záleží. Účast 77,8 procenta je toho nejlepším důkazem.
Zdroje
