Obsah článku
Bouřky, které se v uplynulých hodinách přehnaly přes Česko, přinesly kromě krup i jev, který meteorologové na radaru vídají jen zřídka. Jmenuje se outflow boundary — a čeština pro něj zatím nemá ani pořádné slovo.
Co radar zachytil na Rokycansku
Krátce po 14. hodině se nad Českem začaly formovat bouřky. Zpočátku slabší, soustředěné podél Krušných hor a Šumavy. Pak ale radar na Rokycansku v okolí Brd zaznamenal něco neobvyklého — na snímku se objevila výrazná linie slabé odrazivosti, která se táhla desítky kilometrů. Meteorologové ji okamžitě identifikovali jako takzvané outflow boundary.
Tento termín pochází z angličtiny a doslova znamená „hranice výtoku“. Český ekvivalent neexistuje. A právě to ukazuje, jak málo se s tímto jevem v našich podmínkách setkáváme.
Teplota spadla o více než 5 °C za pár minut
Jak outflow boundary vlastně vzniká? Ze zadní strany odcházejících bouřek vytéká vlhký a studený vzduch. Když narazí na okolní teplejší prostředí, vytvoří samostatné teplotní rozhraní. To se na zemi chová podobně jako běžná studená fronta.
Pro každého, kdo se v danou chvíli nacházel v okolí Rokycan, to znamenalo jediné — náhlé zesílení větru a prudký pokles teploty. Často o více než 5 °C během pouhých několika minut. Představte si, že venku máte příjemných 28 stupňů, a najednou bez varování klesne teplota pod 23. Přesně tak se outflow boundary projevuje.
Neviditelná fronta, která putuje stovky kilometrů
Na outflow boundary je fascinující jedna věc. I poté, co se původní bouřky rozpadnou, toto rozhraní pokračuje dál. Může urazit vzdálenost stovek kilometrů — jako neviditelná studená fronta, kterou běžný pozorovatel nepostřehne, ale radar ji jasně vidí.
Na radarovém snímku se zobrazí jako tenká linie. Způsobuje ji rozdíl v teplotě a vlhkosti vzduchových hmot na obou stranách rozhraní. A co je podstatné — při vhodných podmínkách může právě na této linii vzniknout další vlna bouřek.
Proč bouřky zpočátku Česko míjely
Meteorologové přitom očekávali silnější bouřkovou aktivitu. Jenže jim do plánů zasáhly dva faktory. Vrstva suchého vzduchu v přízemní vrstvě do výšky 2 km blokovala vznik silnějších bouřek. Navíc byla oproti modelovým předpokladům nižší i energie pro vzestupné pohyby vzduchu, takzvaná CAPE.
Bouřková činnost se proto vázala především na horské oblasti — Krušné hory a Šumavu, kde terén přirozeně nutí vzduch stoupat. Teprve později se zformoval menší shluk poměrně intenzivních bouřek, který postupoval přes jihovýchodní část Středočeského kraje.
U Vlašimi padaly kroupy
Právě tento shluk bouřek zasáhl okolí Vlašimi, kde padaly menší kroupy. I když nešlo o extrémní kroupobití, pro místní to bylo nepříjemné překvapení. Celkově ale bouřková činnost nedosáhla takové intenzity, jakou předpovídaly počítačové modely.
Suchý vzduch v přízemní vrstvě fungoval jako brzda. Srážky, které padaly z bouřkových oblaků, se částečně odpařovaly dříve, než dopadly na zem. Právě toto odpařování ale paradoxně přispělo k vytvoření studeného výtoku, který dal vzniknout vzácnému outflow boundary.
Co to znamená pro další dny
Pokud vás zajímá, jak se bude počasí vyvíjet dál, prognózy prázdninového počasí přinášejí zajímavé zprávy. Letošní sezóna bouřek teprve nabírá na síle a jevy jako outflow boundary ukazují, jak nepředvídatelná česká atmosféra dokáže být.
Mimochodem — nedávný prodloužený víkend přinesl teploty, které Česko v květnu nezažilo. Právě takové výkyvy vytvářejí ideální podmínky pro bouřky s netypickými jevy.
Zažili jste ten náhlý pokles teploty na vlastní kůži? Napište nám do komentářů, jak bouřky vypadaly u vás.
Zdroje
