Kdo by neznal kultovní český seriál “Žena za pultem.” Regály plné všelijakých chlebíčků, zákusků, čokolád, maso rovnou z jatek a dalšího konzumního zboží pro všechny.
Jak to bylo opravdu, vědí jen pamětníci té doby.
Skutečná dostupnost jednotlivých složek sortimentu byla kolikrát na smích; na maso se stálá rada, často velmi dlouhá a na někoho se ani nedostalo, pomeranče, mandarinky nebo banány jsme vůbec neznali a vajíčko s překvapením (kinder surprise) byla španělská vesnice. Hlavně, že mléka v sáčku bylo vždy dost.
Názory, že za komunistů bylo lépe?
Přesto se v posledních letech objevují názory, že za “komunistů” to bylo lepší. Je to většinou právě v souvislosti s potravinami, jejich cenou i kvalitou. Bohužel lidé zapomněli, co ještě jiného v té době bylo; téměř nulová informovanost obyvatelstva o čemkoliv, co se netýkalo výročních sjezdů KSČ a podobných akcí.
Záměrně byl vyvolávaný mylný dojem, že všechno kolem je zdravé a neobsahuje žádné škodliviny. Pokud přesto někdo přišel na fakt, že je ve výrobku (a nemáme na mysli pouze potraviny) nebezpečná látka, smetla se tato informace pod koberec.
Tyto zprávy jsou důležité hlavně pro nekuřáky, abstinentů, sportovně založené lidi a ostatní, kteří dbají o své zdraví, a přesto se u nich vyskytla např. rakovina tlustého střeva, nebo ucpávání tepen a cév, díky čemuž přišli o nohu. “Jak je to možné?” Ptají se. “Nekouřím, nepiju, zdravě jím, sportuji a mám takovou hroznou nemoc”.
Ano, toto vše jsou s velkou pravděpodobností následky nemluveným pravdy o tom, co se přidávalo do “kvalitních tuzemských výrobků” v dobách, kdy vládl režim, ve kterém všichni všechno všem dali a všichni měli všechno dohromady.
Zde si můžete přečíst o několika z nich:
Benzen
Dlouho po objevení byl považován za konzervační látku s vynikajícími účinky, proto se dával např. do hořčice. Dalším zkoumáním benzenu se zjistilo, že rozhodně nepatří mezi zdraví prospěšný; je klasifikován jako karcinogen skupiny 1 a způsobuje zejména leukémii a rakovinu plic.
Polychlorované bifenyly
Polychlorované bifenyly PCB začaly být hojně využívány jako aditiva v barvách a lacích ve třicátých letech v Americe, odkud se postupně rozšířily do celého světa. Opět vládl názor, že nijak neškodí lidskému zdraví ani přírodě.
V 60. letech se začaly objevovat první vlaštovky o tom, že PCB přece jen nebudou tak bezúhonné, jak to vypadá. Podrobné zkoumání odhalilo, že akutní toxicita je sice nízká, Nicméně vzhledem k jejich stálosti a bioakumulaci je velmi nebezpečná toxicita chronická. Bylo prokázáno, že se hromadí v mase, mléce, vejcích nebo například i v másle a rybách.
Důvodem, proč se dostali PCB do potravinového řetězce, bylo jejich využití v nátěrech na sila a kravíny, odkud se tyto toxiny přenesly na krmivo pro dobytek a slepice. Po požití kontaminované potravy docházelo u zvířat ke zmiňované bioakumulaci, tj. špatnému vyloučení z organismu a hromadění toxinů v jejich tělech. Bylo prokázáno, že se PCB dobře vylučují mlékem, což je riziko pro další generace. Jsou to prokázáno karcinogeny, které napadají především játra, slinivku a imunitní systém.
DDT
Tento úžasný objev nadchl skutečně mnoho lidí; vždyť hubil hmyz a přitom byl zdraví nezávadný! Opak je však pravdou; výzkumy opět ukázaly, že DDT je sice skvělý insekticid, který má však neblahé účinky na přírodu a člověka.
Je silně bioakumulativní, ukládá se v rostlinách, odkud se dostane do těl malých savců a z nich do dravců, kteří tvoří vrchol potravinové pyramidy. Lidský organismus získá tuto chemikálii do svých útrob požitím zamořeného masa, zeleniny i vody. DDT je prokázaný karcinogen a narušuje hormonální systém.
