Je naznačený podle nové studii, že pokud je nový koronavirus, nyní oficiálně nazývaný COVID-19, podobný jiným virům ve své rodině, může být aktivní na povrchu předmětů po dobu jednoho týdne nebo déle.
Němečtí vědci ve své studii shrnuli všechny dostupné informace o odolnosti lidských a zvířecích koronavirů na povrchu předmětů a také o strategii jejich inaktivace chemickými dezinfekčními metodami na veřejných místech a ve zdravotnických zařízeních.
Analýza 22 studií ukázala, že lidské koronaviry, jako například SARS, MERS či endemické koronaviry (HCoV), mohou při pokojové teplotě zůstávat na takových površích jako kov, sklo nebo plasty až 9 dnů.
Pro srovnání uvádí, že virus spalniček může přežít na kontaminovaných objektech pouze dvě hodiny.
Efektivně dezinfikovany mohou být povrchovou úpravou pomocí roztoků ethanolu, peroxidu vodíku nebo chlornanu sodného.
Vědci se obrátili na informace o jiných koronavirech z toho důvodu, že o rezistenci COVID-19 na otevřených neživých površích je známo jen málo.
„V současné době není ani jasné, zda se člověk může nakazit COVID-19 tak, že se dotkne povrchu nebo předmětu, na kterém je virus, a poté se dotkne úst, nosu či oka,“ poznamenávají autoři studie.
Doporučení lékařů
Autoři se domnívají, že 9 dní je horní mez, v průměru může rodina lidských koronavirů přežít čtyři až pět dní na různých materiálech, jako je hliník, dřevo, papír, plast a sklo. „Nízké teploty a vysoká vlhkost ještě více prodlužují jejich život,“ jsou citována v tiskové zprávě slova prvního autora článku, lékaře Güntera Kampfa.
Pro snížení šíření koronaviru autoři navrhují důkladně dezinfikovat povrchy roztoky účinnými proti SARS a MERS. Domnívají se totitž, že dezinfekční prostředky fungují i proti COVID-19. A samozřejmě je povinné opatření časté mytí rukou a utírání předmětů, s nimiž by infikovaný mohl přijít do styku.
„V nemocnicích jsou to například kliky od dveří, tlačítka zvonku, noční stolky, rámy postele a další předměty vyrobené z kovu nebo plastu, které jsou v těsné blízkosti pacientů," vysvětluje Kampf.
Přestože analýza nevyužila data o samotném viru COVID-19, a to kvůli jejich nepřítomnosti, autoři se domnívají, že se jeho odolnost vůči objektům příliš neliší od dalších virů rodiny.
Koronavirus ve světě
Koncem prosince čínské úřady informovaly o vypuknutí zápalu plic neznámého původu v hustě obydleném Wu-chanu (provincie Chu-pej).
Odborníci zjistili, že původcem onemocnění se stal nový typ koronaviru COVID-19 (dříve označovaný jako 2019-nCoV), který se přenáší z člověka na člověka.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila globální stav zdravotní nouze. Počet nakažených již totiž přesáhl úroveň onemocnění při epidemii SARS, která vypukla v roce 2003. WHO globální stav zdravotní nouze vyhlásila teprve pošesté v historii.
