Obsah článku
Česko se v mezinárodním žebříčku prosperity dostalo před Francii, Velkou Británii i Itálii. Ne díky síle ekonomiky, ale díky jednomu číslu, které většinu lidí překvapí.
Česká republika má nejnižší příjmovou nerovnost v celé Evropské unii. Právě tento ukazatel posunul zemi v žebříčku HelloSafe Prosperity Index 2026 na pozici, kde by ji málokdo čekal — mezi dvacet nejbohatších zemí světa. Před státy, které mají výrazně větší a výkonnější ekonomiku.
Žebříček, který měří jinak
HelloSafe Prosperity Index nehodnotí bohatství zemí jen podle velikosti ekonomiky. Pracuje s pěti ukazateli: HDP na hlavu v paritě kupní síly, hrubým národním důchodem, indexem lidského rozvoje, příjmovou nerovností a relativní mírou chudoby. Polovinu finálního skóre tvoří ekonomická síla, druhou polovinu kvalita života a způsob, jakým se bohatství mezi obyvateli rozděluje.
A právě tady Česko boduje. Ne proto, že by vyprodukovalo víc než ostatní. Ale proto, že to, co vyprodukuje, rozdělí rovnoměrněji.
Proč Česko předběhlo Francii
Francie má vyšší hrubý národní důchod. Na papíře je ekonomicky silnější. Jenže podle dat Eurostatu za rok 2024 vykazuje Česko nejnižší příjmovou nerovnost ze všech zemí Evropské unie. To znamená, že rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími Čechy je menší než kdekoli jinde v unii.
K tomu přidejte míru chudoby. V Česku se pohybuje kolem 6,4 procenta. Ve Francii je to 8,3 procenta. Na první pohled malý rozdíl. V žebříčku, který tyto ukazatele bere vážně, ale rozdíl zásadní.
Česko si dobře vede i v indexu lidského rozvoje, který zahrnuje zdraví, vzdělání a životní úroveň. V tomto ukazateli dosahuje jen mírně horšího výsledku než Francie. V oblasti kvality života za většími západoevropskými ekonomikami výrazně nezaostává.
Třinácté v Evropě, ale před překvapivými soupeři
V evropském žebříčku skončilo Česko třinácté z dvaceti hodnocených zemí. Před ním stojí Norsko, Irsko, Lucembursko, Švýcarsko, Island, Dánsko, Nizozemsko, Belgie, Švédsko, Německo, Finsko a Rakousko. Samé tradiční boháči.
Za Českem se ale ocitli hráči, které byste na nižších příčkách nečekali. Francie, Spojené království, Slovinsko, Malta, Itálie, Španělsko a Estonsko — všechny tyto země skončily za Českou republikou. Británie i Francie, dvě z největších ekonomik Evropy, se v tomto žebříčku dívají na Česko zespodu.
Co to znamená pro běžného člověka
Index ukazuje jednu zásadní věc. Prosperitu nelze měřit jen podle toho, kolik země vyprodukuje. Záleží i na tom, jak se bohatství promítá do každodenního života obyčejných lidí. A v tom Česko překvapivě exceluje.
Hlavní slabinou zůstává nižší příjmová a ekonomická úroveň ve srovnání s nejvyspělejšími státy Evropy. Česko prostě nevydělává tolik jako Norsko nebo Švýcarsko. Ale to, co vydělá, dokáže rozdělit tak, aby se na většinu obyvatel dostalo. Sociální rozdíly drží na nižší úrovni než kdekoli jinde v EU.
Když se mluví o tom, kde se v Evropě žije dobře, často padají jména skandinávských zemí nebo Švýcarska. Málokdo by na seznam zařadil Česko. A přesto — pokud vás zajímá, kde je bohatství skutečně sdílené, ne jen nakumulované na jednom konci, odpověď vás možná překvapí. Podobně překvapivé příběhy se dějí i jinde — třeba pár, který objel svět v malé škodovce a po návratu zažil něco nečekaného.
Žijete v bohatší zemi, než si myslíte
Většina Čechů má pocit, že žijí v zemi, která za západem zaostává. Čísla říkají něco jiného. Ne v absolutním bohatství — ale v tom, jak se o něj dělíme, patříme k evropské špičce.
A to není málo. Znamená to méně extrémní chudoby, menší propast mezi příjmy a vyšší šanci, že se slušný životní standard dostane k většině lidí, ne jen k hrstce nahoře.
Mimochodem — víte, co o vás prozrazuje vaše krevní skupina? Japonci přišli na věci, o kterých lékaři mlčí.
Co myslíte — odpovídá žebříček tomu, jak se v Česku skutečně žije? Napište nám do komentářů. A pokud vás výsledek překvapil, sdílejte — ať se o tom dozví i vaši blízcí.
Zdroje
