Obsah článku
Dva Čechoslováci, malá škodovka s motorem o výkonu 31 koní a 27 700 kilometrů kolem zeměkoule. Rok 1936 přinesl automobilový výkon, který by leckomu dal zabrat i dnes. Když se po 97 dnech vrátili domů, stalo se něco, co nikdo nečekal.
Jindy výřečný muž nenašel jediné slovo
Krátce před polednem 1. srpna 1936 zastavil zaprášený vůz Škoda Rapid před sídlem autoklubu v dnešní pražské Opletalově ulici. Břetislav Jan Procházka, muž, který celou cestu neúnavně posílal telegramy a dopisy novinářům, najednou oněměl. Nadšený dav ho vítal a čekal na jeho slova. Ale jindy výřečný cestovatel je nenašel.
Redaktor časopisu Auto si toho okamžiku všiml a zaznamenal ho. Procházka měl přitom být na co pyšný. S takřka sériovým vozem, který měl před startem najeto 60 000 kilometrů, právě dokončil cestu kolem světa. A o tři dny rychleji, než plánoval.
Škodovka, která neměla šanci — a přesto zvítězila
Pojďme na začátek. V sobotu 25. dubna 1936 ve čtvrt na pět odpoledne vyjeli Břetislav Jan Procházka a jeho spolujezdec Jindřich Kubias z Prahy. Procházka byl spolumajitelem smíchovských garáží, Kubias jeho věrný parťák.
Jejich vůz? Škoda Rapid s páteřovým rámem, nezávislým zavěšením všech kol a hydraulickými brzdami. Pod kapotou pracoval čtyřválcový motor o objemu 1,4 litru s výkonem pouhých 23 kW, tedy 31 koňských sil. Proti běžné sériové verzi měl vůz jedinou úpravu — zvětšenou stolitrovou benzinovou nádrž.
S touto technikou se chystali projet svět. V době, kdy většina silnic byla šotolinová a navigace neexistovala.
Bahno, pouštní bouře a Baťovy sandálky na nohách Číňanek
Trasa vedla z Československa přes Německo, Polsko, Litvu a Sovětský svaz. Ruské cesty je přivítaly bahnem. Následovala lodní přeprava přes Kaspické moře a pak Írán — tehdy zvaný Persie — kde je zastavila pouštní bouře.
Přesto Persií projeli rekordním tempem. Pokračovali dál — přes Asii až do Singapuru, kde Procházka nadšeně psal o „skvostné jízdě“. Pak Čína, kde si všiml jednoho kuriózního detailu.
Z čínského přístavu Permang poslal v polovině června krátkou zprávu o „Baťových tropických sandálcích na nožkách Číňanek“. Československá stopa ho dostihla na druhém konci světa. Podobné příběhy milujete? Přečtěte si i tento — zmizelou ženu hledali 43 let a k doznání vraha vedlo něco nečekaného.
Celý národ četl o jejich cestě
Procházka nebyl jen řidič a dobrodruh. Byl také vynikající propagátor. Mluvil německy, francouzsky a anglicky. Byl nadšený amatérský filmař. Otec dvou chlapců a jedné dcery. A hlavně — muž činu, který rozuměl síle tisku.
Po celou cestu posílal telegramy a dopisy novinářům. České noviny a časopisy tak mohly s mírným zpožděním informovat čtenáře o postupu malého československého vozu. Lidé sledovali, jak škodovka se dvěma Čechoslováky budí zájem všude, kudy projížděla.
Články vycházely průběžně. Čtenáři se dozvídali o bahnitých cestách v Rusku, o terénních pasážích, které malý rapid zvládal navzdory svému skromnému výkonu, i o tom, jakou pozornost dva muži v československém autě po světě vyvolávali.
97 dní, 27 700 kilometrů a jeden zapomenutý příběh
Celá expedice trvala 97 dní. Procházka s Kubiasem původně plánovali sto dní. Dokázali to o tři dny rychleji. Na tachometru přibylo 27 700 kilometrů.
Objet automobilem zeměkouli je úctyhodný výkon i pro dnešního motoristu s navigací, klimatizací a dálnicemi. Před 90 lety to byl heroický čin. Vyžadoval odvahu, technický um a spolehlivé auto. Procházkovi s Kubiasem nic z toho nescházelo.
A přesto — na jejich cestu kolem světa si dnes vzpomene málokdo. V roce 1936 to přitom byla událost, která hýbala celou zemí. Dva obyčejní Čechoslováci ukázali světu, co dokáže malé auto z malé země uprostřed Evropy.
Co nás ten příběh učí i dnes
Někdy nepotřebujete nejsilnější motor ani nejdražší výbavu. Stačí odvaha, spolehlivý parťák a chuť vyrazit. Procházka s Kubiasem měli auto s výkonem dnešní sekačky na trávu — a objeli s ním celou planetu.
Příběhy lidí, kteří se nebáli udělat něco výjimečného, mají zvláštní sílu. Stejně jako třeba tři znamení, která čeká nečekaný zlom — někdy stačí prostě vyrazit vstříc neznámu.
Znali jste tenhle příběh? Sdílejte ho — zaslouží si, aby na něj svět nezapomněl.
Zdroje
