Obsah článku
Komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí při ministerstvu práce a sociálních věcí schválila zprávu o případu tříleté Viktorky, která letos na jaře zahynula rukou svého biologického otce – krátce poté, co ji soud vrátil z pěstounské péče zpět k biologickým rodičům. Závěry má zveřejnit ministr Aleš Juchelka (ANO) v řádu nejbližších dní, nejpozději do týdne. Na čtvrtečním semináři v Senátu to potvrdila resortní ombudsmanka Michaela Kolman.
„Nezafungovalo nic“ – slova, která mrazí
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a členka komise Taťána Malá (ANO) na semináři nemluvila v náznacích. „Těch míst, kde ten systém měl zafungovat jinak, bylo bohužel mnoho. A nezafungovalo nic,“ prohlásila. Odmítla přitom jakékoli vysvětlení, že by dívka měla prostě smůlu. „Takové odůvodnění již nechci nikdy slyšet,“ dodala.
Podle Malé je klíčové přesně pojmenovat pochybení konkrétních institucí. Bez toho nelze nastavit systém tak, aby podobná tragédie nenastala znovu. Zpráva komise prý tento krok umožňuje – a ministr Juchelka by k ní měl představit i konkrétní návrhy nápravy.
Kde přesně systém selhal
Malá jako jeden z hlavních problémů pojmenovala nedostatečnou komunikaci mezi institucemi, které s ohroženými dětmi přicházejí do styku – školami, lékaři, sociálními pracovníky a soudy. Informace o rizikové rodině zkrátka mezi složkami neprocházely tak, jak by měly.
Dalším problémem je nerovnoměrná dostupnost odborné pomoci napříč Českem. Jako konkrétní příklad Malá zmínila Most: přes šedesát tisíc obyvatel ve městě samotném, k tomu desítky tisíc v okolí – a na celou agendu domácího násilí dvě pracovnice. To nestačí ani na papíře, natož v praxi.
Kauza přitom již dříve přiměla ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce k akci. V červenci podal kárnou žalobu na soudkyni Sandru Kimmelovou, která o návratu Viktorky k biologickým rodičům rozhodovala, a zároveň podnět k prověření postupu OSPOD.
Ohrožených dětí přibývá: čísla jsou alarmující
Zatímco komise dokončovala zprávu, ministerstvo zveřejnilo statistiky, které ukazují širší kontext. Náměstek ministra David Pospíšil na semináři uvedl, že orgány sociálně-právní ochrany dětí evidovaly v roce 2025 přibližně 11 400 dětí se syndromem týraného, zneužívaného nebo zanedbávaného dítěte. Oproti roku 2023 jde o nárůst přesahující 22 procent.
Největší skupinu tvoří zanedbávané děti – přibližně 69 procent všech případů. Psychické týrání se na celku podílí zhruba třinácti procenty, fyzické týrání a sexuální zneužívání shodně asi osmi procenty. Roste také počet dětí soudně odebraných z péče rodičů: ze 3 484 v roce 2023 na 3 616 loni. Nejčastějším důvodem bylo zanedbávání.
Pospíšil zároveň upozornil, že samotný nárůst čísel nemusí znamenat jen více násilí – část nárůstu může odrážet lepší odhalování. Celostátní spolupráce institucí ale podle něj stále zaostává, i když v některých regionech funguje dobře.
Co konkrétně se má změnit
Ministerstvo práce pracuje na sjednocení informačního systému, který by umožnil sdílet důležité údaje o ohrožených rodinách mezi všemi relevantními složkami. Chystá se také úprava financování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, aby lépe odpovídala skutečné potřebě krizových lůžek.
Komise navíc nemá být jednorázová záležitost. Kolman uvedla, že se počítá s průběžným přezkoumáváním dalších tragických úmrtí dětí – včetně některých starších případů – s cílem odhalovat systémová pochybení dříve, než se zopakují.
Dva zákony na ochranu dětí: shodnou se?
Smrt Viktorky nastartovala přípravu dvou legislativních návrhů. Ministerstvo spravedlnosti předložilo na konci května svůj návrh, který se zaměřuje na vysoce konfliktní opatrovnická řízení a případy domácího násilí. Počítá s mezioborovými týmy pomáhajícími soudům vyhodnocovat situaci rodiny a s takzvaným rizikovým semaforem pro posouzení ohrožení dítěte. Navrhuje také rozšířit případy, kdy soud musí zvlášť zvažovat zbavení rodiče rodičovské odpovědnosti.
Skupina 27 senátorů kolem Hany Kordové Marvanové připravila vlastní předlohu, která klade větší důraz na ochranu dítěte i mimo konfliktní rozvody – například právě při návratu z pěstounské péče do biologické rodiny. Marvanová ministerský návrh v červnu kritizovala: rodiče Viktorky spolu nebyli ve sporu, přesto dívka představovala vážné riziko.
Na čtvrtečním semináři zazněla snaha hledat společný postup. Malá přislíbila podporu opatrovnické novele, která bezpečí dítěte a domácí násilí zohlední při rozhodování o péči důsledně. Marvanová pak apelovala na nutnost dohody se sněmovnou. Konkrétní spojení obou předloh ale zatím oznámeno nebylo. Ministerský návrh prošel připomínkovým řízením, vláda ho dosud neprojednala.
Jak soudy mají posuzovat domácí násilí
Na semináři promluvila také psycholožka a odbornice na domácí násilí Ludmila Čírtková. Podle ní není klíčovou otázkou to, zda mají opatrovnické soudy k domácímu násilí přihlížet – to je dnes zřejmé. Podstatné je, jak mají vyhodnocovat jeho závažnost a dopad na dítě.
Čírtková varovala před konkrétní pastí: soudy někdy automaticky vykládají odmítání jednoho rodiče dítětem jako manipulaci ze strany druhého rodiče. Takový zkratkovitý závěr může přehlédnout skutečné trauma dítěte. Zároveň připustila, že manipulace existuje a případy je třeba odborně rozlišovat – to ale vyžaduje specializaci, ne spoléhání na obecné psychologické posudky.
Navrhla proto větší specializaci soudů u závažných případů domácího násilí a důslednější hodnocení konkrétního jednání rodičů. Systém by podle ní měl umožňovat přiměřené omezení styku dítěte s nebezpečným rodičem a zároveň vytvářet podmínky pro bezpečné obnovení vztahu, pokud to okolnosti dovolí.
Proč ze zákona vypadlo klíčové ustanovení
Seminář odhalil i nepříjemný historický detail. Senátorka Kordová Marvanová upozornila, že povinnost soudů zohledňovat domácí násilí při rozhodování o péči o dítě – jeden ze stěžejních bodů senátorského návrhu – měla být v občanském zákoníku zakotvena už dávno. Původní novela proti domácímu násilí připravovaná za vlády Petra Fialy toto ustanovení obsahovala přinejmenším od května 2023 a figurovalo ještě v materiálech z května 2024.
Do výsledného zákona se ale nedostalo. Poslankyně Helena Válková (ANO), která se tehdy vyjednávání účastnila, popsala, jak to proběhlo: ministr pro legislativu Michal Šalomoun tehdy oznámil, že pokud budou na ustanovení trvat, neprojde z novely vůbec nic. ANO proto souhlasilo s jeho vypuštěním, aby zbývající část novely mohla platit. „To je zkrátka politická dohoda,“ uzavřela Válková. Výsledek té dohody ale nyní – v kontextu Viktorčiny smrti – vypadá jako velmi drahá ústupek.
