Obsah článku
Každý rok přicházejí pro živnostníky zprávy, které nepotěší – a rok 2027 nebude výjimkou. Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění OSVČ opět porostou, tentokrát hlavně proto, že roste průměrná mzda. Podle orientačních výpočtů vycházejících z dat Českého statistického úřadu by si měsíčně připlatily stovky korun – a část živnostníků dokonce ještě výrazně více, pokud projde návrat elektronické evidence tržeb.
Proč vlastně odvody rostou?
Na rozdíl od předchozích let za zdražením nestojí skokové navýšení minimálního vyměřovacího základu. Letos vláda Andreje Babiše zastavila původní plán předchozí vlády, který postupně zvyšoval základnu sociálního pojištění OSVČ až na 40 procent průměrné mzdy. Základ se vrátil na 35 procent, díky čemuž letošní minimální záloha na sociálním pojištění dokonce klesla – z původně plánovaných 5720 korun na současných 5005 korun.
Od příštího roku ale táhne odvody vzhůru samotný růst průměrné mzdy. Podle dat ČSÚ za první pololetí letošního roku vzrostla průměrná mzda meziročně o 6,2 procenta a dosáhla 50 650 korun. Průměrná mzda rozhodná pro výpočet odvodů v roce 2027 se odhaduje přibližně na 51 932 korun, přičemž definitivní číslo vláda musí potvrdit nařízením nejpozději do 30. září.
Konkrétní čísla: kolik si měsíčně připlatíte?
Při průměrné mzdě kolem 51 932 korun by minimální záloha na sociální pojištění pro OSVČ s hlavní činností vzrostla ze současných 5005 korun na přibližně 5308 korun měsíčně. Minimální záloha na zdravotní pojištění by se pak zvýšila ze stávajících 3306 korun na zhruba 3506 korun. Celkem by živnostník platící minimální zálohy odváděl kolem 8814 korun měsíčně – tedy přibližně o 503 korun více než dnes. Za celý rok by to dělalo rozdíl zhruba 6036 korun.
Co se změní u paušální daně?
Ani živnostníci v paušálním režimu se zvýšení nevyhnou. Záloha v prvním pásmu paušální daně by při stejné průměrné mzdě mohla vzrůst z letošních 9162 korun na přibližně 9710 korun měsíčně. Oproti letošku by to bylo asi o 548 korun měsíčně, tedy zhruba 6576 korun za rok navíc. Pro srovnání – ještě letos v červenci Finanční správa zpětně snížila zálohu v prvním pásmu z původních 9984 korun právě na 9162 korun, protože se změnil způsob výpočtu vyměřovacího základu.
EET 2.0 může část živnostníků zdražit výrazně víc
Výše popsané zdražení se přitom nemusí týkat všech živnostníků stejnou měrou. Vláda prosazuje návrat elektronické evidence tržeb v podobě tzv. EET 2.0, jehož návrh se vrátil do sněmovny po úpravách ze strany Senátu. Podle sněmovní verze by fyzické osoby v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy do milionu korun mohly využít možnost nazvanou EET OFF – tedy tržby neevidovat, ale místo toho platit přirážku 1400 korun měsíčně nad rámec standardní paušální zálohy.
Pokud by záloha pro rok 2027 skutečně vyšla kolem 9710 korun a živnostník by zvolil EET OFF, platil by celkem přibližně 11 110 korun měsíčně. V porovnání s letošními 9162 korunami by šlo o rozdíl přes 1900 korun každý měsíc, neboli více než 23 000 korun za rok. EET OFF má být podle návrhu dobrovolné – podnikatel se přirážce vyhne tím, že tržby podle nových pravidel evidovat bude.
Na co si dát pozor a kdy budou jasná čísla?
Všechna výše uvedená čísla jsou zatím orientační. Konkrétní hodnoty závisí na definitivní podobě vládního nařízení, které musí být schváleno do konce září. Teprve pak bude jisté, jaké zálohy budou živnostníci hradit od ledna 2027. Pokud patříte mezi OSVČ, rozhodně se vyplatí sledovat vývoj v nadcházejících týdnech – případná příprava financí dopředu se může hodit.
