Obsah článku
Finanční účetní se zkušenostmi může vydělávat o 15 644 korun méně jen proto, že je žena. Tohle číslo pochází z čerstvé analýzy společnosti Grafton Recruitment a přesně ukazuje, jak hluboká mzdová propast v Česku stále zeje. V průměru napříč všemi profesemi a regiony si muži přijdou každý měsíc na 6 580 korun více než jejich kolegyně na stejné nebo srovnatelné pozici.
Praha vede – ale ne v ničem, čím by se chlubit chtěla
Hlavní město je centrem nejvyšších platů v zemi, jenže zároveň drží smutné první místo v mzdové nerovnosti. Rozdíl mezi výdělky mužů a žen se v Praze blíží 10 tisícům korun měsíčně. To je výrazně více než celorepublikový průměr a pro řadu žen pracujících například v bankovnictví, financích nebo managementu jde o pořádně citelný schodek ve výplatní pásce.
Na opačném konci žebříčku stojí Olomoucký kraj, kde průzkum naměřil nejmenší rozdíl – konkrétně 5 371 korun. Ani to samozřejmě není zanedbatelná částka, ale ve srovnání s Prahou nebo některými profesemi jde o relativně příznivější situaci.
Kde propast bolí nejvíc
Číslo 15 644 korun u finančních účetních není výjimka z pravidla – spíš ho potvrzuje. Analýza ukazuje, že největší rozdíly se soustřeďují do oborů, kde jsou platy celkově vyšší: finance, bankovnictví, vyšší manažerské pozice. Čím více peněz na stole, tím větší bývá nerovnost v tom, komu z nich kolik přiteče.
Průměrný rozdíl 6 580 korun měsíčně vypadá na papíře abstraktně, ale v přepočtu na rok to znamená téměř 79 tisíc korun, o které ženy přicházejí. Za desetiletou kariéru se taková propast snadno vyšplhá na cenu průměrného auta.
Co chystá ministr Juchelka
Situaci by měla pomoci změnit evropská směrnice o transparentnosti odměňování, kterou Česko postupně zapracovává do svého právního řádu. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) k chystané novele uvedl, že „nezavádí nový princip, ale dává zaměstnancům i kontrolním orgánům lepší nástroje, jak dodržování tohoto práva ověřit a případné neodůvodněné rozdíly napravit.“
Jinými slovy: právo na stejnou mzdu za stejnou práci existuje v zákoně už dnes, jenže zaměstnanci nemají jak zjistit, jestli ho zaměstnavatel skutečně dodržuje. Nová pravidla jim mají přístup k těmto informacím usnadnit – a firmám, které si potrpí na neprůhledné platové tabulky, zkomplikovat život.
Firmy mezitím loví zaměstnance tam, kde dřív nehledaly
Mzdová otázka není jediným tématem, které průzkum Grafton Recruitment otevřel. Trh práce se proměňuje i v dalších ohledech. Zatímco v Ústeckém kraji firmy dlouhodobě přicházejí o kvalifikované pracovníky, kteří odcházejí za vyššími platy do sousedního Německa, v jiných regionech – například v Karviné nebo Bruntále – se naopak na jedno volné místo hlásí velké množství zájemců.
Firmy na tenhle nerovnoměrný trh reagují tím, že rozšiřují okruh kandidátů. Stále častěji oslovují rodiče vracející se z rodičovské dovolené nebo lidi starší 55 let. Nabízejí jim zkrácené úvazky, větší flexibilitu a možnost práce z domova – tedy přesně to, o co mladší generace čím dál hlasitěji žádá.
Absolvent IT v Praze nastoupí i za 80 tisíc, marketér to těžší to těžší
Průzkum přinesl i konkrétní data o tom, které obory mají na trhu práce největší šanci. Jednoznačně vedou strojírenství, elektrotechnika, IT a finance. Čerstvý absolvent programování v Praze může podle analýzy nastoupit s nástupní mzdou až 80 tisíc korun měsíčně – a to ještě na začátku kariéry.
Naopak absolventi administrativy, marketingu nebo HR se potýkají s výrazně větší konkurencí a reálně hrozí, že první zaměstnání najdou mimo vystudovaný obor. Firmy přitom čím dál méně hledají úzkého specialistu – prémiovou měnou se stává kombinace odbornosti s digitálními dovednostmi, včetně schopnosti pracovat s nástroji umělé inteligence.
