Obsah článku
Vláda Andreje Babiše schválila návrh, který zásadně mění výši podpory v nezaměstnanosti. Zatímco dnes dostávají lidé bez práce v prvních dvou měsících 80 % svého předchozího čistého výdělku, nově by to mělo být jen 65 %. Kdo na tuto změnu doplatí nejvíc? Podle odborníků z neziskového sektoru jsou to zejména rodiče – a především matky – vracející se z rodičovské dovolené.
Co přesně vláda navrhuje?
Ministerstvo práce stojí za návrhem, který má dvě tváře. Na jedné straně se v prvních dvou měsících podpora snižuje ze stávajících 80 % na 65 % předchozího čistého příjmu. Na druhé straně se ve finální fázi čerpání podpora mírně zvyšuje – z dosavadních 40 % na 45 %. Úředníci si od úpravy slibují nejen miliardové úspory, ale také větší motivaci nezaměstnaných k rychlejšímu návratu do práce.
Jenže ekonomická logika, která stojí za tímto záměrem, podle odborníků zdaleka neplatí pro všechny skupiny stejně. A právě tady začíná problém.
Proč je to pro rodiče po rodičovské rána pod pás?
Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni upozorňuje, že rodiče vracející se z rodičovské dovolené jsou zvlášť zranitelnou skupinou. Po celou dobu rodičovské totiž nepobírali standardní mzdu, takže výpočet jejich případné podpory v nezaměstnanosti vychází z velmi nízkého základu. Snížení procenta ji pak srazí ještě hlouběji.
„Jakékoliv přiškrcení je v jejich případě katastrofálně špatné,“ varuje Hůle. Právě rodiče – a statisticky jde nejčastěji o ženy – jsou přitom skupinou, u níž stát deklaruje zájem na co nejrychlejším návratu na trh práce. Nižší finanční polštář je ale může naopak odradit nebo donutit přijmout první dostupnou práci bez ohledu na její kvalitu či podmínky.
Kdo další se ocitne v ohrožení?
Rodiče nejsou jedinou skupinou, na níž by se změna citelně podepsala. Hůle zmiňuje ještě dvě další kategorie:
- Zaměstnanci nad 52 let – ti se na podpoře nezdržují z pohodlnosti, ale proto, že na trhu práce narážejí na reálnou věkovou diskriminaci. Snížení příjmu jejich situaci jen zkomplikuje.
- Rodiny splácející hypotéku – při výpadku příjmu hrozí, že přestanou splácet. Banka je pak může začít hodnotit jako rizikové klienty, což se může dlouhodobě promítnout do jejich finanční stability.
Hůle navíc připomíná, že svět je plný nečekaných situací – jako byla nedávná energetická krize. Právě v takových chvílích je finanční rezerva domácností klíčová. Každé její vyčerpání snižuje odolnost celé rodiny do budoucna.
Pomůže to trhu práce, nebo naopak uškodí?
Ministerstvo práce argumentuje tím, že vyšší podpora v prvních měsících snižuje motivaci hledat nové místo rychle. To možná platí pro lidi s nadstandardními příjmy, kteří si ztrátu zaměstnání dopředu naplánují jako krátkou přestávku. Jenže taková situace je podle Hůleho spíše výjimkou než pravidlem.
Paradoxně může mít navrhovaná změna opačný efekt, než jaký ministerstvo zamýšlí: zvýšení podpory v závěrečné fázi čerpání z 40 na 45 % by podle Hůleho mohlo část lidí motivovat k tomu, aby na podpoře zůstali déle, nikoli kratší dobu.
Co by bylo podle odborníků lepší řešení?
Hůle se jednoznačně přimlouvá za zachování stávajícího systému. Pokud by přece jen k úpravám mělo dojít, doporučuje zacílit je výhradně na skupinu s nadprůměrnými příjmy, která případnou podporu skutečně využívá jako dobrovolnou pauzu mezi zaměstnáními. Rodiče po rodičovské dovolené a starší pracovníci by podle něj měli zůstat beze změny.
Závěrečné slovo patří praktickému doporučení: pokud se vás tato změna může týkat, sledujte další vývoj legislativy a případně se poraďte s finančním poradcem, jak si případný výpadek příjmu co nejlépe zajistit. Zákon zatím není schválen, ale přípravy jsou v plném proudu.
