Snad neexistuje člověk, ve kterém by chemoterapie nevzbuzovala strach.
Přesto, většina pacientů s onkologickým onemocněním se nechá na ni přesvědčit, protože lékaři zdůrazňují jako její přínosy předčí nepříjemné vedlejší účinky.
Bohužel, nová studie ukázala, že podstoupení chemoterapie před chirurgickým zákrokem ve skutečnosti zvyšuje množství rakovinných buněk v krvi a šíří rakovinu i do dalších, dosud zdravých částí těla.
Tento nový poznatek tak jen dále nabourává tradiční představu o chemoterapii jako efektivním léku na rakovinu.
Co zjistila studie o účincích chemoterapie
Podle studie publikované v žurnálu Science Translational Medicine, několik klasických chemoterapeutických léků proti rakovině prsu způsobilo, že množství mikroskopických struktur v nádorech prsu začalo růst.
Jde o jev nazývaný "nádorové metastazování do mikroprostředí (TMEM)", které umožňuje buňkám invazivní druhy rakoviny oddělit se od mateřského nádoru a začít cirkulovat tělem.
Jedná se o velmi podstatný objev, protože jsou to právě metastázy v odlehlých částech těla, které onkologických pacientů usmrcují, ne původní primární nádor.
Ve zmíněné studii vědci použili 4 modely na myších, u kterých se rozvinula rakovina prsu.
Jejich cílem bylo simulovat lidské pacientky, kterým se před operací podá nejprve chemoterapie, aby se pomocí ní zmenšil nádor v prsu a odstranili rakovinné buňky, které se mohly dostat do přilehlých lymfatických uzlin.
Studie dospěla k závěru, že u myší, kterým podali chemoterapii paclitaxel, se vyskytovalo 2 až 3 krát více TMEM buněk než u těch, kterým se chemoterapie nepodala.
Navíc aktivita těchto rakovinných buněk byla také zvýšena, což se projevilo vyšší koncentrací makrofágů a také vyšší tvorbou krevních cév vyživujících nádor.
Jak by hrozných zjištění nebylo málo, léčba lékem paklitaxel také zdvojnásobila množství metastazujících buněk v krvi, což vedlo ke vzniku metastáz hlavně na plicích.
3 druhy chemoterapie, které podporují metastazování rakoviny
Paclitaxel není jediný druh chemoterapie, který podporuje metastazování rakoviny do jiných částí těla.
Kromě něj se podobné účinky zpozorovali i u dalších dvou chemoterapií běžně používaných při rakovině prsu:
- cyclofosfamíd
- doxorubicin
Oba z uvedených léčiv vedly podobně jako paclitaxel jednak ke zvýšené TMEM aktivitě, jakož i většímu množství míst, kde k tomu docházelo a také k zvýšenému počtu rakovinných buněk cirkulujících v krvi.
Aby vědci zjistili, jak se výsledky z testů na myších shodují s lidmi, odebrali pomocí biopsie vzorky z 20 pacientek s rakovinou prsu před a po aplikaci uvedených druhů chemoterapie.
U všech lidských pacientek se potvrdily zjištění pozorované u myší. Navíc u 5 pacientek dokonce TMEM aktivita se zvýšila až 5-násobně!
Závěr
Bohužel, po těchto zjištěních se chemoterapie dá jen těžko nazvat lékem na rakovinu.
Ačkoli by bylo nefér říci, že nemá žádné účinky, pravdou je, že většina pacientů je po ní ještě více nemocná než před ní.
Navíc chemoterapie přináší s sebou i řadu velmi nepříjemných vedlejších účinků.
Každý z nás už slyšel o příznacích jako jsou nevolnosti či vypadávání vlasů. Nové studie však přinášejí zprávy, že dochází po ní i k poškození mozku.
Jedna taková studie z Fakulty medicíny při Stanfordské univerzitě zjistila, že ženy s rakovinou prsu, které odstoupili chemoterapii, měli výrazně snížené kognitivní schopnosti v částech mozku odpovědných za plánování, paměť a logické myšlení.
Všechno to se zdá být příliš velkou cenou za to, co v konečném důsledku ještě více přispěje k šíření rakoviny namísto toho, aby ji to léčeno.
