Obsah článku
Tým českých vědců analyzoval stovky klíšťat z šesti moravských lokalit. Výsledek? Téměř každé páté klíště nese patogen, který může způsobit vážné zdravotní komplikace. A nejde jen o boreliózu — některé z nalezených bakterií většina lidí vůbec nezná.
Číslo, které vás donutí nosit repelent
Přesně 23 procent zkoumaných klíšťat neslo některý z nebezpečných patogenů. To znamená, že statisticky téměř každé čtvrté klíště, které se na vás na Moravě přisaje, může přenášet infekci. Výzkum provedl společný tým odborníků z pěti českých univerzit — Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně, Veterinární univerzity v Brně, České zemědělské univerzity v Praze a Univerzity Karlovy v Praze.
Vědci se zaměřili především na nymfy klíštěte obecného (Ixodes ricinus). To jsou mladá klíšťata, která už měla za sebou první sání na hostiteli. Právě nymfy představují klíčový článek v přenosu infekcí na člověka — jsou malé, špatně viditelné a přitom už mohou nést plnou nálož patogenů.
Borelióza je jen špička ledovce
Nejčastějším nálezem byly bakterie rodu Borrelia — původce lymské boreliózy. Tu zná většina lidí. Ale to, co vědci našli vedle ní, znepokojuje mnohem víc.
V klíšťatech se prokázala přítomnost bakterie Anaplasma phagocytophilum, která napadá bílé krvinky a oslabuje imunitní systém. Další nalezené bakterie rodu Rickettsia způsobují horečnatá onemocnění. Ta často doprovází vyrážka nebo tmavý strup přímo v místě, kde se klíště přisálo.
„Zjistili jsme, že téměř 23 procent klíšťat nese některý z patogenů. Nejčastěji jde o bakterie rodu Borrelia, původce lymské boreliózy, ale zdaleka nejde o jedinou hrozbu,“ potvrdil spoluautor studie Peter Adamík z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty olomoucké univerzity.
Místo rozhoduje víc než typ krajiny
Jedním z nejpřekvapivějších zjištění byl obrovský rozdíl mezi jednotlivými lokalitami. Vědci sbírali klíšťata z šesti míst na Moravě — mimo jiné z okolí olomoucké městské části Chomoutov a Tovačova na Přerovsku. I na první pohled podobná místa vykazovala zcela odlišné riziko nákazy.
„Riziko infekce nelze zobecnit jen podle typu prostředí. Klíčovou roli hraje konkrétní lokalita,“ upozornil Peter Adamík. Takže louka vedle vaší chalupy může být relativně bezpečná — a louka o pár kilometrů dál už ne. Bez laboratorního rozboru to bohužel nepoznáte.
Ptáci za to nemohou
Vědci zkoumali i jednu populární teorii — zda výskyt patogenů v klíšťatech souvisí s množstvím ptáků v dané lokalitě. Ptáci totiž patří mezi časté hostitele klíšťat. Logicky by se dalo čekat, že čím víc ptáků, tím víc nakažených klíšťat.
Výsledek? Přesný opak očekávání. „Nepotvrdilo se, že by vyšší počet nebo rozmanitost ptáků vedly k většímu podílu nakažených klíšťat. Ukazuje se, že vztah mezi hostiteli a šířením patogenů je složitější, než se dosud předpokládalo,“ vysvětlila doktorandka Karolína Šimurdová.
Tento závěr je zásadní. Znamená to, že nemůžete předvídat riziko podle toho, kolik ptáků v oblasti vidíte nebo slyšíte. Mechanismy šíření patogenů jsou komplexnější a věda je teprve začíná chápat.
Nemoci, o kterých většina lidí neví
Právě tady leží možná největší problém celé studie. Lymskou boreliózu zná prakticky každý — charakteristický červený prstenec kolem místa přisátí, bolesti kloubů, únava. Ale anaplazmóza nebo ricketsióza? O těch běžný člověk nikdy neslyšel. A právě proto mohou zůstávat nerozpoznané.
Představte si situaci: přisaje se vám klíště, za pár dní máte horečku a vyrážku. Lékař vás léčí jako běžnou virózu. Přitom příčinou může být bakterie, kterou do vás vpravilo klíště — a která potřebuje cílenou léčbu antibiotiky.
Studie byla publikována v odborném časopise Journal of Medical Entomology a její autoři zdůrazňují potřebu širšího povědomí o všech chorobách, které klíšťata přenášejí. Ne jen o těch nejznámějších.
Co si z toho vzít?
Moravské louky a lesy nejsou o nic bezpečnější než kdykoliv předtím. Spíš naopak — teď víme, že téměř čtvrtina klíšťat nese některý z patogenů. Repelent, dlouhé kalhoty zastrčené do ponožek a důkladná prohlídka těla po návratu z přírody nejsou přehnaná opatrnost. Jsou to základní pravidla přežití v české krajině.
Pokud vás po přisátí klíštěte trápí jakékoliv příznaky — horečka, vyrážka, únava, bolesti kloubů — trvejte u lékaře na tom, aby zvážil i méně obvyklé infekce přenášené klíšťaty. Nemusí jít vždy jen o boreliózu.
Mimochodem — víte, že další překvapivé věci se dějí i mimo přírodu? Třeba Macinka označil některé politiky za méněcenné — Rakušanova odpověď vás zasáhne. A pokud vás zajímá, co přinese blízká budoucnost, podívejte se, co květen pošle dvěma znamením za dar.
Chodíte rádi do přírody na Moravě? Sdílejte tento článek s rodinou a přáteli — tahle čísla by měl znát každý, kdo tráví čas venku.
Zdroje
