Obsah článku
V pondělí se rozhodne, o kolik si důchodci od ledna polepší. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo svůj návrh: průměrný starobní důchod by měl vzrůst o 304 korun měsíčně, tedy z nynějších 21 892 korun na 22 196 korun. To je nárůst pouhých 1,4 procenta – a podle odborníků by šlo o nejnižší valorizaci za posledních deset let.
Co přesně návrh ministerstva říká
Základní výměra důchodu by se podle ministerského návrhu zvýšila z 4 900 na 5 170 korun, tedy o 270 korun. Procentní výměra by pak vzrostla jen o 0,2 procenta, což v průměru odpovídá pouhým 34 korunám. Právě tato část je klíčová – zákon totiž vládě umožňuje procentní výměru navýšit podstatně víc, ministerstvo této možnosti ale téměř nevyužilo.
Celkové zvýšení průměrného starobního důchodu přitom ze zákona může dosáhnout až 2,7 procenta, tedy až zhruba 590 korun. Ministerský návrh se drží těsně nad zákonným minimem a výrazně pod tímto stropem.
Babiš slibuje, že vláda může přidat víc
Premiér Andrej Babiš ještě před dvěma týdny na svém facebookovém profilu vyzval důchodce, aby se nenechali znervóznit předběžnými čísly. „Predikce 300 korun, ale my ještě o tom budeme rozhodovat a vláda může rozhodnout zvýšení až na 2,7 procenta, to znamená až 590 korun měsíčně,“ napsal Babiš. Zároveň přislíbil, že důchody v letech 2028 a 2029 porostou „podstatně výše“.
Finální číslo tedy v pondělí teprve padne. Návrh ministerstva je výchozím bodem jednání, nikoli závazným rozhodnutím.
Okamura chce 500 až 600 korun, na stole je i jednorázový příspěvek
Předseda SPD Tomio Okamura se k věci vyjádřil jednoznačně: jeho hnutí požaduje navýšení nad zákonné minimum a ideální by bylo přidání 500 až 600 korun měsíčně. Jako alternativa k vyšší valorizaci se v koaličních diskusích objevuje také možnost jednorázového příspěvku k důchodu – tedy přidání mimo pravidelnou valorizaci.
Proč se počítá z „důchodcovské inflace“ a ne z té běžné
Výše valorizace se neodvíjí od inflace, kterou zná většina lidí z médií, ale od takzvané důchodcovské inflace. Ta lépe odráží, za co senioři skutečně utrácejí: zahrnuje třeba výdaje za léky, naopak nezapočítává náklady na pořízení nového bydlení. Výsledek bývá mírně odlišný od celkové inflace – v závislosti na tom, jak se vyvíjejí ceny položek typických pro domácnosti důchodců.
Do valorizačního vzorce vstupuje také třetina meziročního růstu reálných mezd. Vláda přitom ještě před volbami slibovala, že vzorec upraví zpět na původní podíl – tedy polovinu růstu mezd místo třetiny. Tato změna se ale dosud nestala.
Co to v praxi znamená pro průměrného důchodce
Pokud vláda v pondělí schválí ministerský návrh beze změny, průměrný důchodce dostane od ledna o 304 korun měsíčně více. Za celý rok to dělá necelé 3 650 korun navíc. Pokud by ale koalice prosadila navýšení na horní hranici 2,7 procenta, přidání by dosáhlo přibližně 590 korun měsíčně – tedy téměř dvojnásobku ministerského návrhu. Rozdíl mezi oběma variantami tak za rok činí přes 3 400 korun.
