Určitě jste si jako malí už někdy pomysleli, že až vyrostete, budete se ke svým dětem chovat úplně jinak, než jak se vaši rodiče chovali k vám. Zaručeně si také vybavíte některé typické věty vašich rodičů, které jste bytostně nenáviděli. Jenže rodičovství je mnohem náročnější, než se na první pohled zdá, a možná se dříve či později nachytáme, že přesně ty samé věty používáme také.
Věty, které negativně ovlivňují dětskou psychiku
Existuje ale několik vět, které byste dětem neměli říkat za žádných okolností. Studie totiž potvrzují, že mohou mít dost negativní vliv na psychický vývoj dětí, zejména, pokud je budete používat často. Ať už tedy máte vlastní děti, nebo je do budoucna plánujete, myslete na to, že vaše každodenní starosti by neměly zásadně ovlivňovat mentální rozvoj dítěte.
Jednou z těchto věcí je zdánlivé nevinné „Nech to, udělám to sám/sama“. Nejčastěji ji vyslovíme při domácích pracích nebo vaření, když spěcháme nebo si chceme zaručit stoprocentní výsledek. Jenže pokud své děti nenecháte vám pomáhat a postupně se tyto věci naučit, budou v dospělosti nesamostatné a závislé na ostatních. Stojí tedy za to risknout, že vše nedopadne podle našich představ, ale dát dětem příležitost vyzkoušet si pracovat na vlastní pěst.
Dejte prostor jejich emocím a nesrovnávejte je
Pocit bezpečí je pro děti důležitý. Netýká se to jen fyzické pohody, ale i té duševní. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby děti mohly svobodně vyjadřovat své pocity a obavy. Větami typu „neplač“ nebo „neboj se“ v takových chvílích dětem moc neprospějeme. Nechte si od nich nejdřív vysvětlit, co je k takové reakci vede, jinak budou emočně zmatené a ztratí k vám důvěru.
„Proč nemůžeš být jako on/ona…“ Je úplně jedno, zda dítě srovnáváte se sourozencem, kamarádem, spolužákem nebo dítětem sousedů. Ano, možná právě dostali lepší známku z matematiky nebo vyhráli fotbalový turnaj, to ale neznamená, že vaše dítě je horší. Neustálé vyvyšování ostatních a naopak shazování našeho vlastního dítěte má velký negativní vliv na sebevědomí do budoucnosti. Děti si přestanou věřit a někdy dokonce vzdají veškerou snahu na to být lepší, protože si budou myslet, že to nemá smysl a že vždy budou méně úspěšné než ostatní.
Neodbývejte je a plňte sliby
Když jsme vystresovaní, unavení nebo nemáme dostatek času, dětská neposlušnost nám na náladě nepřidá. Na žádost o vypnutí počítače, výpomoc s domácími pracemi nebo o uklizení hraček se nám dostane reakce typu „a proč?“ V takové chvíli snadno sklouzneme k jednoduchému „Protože jsem to řekl/řekla“. Když ale dětem situaci neobjasníte, mohou se cítit méněcenné.
Dejte si velký pozor na to, co slibujete. I když to pro vás může být banalita. Pokud totiž sliby nebudete dodržovat, dítě si k vám nemá šanci vybudovat důvěru. To pak vede k velkým problémům zejména v dospívání. Je jedno, jestli se jedná o slíbenou návštěvu cukrárny nebo pořízení pejska za dobré vysvědčení, pokud slib nehodláte splnit, raději ho ani nevyslovujte.
