Obsah článku
Letošní summit NATO v Ankaře se zapsal do dějin české diplomacie hned z několika důvodů. Nejenže se na jeho okraji řešila budoucnost aliance, podpora Ukrajiny či výdaje na obranu, ale světová média si všimla i domácí kuriozity: Česká republika vyslala do Turecka dvě soupeřící delegace ve dvou samostatných letadlech. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš sice odletěli ze stejného pražského letiště, ale každý zvlášť – a každého přivítal jiný turecký ministr.
Jak se do Ankary dostala dvě česká letadla?
Sestavení české delegace předcházely měsíce sporů mezi Pražským hradem a vládou Andreje Babiše. Vláda prezidenta Pavla původně do delegace vůbec nezařadila, situaci muselo napravit až předběžné opatření Ústavního soudu vydané na základě kompetenční žaloby. Výsledkem byl kompromis, který Pavel označil za ten, který vládě nabízel od začátku – a který si podle něj mohli ušetřit měsíce přetahování.
Americká televize CNN se nad touto situací pozastavila a nechápavě popsala, proč obě delegace nemohly cestovat společně, když odlétaly ze stejného místa s pouhou hodinovou přestávkou. Vysvětlení je přitom prozaické: z bezpečnostních důvodů nemohou prezident a premiér sdílet jedno letadlo.
Co se v Ankaře skutečně řešilo?
Klíčovým tématem summitu, který se konal 7. a 8. července 2026, byla budoucnost podpory Ukrajiny a výdaje členských zemí na obranu. Americký prezident Donald Trump opakovaně kritizoval evropské spojence za nízké obranné rozpočty a vytkl jim také nedostatečnou podporu Spojených států při jejich vojenské operaci proti Íránu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu vyzval spojence k urychlení budování vlastního evropského systému protiraketové obrany a zdůraznil, co může Ukrajina do NATO přinést.
Česko na summitu oznámilo zapojení do iniciativy PURL – tedy Seznamu prioritních požadavků Ukrajiny. V jejím rámci mohou evropské země a Kanada nakupovat americky vyráběné zbraně a munici a předávat je Ukrajině. Ministr zahraničí Petr Macinka uvedl, že Česko přesměruje část prostředků z jiných projektů právě do tohoto programu. Prezident Pavel toto zapojení označil za pozitivní krok.
Pavel i Babiš na večeři u Erdogana
Jedním z nejsledovanějších momentů summitu byla neformální večeře lídrů pořádaná tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. S Babišem na summit odletěla i jeho manželka Monika – premiér to zdůvodnil tím, že Erdoğan pozval i manželky vedoucích delegací. Překvapením pak bylo, že se večeře nakonec zúčastnil i prezident Pavel, rovněž na přímé pozvání tureckého hostitele.
Podle ministra zahraničí Macinky turecká strana večeři na poslední chvíli rozšířila o více státníků. Pavel popsal, že se těší na otevřenější neformální diskuzi, a před večeří stihl bilaterální setkání s Zelenským, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem i šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Trump, Erdoğan a stíhačky F-35
Americký prezident Donald Trump dorazil do Ankary na palubě letadla darovaného katarskou královskou rodinou – šlo o první zaoceánský let, při kterém toto kontroverzní letadlo využil. Po příjezdu, který doprovázel kortej desítek policistů na koních, se Trump sešel s Erdoğanem. Označil vzájemné vztahy USA a Turecka za vynikající a připustil, že je otevřený prodeji stíhaček F-35 Turecku, což vzbudilo kritiku Izraele. Stažení amerických vojáků z Evropy odmítl komentovat.
Transatlantické vazby pod tlakem
Prezident Pavel na akci Mnichovské bezpečnostní konference konané na okraj summitu připomněl, že americká rétorika vůči Evropě se nezměnila – jen je přímější. Podle něj Trump opakovaně zdůrazňuje nutnost vyšších evropských výdajů na obranu, a Evropa si musí uvědomit, že bez vlastní soběstačnosti nemůže spoléhat na to, že Spojené státy budou dělat práci za ni. „Potřebujeme NATO, potřebujeme jeden druhého a potřebujeme pevné transatlantické vazby,“ shrnul Pavel základní poselství, které z Ankary zaznělo.
