Obsah článku
Číslo 389 miliard korun zní abstraktně, ale jeho důsledky pocítí každá česká domácnost. Právě o takový schodek státního rozpočtu na příští rok usiluje vláda Andreje Babiše – a právě kvůli němu se uvnitř koalice schyluje k ostrému sporu. Menší koaliční partneři, Motoristé a SPD, s tímto číslem nesouhlasí a žádají úspory. Premiér ale ustoupit odmítá.
Druhý nejvyšší schodek v historii Česka
Navržený deficit 389 miliard korun by byl druhým největším v celé historii samostatné České republiky. Větší schodek si stát dovolil pouze za pandemie covidu-19, kdy ekonomika čelila zcela mimořádným okolnostem. Tentokrát ale žádná pandemie neprobíhá – přesto plánujeme utrácet výrazně víc, než vybereme. Ministryně financí Alena Schillerová z ANO za tímto návrhem stojí a premiér Babiš ji plně podporuje.
Co to v praxi znamená? Stát si bude muset půjčit obrovské množství peněz, čímž roste celkový státní dluh. Ten se časem promítá do vyšších úroků, tlaku na zdanění nebo omezování výdajů tam, kde to lidé pocítí nejvíc – třeba ve školství, sociálních dávkách nebo dopravní infrastruktuře.
Babiš: Bez investic to nejde
Premiér Babiš obhajuje vysoký schodek tím, že stát musí investovat – do dálnic, železnic i nemocnic. Sám byl přitom dříve ministrem financí, takže dobře ví, jak taková čísla fungují. „Kde tedy máme šetřit? Máme zastavit výstavbu dálnic? Máme přestat vybavovat nemocnice?“ ptá se Babiš a poukazuje na to, že kritici podle něj nejdou dostatečně do hloubky a nejsou schopni pojmenovat konkrétní škrty.
Část odborníků ale upozorňuje, že z celkového schodku míří na skutečné investice pouze část prostředků – zbytek tvoří takzvané mandatorní výdaje, tedy platby, které stát musí hradit ze zákona bez ohledu na to, zda si je může dovolit. To výrazně mění pohled na to, nakolik je vysoký deficit skutečně „investiční“.
Motoristé a SPD tlačí na nižší deficit
Předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka otevřeně říká, že takhle to nejde. Podle něj je třeba se podívat, které projekty lze odložit, a přestat financovat politiky, s nimiž jeho strana nesouhlasí. Věří, že se schodek před finálním schválením přece jen podaří snížit. Jednání s Babišem měla začít ve čtvrtek.
Výhrady má i SPD. Část poslanců tohoto hnutí například nesouhlasí s navýšením výdajů na obranu o 36 miliard korun, tedy na úroveň dvou procent HDP. Paradoxní přitom je, že ministr obrany Jaromír Zůna, který za SPD ve vládě sedí, toto navýšení sám navrhl. Babiš oponuje tím, že zákonná povinnost plnit dvouprocentní cíl pro obranu jednoduše existuje a vláda se jí nemůže vyhnout.
Je to vážná hádka, nebo jen divadlo?
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar z ODS, tedy opoziční strany, celý koaliční spor sleduje s jistou skepsí. Podle něj jde spíše o mediální hru než o skutečný tlak na nižší deficit. Předpokládá, že obě menší koaliční strany nakonec ustoupí a rozpočet podpoří tak, jak byl navržen.
Pokud by měl Munzar pravdu, znamenalo by to, že se česká veřejnost stala svědkem pečlivě zinscenované debaty – a výsledek byl dopředu jasný. Pro běžného člověka je přitom jedno, zda jde o politické divadlo nebo upřímný spor: rekordní schodek zůstane a jeho dopady přijdou tak jako tak.
Co čeká dál a co to znamená pro vás
Sněmovna by měla o státním rozpočtu hlasovat 2. prosince. Pokud jej poslanci schválí, zákon ještě posoudí prezident Petr Pavel – ten přitom navržený schodek veřejně označil za příliš vysoký a doufá, že se číslo před schválením sníží. Senát do rozpočtu zasahovat nemůže.
Pro každou domácnost platí jednoduchá rovnice: čím vyšší státní dluh, tím větší pravděpodobnost, že v budoucnu přijde tlak na vyšší daně, zdražení služeb nebo omezení sociálních výdajů. Sledovat, jak se tato debata vyvíjí, se proto vyplatí – nejde jen o politiku, ale o reálné peníze v rodinném rozpočtu.
