Obsah článku
Penzijní spoření má v Česku přes čtyři miliony účastníků a chystaná reforma, kterou vláda Andreje Babiše označuje jako Lepší penzijko, se jich dotkne přímo. Zákon snižuje poplatky, zdvojnásobuje státní podporu pro nejmladší střadatele a zavádí strategii životního cyklu. Jenže mezi ministerstvem financí a Asociací penzijních společností ČR zuří otevřený spor o to, zda navržená čísla vůbec ekonomicky dávají smysl.
Co konkrétně reforma přináší mladým střadatelům
Největší přínos mají pocítit lidé do 29 let. Pro ně se státní příspěvek zdvojnásobí na 40 procent z vložené částky, a to při měsíční úložce mezi 500 a 1 700 korunami. Kdo spoří více, dostane stát příspěvek maximálně 340 korun měsíčně. Rodiče, kteří zakládají spoření dětem, ocení snížení minimální úložky pro přiznání státní podpory – z dosavadních 500 korun na pouhých 100 korun měsíčně.
Novinkou je také takzvaná klauzule třetiny: kdokoli do dosažení 36 let bude moci jednorázově vybrat třetinu svých vlastních úložek, aniž by přišel o státní příspěvky nebo musel výběr dodanit. Dosud byl podobný výběr možný jen mezi 18. a 20. rokem věku klienta – tedy v okně, kdy většina lidí penzijní spoření ani nemá. Náklady těchto úprav státní podpory odhaduje ministerstvo financí na 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně.
Strategie životního cyklu: akcie do padesátky, pak opatrněji
Reforma zavádí pro nové smlouvy povinnou strategii životního cyklu. Klientům do 50 let poputují peníze převážně do akcií, které historicky přinášejí vyšší zhodnocení. Po padesátce se portfolio postupně přesouvá do konzervativnějších nástrojů – dluhopisů a podobných aktiv – aby hodnota úspor nebyla těsně před důchodem vystavena velkým výkyvům trhu.
Mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček tuto změnu označuje za jednu ze tří správných věcí v celé reformě. Sám připomíná, že čeští střadatelé jsou v penzijním spoření zbytečně konzervativní, částečně kvůli vstupním dotazníkům, které by podle ministryně Schillerové měly být zrušeny. Strategie životního cyklu má tento problém vyřešit systémově.
Spor o poplatek 0,5 %: kde se láme chleba
Největší třecí plochou je strop poplatku za správu portfolia na úrovni 0,5 procenta z objemu spravovaného majetku. Zákon zároveň ruší poplatek za výkonnost u většiny typů fondů. Výjimkou jsou pouze alternativní fondy, u nichž se pravidla nemění.
Asociace penzijních společností nechala zpracovat studii poradenské firmy EY, podle níž skutečné provozní náklady fondů dosahují 0,82 procenta. Při příjmu 0,5 procenta by se tedy společnosti pohybovaly pod hranicí vlastních nákladů. Sedláček upozorňuje na konkrétní důsledek: bez peněz na marketing a finanční poradce si lidé přestanou penzijko zakládat sami. Dnes se čtvrtletně uzavírá přibližně 100 tisíc nových smluv – podle APS by jich po reformě bylo jen pětina.
Ministerstvo financí tuto argumentaci odmítá. Mluvčí Filip Běhal poukazuje na to, že uváděná nákladovost 0,82 procenta nemá oporu ani ve výročních zprávách fondů, ani v datech reportovaných České národní bance. Navíc připomíná, že současná ziskovost penzijních společností před zdaněním dosahuje téměř 60 procent. ČNB prý v připomínkovém řízení jednoznačně potvrdila, že Lepší penzijko stabilitu sektoru neohrozí.
Premiér Babiš dal najevo, na čí straně stojí: vláda podle něj není od toho, aby šla na ruku penzijním společnostem, a občané jsou pro ni na prvním místě. Ministerstvo dodává, že fondy mají cestu ven – zefektivnění distribuce a posílení online sjednávání smluv. Scénář, kde by penzijní společnosti odmítaly nové zájemce, považuje za absurdní.
Hrozí oligopol, nebo ne?
Sedláček varuje před tím, že tlak na náklady povede ke konsolidaci trhu a vzniku oligopolu – zůstane jen několik málo velkých hráčů. Asociace přitom původně navrhovala jiné řešení podpory mladých: jednorázový bonus 30 000 korun jako základní vklad pro každého nového účastníka do 30 let. Takový impulz by podle ní fungoval lépe než průběžně zvýšený státní příspěvek, a to i díky efektu složeného úročení v čase.
Ministerstvo naproti tomu argumentuje, že všechny ostatní změny – více klientů, dynamičtější investice, větší objem spravovaných aktiv – ziskovost fondů ve skutečnosti zvýší. Snížení poplatků je podle něj jedinou změnou, která jde proti jejich příjmům, a ta je kompenzovatelná úsporami na straně nákladů. Jak tento spor dopadne ve sněmovně, zatím není jasné.
Co to znamená pro vás jako střadatele
Pokud máte méně než 29 let nebo spoříte dětem, reforma vám na papíře přináší výrazně lepší podmínky – vyšší státní příspěvek, nižší vstupní limit pro děti a možnost mimořádného výběru třetiny úložek před 36. rokem. Strategie životního cyklu pak může reálně zvýšit dlouhodobý výnos těm, kdo dosud sedí v konzervativních fondech.
Otázkou zůstává, zda se tyto výhody dostanou ke všem. Pokud budou mít fondy méně peněz na distribuci, může se stát, že reforma formálně existuje, ale nikdo vám ji nenabídne. Sledujte, jak zákon projde legislativním procesem – jeho finální podoba může být od návrhu ministryně Schillerové ještě odlišná.
