Obsah článku
Hnutí ANO by podle nejnovějšího volebního modelu agentury NMS opět s přehledem vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny. Překvapením je propad Motoristů pod pětiprocentní hranici – do Sněmovny by se vůbec nedostali. Na scénu se přitom derou noví hráči, kteří sbírají zklamané voliče napříč politickým spektrem.
ANO posiluje, konkurence se krčí
Dubnový volební model, který agentura NMS zpracovala pro server Novinky.cz na vzorku tisícovky respondentů (sběr dat probíhal od 1. do 7. dubna), přisuzuje hnutí ANO zisk 32,7 procenta hlasů. Oproti březnu si Babišovo hnutí polepšilo o 1,2 procentního bodu a jeho náskok před druhou ODS činí téměř 19 procentních bodů.
Co stojí za touto stabilitou? Podle analytičky NMS Terezy Friedrichové se ANO opírá o mimořádně pevné voličské jádro. Více než 22 procent oslovených respondentů uvedlo, že jsou o své volbě pro ANO pevně přesvědčeni. To je číslo, kterého ostatní strany zdaleka nedosahují. Hnutí navíc těží z vysoké podpory voličů starších 65 let – věkové skupiny, která chodí k volbám nejspolehlivěji.
Zajímavé je, že pozici ANO zatím nenahlodaly ani rostoucí ceny pohonných hmot, které obvykle vyvolávají nespokojenost s vládnoucí garniturou. Situace kolem Hormuzského průlivu a její dopad na ceny v Česku se zatím v preferencích vládního hnutí neprojevily.
Motoristé: syndrom malé protestní strany
Nejdramatičtější příběh dubnového průzkumu se ale odehrává na opačném konci žebříčku. Hnutí Motoristé sobě Petra Macinky kleslo na 4,4 procenta a ztratilo by tak veškeré zastoupení ve Sněmovně. Přitom ještě v březnu jim průzkum naměřil zhruba sedm procent.
Preference Motoristů připomínají jízdu na horské dráze. V únoru 4,7 procenta, v březnu kolem sedmi, teď znovu pod hranicí. Žádná jiná strana nevykazuje tak dramatické výkyvy.
Politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro to má jasné vysvětlení: „Motoristé trpí typickým syndromem malé protestní strany, jejíž efekt odeznívá během několika měsíců po volbách. Jejich zisky a poklesy jsou závislé na tom, co zrovna Petr Macinka udělá a co se mu podaří v rámci mezinárodní politiky.“
Jinými slovy – Motoristé nemají stabilní voličské jádro, které by jim zajistilo bezpečný polštář. Jejich podpora se odvíjí od momentální mediální viditelnosti lídra, nikoli od zakořeněné stranické identity. A to je pro jakýkoli politický subjekt dlouhodobě neudržitelné.
Kubovo Naše Česko: nový sběratel zklamaných hlasů
Kam odcházejí zklamaní voliči Motoristů? Průzkum naznačuje, že část z nich míří k hnutí Naše Česko bývalého jihočeského hejtmana Martina Kuby. To v dubnu dosáhlo na 4,1 procenta – a politolog Malý to považuje za jeden z nejzajímavějších výsledků celého šetření.
„Stalo se sběratelem zklamaných hlasů napříč opozicí i koalicí,“ říká Malý o Kubově projektu. Hnutí zatím sice nedosahuje na pětiprocentní hranici, ale jeho dynamika je pozoruhodná. Kuba, který v minulosti působil v ODS a má za sebou manažerské zkušenosti z vedení kraje, oslovuje voliče, kteří hledají pragmatickou alternativu k současné nabídce.
Otázkou zůstává, zda se Naše Česko dokáže před volbami dostat nad magickou pětiprocentní mez. Historie českých voleb zná případy, kdy strany s podobným potenciálem v rozhodující chvíli buď vystřelily vzhůru, nebo naopak zapadly do zapomnění.
ODS versus STAN: souboj o druhé místo
Zatímco ANO si v čele pohodlně hoví, za jeho zády se odehrává napínavý souboj. ODS s 13,9 procenty a STAN s 13,7 procenty jsou prakticky vyrovnané. Rozdíl 0,2 procentního bodu spadá hluboko do statistické chyby.
Jenže zatímco Starostové mají podle analytiků vzestupný trend díky nasazování nových tváří a srozumitelnější komunikaci, ODS si komplikuje život vnitrostranickým konfliktem. Spor mezi novým předsedou Martinem Kupkou a jeho předchůdcem Petrem Fialou se přelévá na veřejnost a podle analytičky Friedrichové to stranu poškozuje: „Strana si řeší své vnitřní problémy navenek a stává se pro voliče nečitelnou.“
Politolog Malý jde ještě dál a naznačuje, že STAN by se mohl díky svému přístupu stát hlavní opoziční silou. Pro občanské demokraty, kteří si na tuto roli tradičně dělají nárok, by to byl citelný úder.
Piráti a SPD: tiší přeživší
Do Sněmovny by se podle průzkumu dostaly ještě dvě strany – Piráti a SPD. Obě formace se drží nad pětiprocentní hranicí, byť bez výraznějšího vzletu. Piráti se po odchodu z vlády postupně stabilizují a hledají novou identitu v opozici. SPD zůstává pevně usazené ve svém voličském segmentu.
Právě poměrně jasné rozložení sil – pět stran ve Sněmovně, ANO s výrazným náskokem – naznačuje, že případné volby by přinesly relativně přehlednou politickou situaci. Otázkou ale je, zda by se vůbec podařilo sestavit funkční vládní koalici. ANO by totiž i s takto silným výsledkem potřebovalo koaličního partnera a současné rozložení preferencí žádnou snadnou koalici nenabízí.
Co z toho plyne pro obyčejného člověka
Volební průzkumy jsou momentky, nikoli předpovědi. Dubnový model NMS ale ukazuje několik trendů, které stojí za pozornost. ANO zůstává dominantní silou a jeho pozice se zdá být odolná vůči vnějším šokům. Malé protestní strany typu Motoristů mají problém udržet si voliče déle než pár měsíců. A na české politické scéně se stále objevují noví hráči, kteří se snaží vyplnit prostor mezi zklamanými voliči.
Pro každodenní život to zatím mnoho nemění – o budoucnosti vašich dětí na sociálních sítích nebo překvapivých životních zvratech známých osobností rozhodují úplně jiné síly než volební preference. Přesto se vyplatí sledovat, kam se nálady ve společnosti posouvají. Volby totiž neovlivňují jen politiku, ale i ekonomiku, ceny a pravidla, podle kterých žijeme.
Do řádného termínu voleb zbývá ještě dost času na to, aby se mnohé změnilo. Jedno je ale z průzkumů jasné – kdo chce v českých volbách uspět, musí nabídnout víc než jen protest. Potřebuje stabilní příběh, srozumitelná témata a tváře, kterým voliči věří dlouhodobě, nejen v měsíci, kdy zrovna něco vybuchne v médiích.
Zdroje
