Obsah článku
Každý třetí Čech pravidelně sahá po probiotických doplňcích stravy v přesvědčení, že dělá něco dobrého pro své zdraví. Jenže přední gastroenterologové a mikrobiologové upozorňují, že většina lidí si probiotika kupuje zcela zbytečně – a v některých případech si jimi může dokonce přitížit.
Miliardový byznys na strachu o střeva
Trh s probiotiky v Česku za posledních pět let narostl o více než 40 procent. Lékárny, drogerie i e-shopy nabízejí desítky přípravků, které slibují posílení imunity, lepší trávení, krásnější pleť nebo dokonce hubnutí. Roční útrata českých domácností za probiotické doplňky přesahuje dvě miliardy korun. Většina zákazníků přitom nemá žádný konkrétní zdravotní problém – probiotika berou preventivně, protože „to přece nemůže uškodit“.
Právě tento přístup ale odborníci považují za problematický. „Lidé si kupují probiotika jako vitamíny – prostě proto, že je to trend. Málokdo si zjistí, jaký kmen bakterií vlastně potřebuje, a ještě méně lidí se poradí s lékařem,“ vysvětluje MUDr. Pavel Kohout, přednosta Interní kliniky Thomayerovy nemocnice a jeden z předních českých gastroenterologů.
Co říká věda: probiotika nejsou univerzální lék
Rozsáhlá studie Weizmannova institutu věd v Izraeli, publikovaná v prestižním časopise Cell, přinesla překvapivé zjištění. Vědci zkoumali, jak probiotické bakterie skutečně kolonizují střevo, a výsledky byly znepokojivé. U významné části účastníků studie probiotické kmeny střevem pouze prošly, aniž by se v něm usídlily. Střevní mikrobiom je zkrátka natolik individuální záležitost, že univerzální probiotický přípravek z lékárny nemusí mít na vaše konkrétní střevo žádný pozitivní efekt.
Ještě znepokojivější bylo druhé zjištění stejného výzkumného týmu. Když účastníci studie užívali probiotika po kúře antibiotik – což je v Česku nejčastější důvod, proč si lidé probiotika kupují – jejich přirozený střevní mikrobiom se paradoxně obnovoval výrazně pomaleji než u kontrolní skupiny, která žádná probiotika nedostávala. Dodaný probiotický kmen totiž obsadil místo, kam se měly vrátit původní bakterie.
Kdy mohou probiotika skutečně škodit
Představa, že „živé bakterie přece nemohou ublížit“, je nebezpečně zjednodušující. Odborníci identifikovali několik situací, kdy probiotika představují reálné zdravotní riziko:
Oslabená imunita: U pacientů po transplantacích, při chemoterapii nebo u těžce nemocných lidí na jednotkách intenzivní péče byly zdokumentovány případy, kdy probiotické bakterie pronikly do krevního oběhu a způsobily sepsi – tedy celkovou infekci organismu. Takové případy jsou sice vzácné, ale existují a mohou být smrtelné.
SIBO – bakteriální přerůstání v tenkém střevě: Pokud trpíte nadýmáním, průjmy a bolestmi břicha, nemusí za tím být nedostatek probiotických bakterií, ale naopak jejich přebytek na nesprávném místě. Užívání dalších probiotik v takovém případě příznaky zhoršuje. Podobně jako u jiných zdravotních témat, která se nás všech dotýkají – Žena koupila DĚTSKÝ SIRUP proti kašli jeden v Česku, druhý v zahraničí. TEN ROZDÍL je neuvěřitelný! – i zde platí, že ne všechno, co se prodává v lékárně, je automaticky neškodné.
Produkce D-laktátu: Některé kmeny Lactobacillus produkují D-mléčnou kyselinu, která se v těle hromadí a může způsobovat mozkovou mlhu, problémy s koncentrací a únavu. Americká studie z roku 2018 publikovaná v Clinical and Translational Gastroenterology popsala pacienty, kteří trpěli těžkým nadýmáním a kognitivními potížemi – a jejich stav se dramaticky zlepšil poté, co probiotika vysadili.
Histaminová intolerance: Řada probiotických kmenů produkuje histamin. Pokud patříte mezi lidi s histaminovou intolerancí (a mnozí o ní ani nevědí), můžou probiotika spustit bolesti hlavy, kožní vyrážky, průjmy nebo dýchací obtíže.
Nejčastější chyba: probiotika po antibiotikách automaticky
Zeptejte se kohokoliv v okolí – většina lidí vám řekne, že po antibiotikách je přece nutné brát probiotika. Tato představa je v české společnosti tak zakořeněná, že ji lékaři sami často doporučují, aniž by zvážili individuální situaci pacienta. Přitom současná věda ukazuje mnohem komplexnější obraz.
Střevní mikrobiom se po antibiotické kúře u zdravého člověka dokáže obnovit sám, obvykle během jednoho až tří měsíců. Klíčem k obnově není probiotická kapsle, ale pestrá strava bohatá na vlákninu, fermentované potraviny a dostatek zeleniny. Právě přirozená strava poskytuje prebiotika – tedy potravu pro vaše vlastní střevní bakterie – a to je často mnohem účinnější cesta než dodávání cizích kmenů zvenčí.
To, jaký vliv má strava na naše tělo, potvrzují i další výzkumy – ostatně co se stane s vaším tělem pokud sníte banán s tmavými tečkami, je jen jedním z mnoha příkladů.
Které probiotika mají skutečně vědeckou oporu
Bylo by nesprávné tvrdit, že probiotika jsou vždy zbytečná. Existují konkrétní situace, kdy mají prokazatelný přínos – ovšem s důrazem na konkrétní kmen a konkrétní diagnózu:
U akutního průjmu u dětí se osvědčil kmen Lactobacillus rhamnosus GG. Při prevenci průjmu způsobeného antibiotiky existují důkazy pro kmen Saccharomyces boulardii. U syndromu dráždivého tračníku některým pacientům pomáhá Bifidobacterium infantis 35624. A při léčbě opakované infekce bakterií Clostridioides difficile mají probiotika rovněž svou roli.
Všimněte si, že u každé indikace je uveden konkrétní kmen. Kupovat v lékárně náhodný probiotický přípravek a doufat, že pomůže „na všechno“, je jako koupit si v lékárně náhodné antibiotikum a doufat, že zabere na vaši konkrétní infekci. Svému zdraví bychom měli věnovat pozornost a nebát se preventivních vyšetření – ta mohou pomoci odhalit třeba i rakovinu tlustého střeva včas.
Co radí odborníci místo probiotických kapslí
Gastroenterologové se shodují na tom, že nejlepší cestou k zdravému mikrobiomu je péče o vlastní střevní bakterie, nikoliv dodávání cizích. Praktické rady jsou přitom překvapivě prosté:
Jezte alespoň 30 gramů vlákniny denně – průměrný Čech přitom přijímá sotva polovinu. Zařaďte do jídelníčku fermentované potraviny: kvalitní kysané zelí, kefír, jogurt s živými kulturami, kimči nebo kombuchu. Omezte průmyslově zpracované potraviny, umělá sladidla a nadměrné množství cukru – to vše prokazatelně ničí diverzitu střevního mikrobiomu. Jezte pestře – výzkumy ukazují, že lidé, kteří týdně konzumují alespoň 30 různých druhů rostlinných potravin, mají výrazně bohatší a odolnější mikrobiom.
A pokud máte trávicí obtíže, vyhledejte lékaře a nesnažte se je řešit nákupem doplňků stravy na vlastní pěst. To platí obecně – jak ukázaly i nedávné události kolem pandemie, spoléhat se na neověřené rady může nadělat více škody než užitku.
Jak poznat, že probiotika spíš škodí
Pokud po nasazení probiotik pozorujete zhoršení nadýmání, které neustupuje ani po dvou týdnech, pokud se objevily nové trávicí obtíže, které jste předtím neměli, nebo pokud trpíte novou únavou a problémy s koncentrací, zkuste probiotika na měsíc vysadit a sledujte, jestli se stav zlepší. Mnozí lidé jsou překvapeni, jak výrazný rozdíl to udělá.
Není na tom nic špatného přiznat, že drahý probiotický přípravek z lékárny nebyl dobrá investice. Špatné je pokračovat v užívání něčeho, co nepomáhá, jen proto, že jsme za to zaplatili. Vaše střeva – a vaše peněženka – vám poděkují.
