Obsah článku
Teploměry v Česku píší historii – na jižní Moravě se vyšplhaly až na 41 stupňů Celsia a rekordy padají několik dní po sobě. Zatímco lidé hledají úlevu kde se dá, zaměstnanci v neklimatizovaných provozech se ptají na totéž: musí zaměstnavatel při takových teplotách zkrátit pracovní dobu? A pokud ne, měl by? Na tyto otázky odpovídali odbory, ekonomové i ministr práce.
Rekordní vedra a jejich vliv na výkon
Srpen 2026 zapsal do meteorologických análů hned několik absolutních rekordů. Všech 171 meteorologických stanic zaznamenalo v jeden den nový teplotní rekord pro daný datum a polovina stanic s historií delší třiceti let překonala svůj dosavadní absolutní maximum. Jenže nejde jen o teploty přes den – trápí nás i takzvané tropické noci, kdy rtuť teploměru neklesne pod 20 stupňů. Meteoroložka Dagmar Honsová upozornila, že bez kvalitního nočního spánku se tělo nedokáže zregenerovat a soustředění ani výkonnost druhý den zkrátka nefungují naplno. Odborníci přitom odhadují, že extrémní horko snižuje pracovní výkon až o čtvrtinu a přibývá rovněž pracovních úrazů.
Co vám zákon zaručuje a co nikoliv
Zákoník práce teplotní limity zná: v kanceláři nesmí teplota přesáhnout 27 stupňů, při fyzicky náročné práci je hranice 24 stupňů Celsia. Jakmile jsou tyto hodnoty překročeny, musí zaměstnavatel zajistit dostatečný pitný režim a zařadit bezpečnostní přestávky. Zkrátit pracovní dobu ale může, nikoliv musí – zákon ho k tomu nenutí. Vše tedy stojí a padá na dobré vůli vedení. Některé úřady v horkých dnech přechází na home office nebo zkracují úřední hodiny, jiné nikoli.
Jak to řeší v zahraničí?
Inspiraci najdeme i za hranicemi. Španělsko a Itálie mají model ranní práce s delší polední pauzou zakořeněný v kultuře po staletí. Řecko letos zavedlo povinné přestávky pro pracovníky venku při teplotách přes 40 stupňů. Němečtí lékaři zase doporučují vstávat dříve a nejnáročnější úkoly plnit dopoledne – bez nutnosti měnit legislativu. Klimatologové přitom tvrdí, že podobná řešení by mohla fungovat i v Česku, stačí se inspirovat tam, kde s extrémním teplem mají dlouholeté zkušenosti.
Odbory tlačí na změnu, zaměstnavatelé chtějí flexibilitu
Předseda ČMKOS Josef Středula potvrdil, že s každou vlnou veder přibývají stížnosti zejména z výroby, stavebnictví, zemědělství a sociálních služeb. Zaměstnanci si nejčastěji stěžují na nedostatečný pitný režim, chybějící stínění nebo klimatizaci a absenci přestávek. Odbory považují současnou právní úpravu za zastaralou – vznikala v době, kdy takové teploty v Česku nebyly běžné – a prosazují například možnost home office při tropických dnech nebo pracovní volno na neklimatizovaných pracovištích. Na druhé straně prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký plošnou zákonnou povinnost odmítá. Podle něj se jednotlivá odvětví příliš liší na to, aby jedno univerzální pravidlo dávalo smysl, a větší prostor by měla mít flexibilita a investice do preventivních opatření.
Co říkají ekonomové a ministr práce?
Ekonom Štěpán Křeček upozornil, že jde o problém s velmi konkrétní ekonomickou váhou. Evropská centrální banka spočítala, že extrémní vlny veder stojí EU 0,3 až 0,5 procentního bodu HDP ročně – jde o desítky miliard eur. V kancelářích a službách pomáhá klimatizace, ve stavebnictví nebo zemědělství však technické řešení jednoduše není možné. Tam Křeček doporučuje posun pracovní doby do ranních hodin, celozávodní dovolené v době největších veder nebo příplatky. Ministr práce Aleš Juchelka plošnou povinnost zkrátit pracovní dobu neplánuje a zdůrazňuje, že pravidla musí odpovídat konkrétním podmínkám na pracovišti, ne jen údaji z venkovního teploměru. Zároveň nevylučuje, že pokud odborníci doporučí úpravu legislativy, bude připraven o ní jednat.
