Obsah článku
Herec Jan Potměšil zemřel ve čtvrtek večer ve spánku. Bylo mu šedesát let. Jeho manželka Radka poslala České tiskové kanceláři zprávu, ze které se tají dech. Datum posledního rozloučení je už známé.
„Byli jsme s kluky s ním“
„Honza před jedenáctou zemřel, byli jsme s kluky s ním. Odešel ve spánku, jeho srdce už nevydrželo.“ Tato slova napsala Radka Potměšilová, manželka herce, s nímž měla dva syny. Krátká zpráva. Žádné velké fráze. A přesto v ní cítíte všechno — úlevu, že netrpěl, bolest, že odešel, a vděk lidem, kteří bojovali o jeho život.
„Moc děkujeme všem na ARO Motol, bojovali jako lvi,“ dodala Potměšilová. Právě ve Fakultní nemocnici v Motole herec strávil poslední dny. Srdce, které ho provázelo šedesát let plných zkoušek, prostě přestalo bít.
Poslední rozloučení v srdci Prahy
S Janem Potměšilem se veřejnost rozloučí 28. dubna v chrámu Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí. Místo, které odpovídá rozměru jeho osobnosti. Herec, aktivista, člověk, který celý život dokazoval, že překážky existují jen v hlavě.
Poslední tři roky byly pro Potměšila obzvlášť těžké. Zdravotní problémy se vrstvily. Člověk, který byl od třiadvaceti let upoután na invalidní vozík po dopravní nehodě, musel znovu a znovu bojovat s vlastním tělem. Tentokrát boj prohrál.
Hvězda, která zářila od dětství
Jan Potměšil stál před kamerou poprvé už na základní škole. Syn pedagoga Jaroslava Potměšila věděl od mládí, čemu chce zasvětit život. Herectví si vybral po televizní inscenaci Hrátky — a nikdy nelitoval.
Ještě před absolutoriem na DAMU hostoval v Divadle Na zábradlí a v Divadle Na Vinohradech. V jednadvaceti přišel role, která mu změnila kariéru. Film Bony a klid režiséra Víta Olmera a scenáristy Radka Johna ho katapultoval mezi největší české hvězdy. Naivní mladík Martin, který naletí partě veksláků — tuto roli si pamatuje celá generace diváků.
Pravidelně se objevoval v televizních inscenacích, seriálech i filmech. Moderoval adventní koncerty České televize. V roce 2014 se vrátil k roli, která ho proslavila — zahrál si v pokračování Bony a klid 2. Diváci ho znali také ze seriálů Kancelář Blaník nebo Život a doba soudce A. K.
Nehoda, která změnila všechno
Rok 1989. Potměšilovi bylo třiadvacet. Chodil na demonstrace během Palachova týdne, rozšiřoval manifest Několik vět, zapojil se do herecké stávky. Když v listopadových dnech padl komunistický režim, mladý herec vyjížděl mimo Prahu, aby na venkov přinášel informace o událostech na Národní třídě.
Jedna z těchto cest skončila dopravní nehodou. Od té chvíle byl Jan Potměšil upoután na invalidní vozík. Mnozí by to vzdali. On ne. Po dlouhém léčení a rehabilitaci se vrátil ke své profesi. A nejen to — stal se symbolem odvahy a lidské houževnatosti.
Právě v souvislosti s problémy se srdcem, které ho trápily v posledních letech, prodělal drastický úbytek váhy kvůli operaci. „Zázrak, že žiju,“ řekl tehdy. Srdce, které prošlo tolika zkouškami, nakonec kapitulovalo.
Věta, která přežije generace
„Je lepší být na vozíku než s komunisty.“ Tuto větu pronesl Jan Potměšil a vstoupila do české historie. Není to prázdné heslo. Je to shrnutí celého jeho života — člověka, který za svobodu zaplatil vlastním tělem a nikdy toho nelitoval.
Letos, v roce 2025, převzal od Ústavu pro studium totalitních režimů Cenu Václava Bendy. Ocenění za statečné občanské postoje v době komunistické totality, za aktivní hájení hodnot svobody, demokracie a lidských práv. Za výrazný přínos k návratu svobody do této země.
Potměšil nebyl jen herec. Byl tváří řady dobročinných iniciativ. Angažoval se v otázkách lidských práv. Celý život dokazoval, že člověk na vozíku může dělat víc než většina lidí na vlastních nohou.
Odešel ve spánku, obklopen rodinou
Existují horší způsoby, jak odejít. Jan Potměšil zemřel ve spánku, po boku manželky a dvou synů. Srdce, které vydrželo šedesát let neuvěřitelné zátěže, prostě tiše přestalo pracovat. Žádná dramatická scéna. Tiché rozloučení.
Podobně nečekané a bolestné ztráty potkávají lidi každý den. Někdy přijde okamžik, kdy se o život bojuje — a někdy tělo prostě řekne dost.
Chrám Matky Boží před Týnem, 28. dubna. Kdo bude moci, přijde. Kdo ne, ať si pustí Bony a klid. Nebo si přečte tu jednu větu znovu: „Je lepší být na vozíku než s komunisty.“ To je celý Jan Potměšil.
Česko ztratilo herce, aktivistu a člověka, jakých se rodí málo. Kondolence směřují k manželce Radce a oběma synům.
Sdílejte — ať si na Jana Potměšila vzpomene každý, kdo má rád svobodu.
Zdroje
