Obsah článku
V podzemí jeho chicagského hotelu se skrývala pitevna a krematorium. Hosté vstoupili — a už nikdy nevyšli. Příběh H. H. Holmese patří k nejděsivějším kapitolám americké kriminální historie.
Hotel, ze kterého se nevraceli
Představte si hotel, kde se za zdmi skrývají tajné chodby, plynové komory a sudy s kyselinou. Žádný horor. Tohle skutečně existovalo. V Chicagu. Na konci 19. století. A provozoval ho muž, kterého sousedé znali jako váženého lékárníka a podnikatele.
H. H. Holmes otevřel svůj hotel v předvečer Světové výstavy roku 1893, která do Chicaga přilákala miliony návštěvníků. Kolik z nich skončilo život v tajných komorách jeho hotelu, se dodnes přesně neví.
Čtyři dny před šibenicí
Před 130 lety byl Holmes v USA oběšen. Čtyři dny před popravou o něm chicagský deník Chicago Chronicle otiskl obsáhlý článek. Bývalý hoteliér v něm byl vykreslen jako maniakální vrah, bigamista, svůdce, padělatel a podvodník, jakému není v historii zločinu rovno.
Článek popisoval děsivé praktiky odehrávající se za zavřenými dveřmi. Oběti byly dušeny plynem. Rozpouštěny v sudech kyseliny. Páleny v peci. Jejich majetek mezitím putoval na konto vraha.
V senzačně pojatém textu bylo mnoho pravdy. Holmes patří dodnes k nejhorším sériovým vrahům, zlodějům a podvodníkům v historii. Většina detailů ale pochází z jeho vlastní biografie, kterou sepsal těsně před popravou a s tučným ziskem prodal bulvárním novinám. Nakolik se dá věřit člověku, který strávil celý život podvody a lhaním?
Kluk, který pitval zvířata
Holmes se narodil jako Herman Webster Mudgett v květnu 1861. Vyrůstal v dobře zajištěné rodině v Nové Anglii. Od mala ho přitahovala medicína — ale ne kvůli touze léčit.
Hermana fascinovalo lidské tělo jako komodita. Jako prostředek k naplňování vlastních zájmů. Údajně už jako malý kluk zabíjel a pitval drobná zvířata. Podle některých zpráv měl dokonce zapříčinit smrt svého kamaráda.
Ověřitelné informace máme až z doby, kdy se v 17 letech poprvé oženil a zapsal se na lékařskou fakultu Michiganské univerzity.
Éra, která mu hrála do karet
Závěr 19. století byl pro inteligentního a pohledného mladíka érou neomezených možností. Spojené státy zažívaly bouřlivý rozvoj — rostly železnice, zakládaly se podniky, banky a pojišťovny. Jediné, co za boomem zaostávalo, byly kontrolní a bezpečnostní instituce.
Šikovný podvodník mohl za jeden den objet vlakem tři velká města a v každém se vydávat za někoho jiného. Přesně to Mudgett dělal. V bankách si pod falešnou identitou půjčoval peníze. V obchodech nakupoval na dluh a zboží obratem prodával. Při sebemenší hrozbě dopadení zmizel za hranice sousedního státu.
Obchod s mrtvolami
Zlomový bod nastal, když začal obchodovat s lidskými těly. Na jeho fakultě i v dalších lékařských školách byla obrovská poptávka po pitevním materiálu a oficiální zdroje ji zdaleka nestačily. Mudgett začal ve spolupráci s partou vykradačů hrobů dodávat do piteven těla — a slušně na tom vydělával.
Z podnikatele s mrtvolami se postupně stal muž, který těla nejen dodával. Začal je i vytvářet. Právě tady se příběh obyčejného podvodníka mění v příběh jednoho z nejděsivějších sériových vrahů Ameriky.
Dům, který postavil démon
V Chicagu vybudoval Holmes budovu, která se později proslavila jako „hotel hrůzy“. Vypadala jako běžný hotel. Uvnitř se ale skrývaly tajné chodby, skryté místnosti a v podzemí pitevna s krematoriem.
Otevření hotelu načasoval dokonale — přímo na zahájení Světové výstavy v roce 1893. Chicago tehdy zaplavily miliony turistů. Mnoho z nich hledalo ubytování. A někteří ho bohužel našli právě u Holmese.
Těla obětí končila v anatomických sbírkách. Přesný počet zavražděných zůstává záhadou. Holmes sám se přiznával k různým počtům — jednou k devíti vraždám, jindy k desítkám. Některé odhady hovoří o stovkách obětí. Pravdu už se zřejmě nikdy nedozvíme.
Odkaz, který děsí i po 130 letech
O Holmesovi vznikly desítky knih a dlouho chystaný film Leonarda DiCapria. Jeho příběh fascinuje — a zároveň znepokojuje. Připomíná, jak snadno dokáže charismatický člověk zneužít důvěru okolí. Jak křehká je hranice mezi váženým podnikatelem a masovým vrahem.
Podobně znepokojivé příběhy se dějí i dnes — třeba záhadný případ hantaviru na lodi v Atlantiku, o kterém WHO mlčí. Nebo slova, která zazněla na tiskovce a vyrazila dech celé veřejnosti.
Holmes byl popraven oběšením. Před smrtí údajně požádal, aby jeho rakev zalili do betonu. Bál se prý, že by mu někdo udělal totéž, co on dělal jiným — vykradl hrob a prodal tělo.
Věděli jste, že v době Holmesova řádění neexistovaly v USA žádné centrální databáze zločinců? Sdílejte tento příběh — připomíná, kam až může vést nekontrolovaná moc jednoho člověka.
Zdroje
