Obsah článku
Marta Kopecká z Opavy má 49 let a bojuje s agresivní formou rakoviny prsu. Když jí onkolog doporučil moderní cílenou léčbu, která by jí mohla zachránit život, pojišťovna žádost o úhradu zamítla. Martu teď dělí od potenciálně život zachraňující terapie statisíce korun, které nemá.
Diagnóza, která změnila všechno
Marta pracovala jako účetní v malé firmě. Žila běžný život, starala se o dvě dospívající děti a plánovala rodinnou dovolenou u moře. Pak přišel říjen loňského roku a s ním rutinní mamografické vyšetření, které odhalilo nádor v pravém prsu. Biopsie potvrdila to nejhorší – agresivní HER2 pozitivní karcinom prsu ve třetím stadiu s metastázami v lymfatických uzlinách.
„Když vám řeknou, že máte rakovinu, svět se zastaví. Ale pořád věříte, že medicína je daleko a že se z toho dostanete,“ popsala Marta své pocity z prvních dní po diagnóze. Onkologický tým v Opavě ji odeslal do specializovaného centra v Ostravě, kde jí navrhli kombinovanou léčbu zahrnující chemoterapii a následně moderní cílený lék, který výrazně zvyšuje šance na přežití právě u tohoto typu nádoru.
Zamítavé razítko místo naděje
Problém nastal ve chvíli, kdy nemocnice podala žádost o schválení úhrady cíleného léku na zdravotní pojišťovnu. Přípravek sice v Česku registrovaný je, ale pojišťovna Martu vyhodnotila tak, že nesplňuje přesně definovaná indikační kritéria pro úhradu ze zdravotního pojištění. Konkrétně šlo o kombinaci několika parametrů – rozsah metastáz, předchozí léčba a laboratorní hodnoty, které se o zlomek lišily od stanovených limitů.
„Připadáte si jako číslo v tabulce. Někdo v kanceláři rozhodne, že vaše hodnoty nesedí o pár desetin, a vy kvůli tomu můžete zemřít,“ říká Marta s hořkostí v hlase. Její ošetřující lékař podal odvolání a připojil odborné zdůvodnění, proč by právě tato pacientka z léčby profitovala. Pojišťovna odvolání zamítla podruhé.
Kolik stojí lidský život v českém systému
Roční náklady na léčbu, kterou Marta potřebuje, se pohybují kolem 800 000 korun. Pro rodinu s průměrnými příjmy je to částka naprosto nedosažitelná. Mariin manžel Petr pracuje jako řidič kamionu a dohromady s Martiným nemocenským stěží pokryjí běžné výdaje domácnosti.
Případ Marty Kopecké přitom není ojedinělý. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv se v Česku každoročně řeší stovky sporných případů, kdy pacienti nesplní přísně nastavená kritéria pro úhradu nákladné onkologické léčby. Systém úhrad vychází z hodnocení nákladové efektivity – jinými slovy, stát počítá, kolik peněz je ochoten investovat za jeden získaný rok kvalitního života pacienta.
Odborníci na zdravotní právo upozorňují, že pacienti mají právo požádat o mimořádnou úhradu prostřednictvím takzvaného paragrafu 16, který umožňuje pojišťovně hradit i léčbu mimo standardní indikace, pokud je to jediná možnost pro konkrétního pacienta. Právě tuto cestu Marta s pomocí právníka nyní zkouší.
Rozdíly, které překvapí
Situace kolem dostupnosti léčby v Česku a v zahraničí mnohé šokuje. Podobně jako žena, která porovnala dětský sirup proti kašli koupený v Česku a v zahraničí a zjistila neuvěřitelné rozdíly, i v oblasti onkologické léčby existují propastné rozdíly mezi tím, co je běžně dostupné v západní Evropě, a tím, co český pacient skutečně dostane.
V Německu nebo Rakousku by Marta stejný lék dostala bez komplikací – tamní systémy mají nastavená jiná kritéria a širší indikace. Česká republika sice patří v rámci střední Evropy k zemím s kvalitní onkologickou péčí, ale přísná úhradová pravidla vytvářejí situace, kdy se pacienti propadnou sítem systému.
Sbírka a vlna solidarity
Martina přítelkyně založila na jedné z dárcovských platforem veřejnou sbírku. Během prvních dvou týdnů se podařilo vybrat přes 200 000 korun. Příběh sdílely tisíce lidí na sociálních sítích a ozvali se i lidé, kteří prošli podobnou zkušeností.
„Nevěděla jsem, že tolik cizích lidí dokáže pomoct někomu, koho nikdy neviděli. Dává mi to sílu bojovat dál,“ přiznává Marta. Zároveň ale dodává, že sbírky by neměly být řešením systémového problému. „Co ti lidé, kteří nemají kamarádku, co umí založit sbírku? Co ti, jejichž příběh se nedostane na internet?“
Co na to odborníci
Onkolog MUDr. Pavel Dostál, který se věnuje problematice dostupnosti léčby, vysvětluje: „Systém úhrad v onkologii je nastaven tak, aby chránil rozpočet pojišťoven, což je pochopitelné. Ale zároveň vytváří šedou zónu, kam spadají pacienti, kteří by z léčby jednoznačně profitovali, ale formálně nesplňují všechna kritéria. Je na čase tato kritéria revidovat.“
Podle něj by pomohlo zavedení takzvaných compassionate use programů v širším měřítku – tedy systému, kdy výrobce léku poskytne přípravek zdarma nebo za sníženou cenu pacientům, kteří nemají jinou možnost. V některých zemích to funguje běžně, v Česku je tato praxe zatím spíše výjimečná.
Svět se mění rychleji, než na to stačí reagovat byrokratické systémy. Podobně jako se ukázalo během pandemie, kdy se s planetou začaly dít nečekané věci, i v medicíně přicházejí převratné změny – jenže pacientům jako Marta nepomůže lék, který existuje, ale k němuž se nedostanou.
Prevence jako záchranná síť
Příběh Marty Kopecké je i připomínkou toho, jak zásadní je prevence a péče o vlastní zdraví. Pravidelné prohlídky, zdravý životní styl a pozornost k signálům, které nám tělo vysílá, mohou zachytit nemoc v rané fázi, kdy je léčba dostupnější a úspěšnější. Mimochodem, málokdo tuší, jaký vliv na tělo mají i zdánlivé maličkosti ve stravování, třeba banán s tmavými tečkami.
Marta momentálně podstupuje standardní chemoterapii a čeká na rozhodnutí pojišťovny o mimořádné úhradě podle paragrafu 16. Její právník připravuje i případnou žalobu. Čas ale běží a nádor nečeká na verdikt úředníků.
Jak můžete pomoci vy
Pokud se sami ocitnete v podobné situaci nebo znáte někoho, kdo řeší odmítnutí úhrady léčby, existuje několik kroků, které můžete podniknout:
Obraťte se na ombudsmana své zdravotní pojišťovny. Každá pojišťovna má oddělení, které řeší stížnosti a sporné případy. Požádejte ošetřujícího lékaře o podání žádosti podle paragrafu 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Kontaktujte pacientské organizace – například Amelie, Liga proti rakovině nebo Diagnóza leukemie, které nabízejí právní poradenství zdarma. Nebojte se obrátit na média – veřejný tlak dokáže situaci změnit.
Martě přejeme hodně sil. A českému zdravotnímu systému přejeme, aby příběhy jako ten její přestaly být důvodem k psaní článků.
Zdroje
