Obsah článku
Pod obrovskými plovoucími ledovci Antarktidy vědci objevili systém kanálů, které přivádějí teplou oceánskou vodu přesně tam, kde led taje nejrychleji. Žádný současný klimatický model s tímto efektem nepočítá — a to může znamenat, že budoucí růst hladiny moří bude daleko dramatičtější, než se dosud předpokládalo.
Ledovce, které drží moře na uzdě, mají slabé místo
Šelfové ledovce fungují jako obří zátka. Vznikají ve chvíli, kdy pevninský ledovec dorazí k pobřeží a začne se rozlévat po mořské hladině. Tyto plovoucí masy ledu zpomalují tok pevninského ledu do oceánu — a tím brzdí růst hladiny moří po celém světě. Pokud se ale oslabí, nic už pevninský led nezadrží.
Právě proto nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature Communications vyvolala mezi odborníky znepokojení. Mezinárodní tým vědců totiž zjistil, že pod šelfovými ledovci existují dlouhé kanály, které zachycují teplejší oceánskou vodu a směřují ji přesně do míst, kde led taje nejintenzivněji.
Co přesně vědci našli pod ledovcem Fimbul
Výzkum se soustředil na šelfový ledovec Fimbul ve východní Antarktidě. Tým zmapoval jeho spodní stranu kombinací terénních pozorování a počítačových modelů. Výsledek? Tvar spodní části ledovce výrazně ovlivňuje cirkulaci mořské vody pod ním. Kanály na spodní straně fungují jako jakési trychtýře, které koncentrují teplejší hlubokou vodu do nejzranitelnějších bodů.
A tady přichází klíčový detail: východní Antarktida platila dosud za chladnější a stabilnější část kontinentu. Vědci ji považovali za relativně bezpečnou. To se právě změnilo.
„Je pozoruhodné, že i mírný příliv teplejší hluboké vody může mít tak velký vliv. Některé šelfové ledovce, které vědci obvykle považují za stabilní, tak mohou být křehčí, než se původně očekávalo,“ uvedl autor studie Qin Zhou z výzkumného ústavu Akvaplan-niva v norském Tromsø.
Klimatické modely tento efekt úplně ignorují
Možná nejznepokojivější zjištění celé studie se týká současných klimatických modelů. Ty totiž kanály pod šelfovými ledovci vůbec nezahrnují do svých výpočtů. Jinými slovy — veškeré dosavadní předpovědi růstu hladiny moří mohou být podhodnocené.
„Současné klimatické modely tento efekt nezachycují. To znamená, že riskují podcenění citlivosti ‚studených‘ šelfových ledovců podél pobřeží východní Antarktidy na oteplování pobřežních vod,“ dodává spoluautor studie Tore Hattermann z Norského polárního institutu.
Podobný typ nestability přitom vědci pozorovali i v dalších částech Antarktidy. Nejde tedy o izolovaný jev jednoho ledovce. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) už dříve označil oslabování šelfových ledovců za jednu z hlavních nejistot při odhadech budoucího růstu hladiny moří a za potenciálně vážné klimatické riziko.
Dominový efekt, který se netýká jen Antarktidy
Jakmile se šelfové ledovce ztenčí, přestanou plnit svou funkci bariéry. Pevninský led se začne sesouvat do oceánu rychleji a ve větším objemu. Výsledek: hladina moří poroste rychleji, než kdokoliv zatím počítal.
Dopady ale nekončí u stoupající hladiny. Tající sladká voda z ledovců by mohla narušit mořské ekosystémy Jižního oceánu kolem Antarktidy. Změny by rovněž mohly ovlivnit atmosférickou i oceánskou cirkulaci v celém regionu — a ta má přímý vliv na počasí po celé planetě.
Když si uvědomíte, kolik lidí na světě žije v přímořských oblastech, rozměr tohoto objevu dostává zcela jinou váhu. Nejde o abstraktní vědecký problém. Jde o miliony lidí, kteří žijí jen pár metrů nad současnou hladinou moře.
Proč by vás to mělo zajímat i ve střední Evropě
Česko sice moře nemá, ale globální změny klimatu se projevují všude. Narušení oceánské cirkulace ovlivňuje proudění vzduchu nad Evropou, což přímo souvisí s extrémními výkyvy počasí — od vln veder po ničivé povodně. O tom, jak rychle dokáže zdravotní krize překvapit, si přečtěte v tomto článku — a stejně rychle dokáže překvapit i klima.
Studie z Nature Communications tak otevírá nepříjemnou otázku: kolik dalších skrytých procesů pod ledovci ještě neznáme? A jak moc se mýlí modely, na kterých stavíme budoucí plány?
Jedno víme jistě. To, co vědci považovali za stabilní a bezpečné, se právě ukázalo jako křehké. A pokud se podobné kanály nacházejí i pod dalšími šelfovými ledovci — což dosavadní pozorování naznačují — čeká nás přehodnocení všeho, co jsme si o budoucnosti hladiny moří mysleli.
Sdílejte tuto informaci dál. Některé věci děláme špatně, aniž o tom víme — a tohle je přesně ten případ, jen v planetárním měřítku.
Zdroje
