Obsah článku
V Česku pečuje o nemocného nebo stárnoucího člena rodiny statisíce lidí. Většina z nich pobírá příspěvek na péči a myslí si, že tím jejich nároky končí. Jenže stát nabízí celou řadu dalších dávek a zvýhodnění — a skoro nikdo o nich neví.
Markéta z Brna se tři roky starala o svou maminku po mozkové příhodě. Pobírala příspěvek na péči ve druhém stupni, tedy 4 900 korun měsíčně. Peníze sotva pokryly pleny a léky. Jednou náhodou zašla na úřad práce kvůli úplně jiné věci. Úřednice jí položila jednu otázku — a Markéta zjistila, že přicházela o tisíce korun každý měsíc.
Příspěvek na péči: základ, který znají skoro všichni
Příspěvek na péči je dávka, kterou stát vyplácí osobám závislým na pomoci druhých. Podle stupně závislosti se pohybuje od 880 Kč až po 19 200 Kč měsíčně. O přiznání rozhoduje úřad práce na základě posudku lékaře a sociálního šetření v domácnosti.
Stupně jsou čtyři. Lehká závislost (stupeň I) znamená 880 Kč pro osoby starší 18 let, středně těžká (stupeň II) přináší 4 900 Kč, těžká (stupeň III) už 12 800 Kč a úplná závislost (stupeň IV) činí 19 200 Kč. U dětí do 18 let jsou částky vyšší — například u stupně I je to 3 300 Kč.
Tady většina pečujících přestane hledat. A právě tady začíná problém.
Dlouhodobé ošetřovné — dávka, o které se nemluví
Pokud váš blízký skončí v nemocnici na alespoň 4 po sobě jdoucí dny a poté potřebuje celodenní péči doma, máte nárok na takzvané dlouhodobé ošetřovné. Stát vám po dobu až 90 dnů vyplácí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Jinými slovy — dostáváte náhradu mzdy, protože jste museli přestat chodit do práce.
Tuto dávku může čerpat manžel, manželka, dítě, rodič, sourozenec, ale i druh nebo družka, pokud žijí ve společné domácnosti. A pozor — pečující se mohou v průběhu 90 dnů střídat. Jeden měsíc pečuje dcera, druhý syn. Podmínkou je, že zaměstnavatel s uvolněním souhlasí.
Dlouhodobé ošetřovné běží přes okresní správu sociálního zabezpečení. Žádost podáváte vy jako pečující, nikoliv ten, o koho se staráte.
Stát platí za pečující zdravotní pojištění — ale musíte o to požádat
Tohle je jeden z nejčastěji přehlížených nároků. Pokud pečujete o osobu, která pobírá příspěvek na péči ve stupni II, III nebo IV, stát za vás hradí zdravotní pojištění. Nemusíte si ho platit sami ani prostřednictvím zaměstnavatele.
Podmínka je jednoduchá — musíte být osobou, která péči skutečně poskytuje, a musíte to nahlásit své zdravotní pojišťovně. Mnoho pečujících o tomto nároku neví a platí si pojištění zbytečně z vlastní kapsy. Měsíčně jde o částku přes 2 500 Kč, které si mohli ušetřit.
Podobně to funguje s dobou péče a důchodem. Roky, které strávíte péčí o závislou osobu, se vám počítají jako náhradní doba pojištění pro výpočet starobního důchodu. Stačí tuto dobu po skončení péče nahlásit na správě sociálního zabezpečení. Kdo to neudělá, přichází o roky, které mu mohly zvýšit penzi.
Zvýšený příspěvek na péči — stačí splnit jednu podmínku
Málokdo ví, že příspěvek na péči lze za určitých okolností zvýšit o 2 000 Kč měsíčně. Nárok na navýšení mají rodiny, jejichž celkový příjem nedosahuje dvojnásobku životního minima. Týká se to především pečujících, kteří kvůli péči přišli o zaměstnání nebo pracují jen na zkrácený úvazek.
Žádost se podává na úřadě práce. Stačí doložit příjmy domácnosti za poslední čtvrtletí. Zpracování trvá obvykle do 30 dnů. Zvýšení platí zpětně od data podání žádosti.
Mimochodem — pokud máte děti a nevíte o dalších dávkách, přečtěte si, jak stát posílá tisíce korun rodičům školáků. Většina o tom rovněž netuší.
Příspěvek na mobilitu a průkaz ZTP
Člověk, o kterého pečujete, může mít nárok na příspěvek na mobilitu — 900 Kč měsíčně (nebo 2 900 Kč, pokud využívá zdravotnický prostředek pro pohyb). Tento příspěvek pomáhá pokrýt náklady na dopravu k lékaři, na rehabilitace nebo na běžné záležitosti.
S průkazem ZTP nebo ZTP/P přicházejí další výhody — slevy na jízdném, osvobození od některých poplatků, vyhrazená parkovací místa. Průkaz ZTP/P navíc opravňuje průvodce k bezplatné přepravě.
Pokud se o blízkého staráte nonstop, i vaše vlastní zdraví trpí. Určitě nepodceňujte signály, které vám tělo vysílá. Třeba i takovou maličkost — krvácení dásní může znamenat víc, než si myslíte.
Kde začít a na co nezapomenout
Prvním krokem je návštěva úřadu práce. Vyžádejte si komplexní posouzení situace — ne jen formulář na příspěvek na péči. Řekněte rovnou, že chcete vědět o všech dávkách a nárocích, na které máte právo. Úředníci mají povinnost vás informovat, ale iniciativa musí přijít od vás.
Zkontrolujte si tyto věci:
- Pobírá váš blízký příspěvek na péči ve správném stupni? Zdravotní stav se mění — požádejte o přehodnocení.
- Platíte si zdravotní pojištění, přestože pečujete? Nahlaste péči své pojišťovně.
- Evidujete dobu péče na OSSZ? Budete ji potřebovat pro důchod.
- Využíváte dlouhodobé ošetřovné, pokud blízký opustil nemocnici?
- Požádali jste o příspěvek na mobilitu a průkaz ZTP?
Nezapomeňte také na domácnost — péče o nemocného znamená trávit doma mnohem víc času. A právě doma na vás mohou číhat skrytá rizika. Věděli jste třeba, že pod dřezem máte věc, která tiše otravuje celou rodinu?
Kolik peněz pečující reálně ztrácejí
Spočítejme si to na příkladu Markéty. Tři roky pečovala o maminku se stupněm II. Pobírala 4 900 Kč měsíčně na příspěvku na péči. Za celé tři roky ale nevěděla o nároku na úhradu zdravotního pojištění státem. Zaplatila zbytečně přes 90 000 Kč.
Nepožádala o zvýšení příspěvku, přestože její příjem splňoval podmínky. To je dalších 72 000 Kč za tři roky. O příspěvku na mobilitu pro maminku neměla ponětí. Dalších 32 400 Kč.
Dohromady Markéta přišla téměř o 200 000 korun. Ne proto, že by na ně neměla nárok. Ale proto, že jí to nikdo neřekl.
Systém existuje — ale sám za vámi nepřijde
Český systém sociálních dávek funguje na principu žádosti. Pokud nepožádáte, nedostanete nic. Žádný úřad vám sám od sebe nepošle dopis s informací, že máte nárok na další peníze. Musíte se ptát. Musíte hledat. Musíte trvat na svém.
Pečovat o blízkého doma je jedna z nejtěžších věcí, kterou můžete v životě dělat. Zasloužíte si každou korunu, kterou vám stát dluží.
Znáte někoho, kdo se stará o nemocného rodiče nebo partnera? Pošlete mu tento článek. Možná právě dnes zjistí, že mu stát dluží tisíce korun.
