Obsah článku
Instagram a TikTok by vás přesvědčily, že celý národ přešel na avokádové toasty a quinoové saláty. Jenže data z největšího pražského gastrofestivalu a čerstvé statistiky spotřeby masa ukazují realitu, která se s trendy na sociálních sítích rozchází tak zásadně, že to organizátory samotné překvapilo.
64 procent si řekne o maso. Každý rok znovu
Jarní edice pražského RestaurantWeek vstoupila do posledního týdne a organizátorka Anna Grosmanová pro média potvrdila to, co mnohé překvapí: poměr masových a vegetariánských menu se oproti loňsku nezměnil téměř ani o procento. Na podzim 2025 si masové degustační menu zvolilo 9 500 hostů, zatímco vegetariánskou variantu objednalo zhruba 5 400 lidí. To znamená, že bezmála dvě třetiny strávníků — přesněji 64 procent — daly přednost masu.
„Nastolený trend trvá i letos na jaře, téměř na procento přesně,“ říká Grosmanová. Přitom festival probíhá v Praze, tedy v městě, kde je koncentrace vegetariánských a veganských podniků v Česku zdaleka nejvyšší. Pokud se tento poměr drží právě tady, jak asi vypadají čísla ve zbytku republiky?
Experiment s dvojitým masem dopadl výmluvně
Jeden z nejzajímavějších momentů letošního ročníku přišel od restaurace River’s smokelab. Jako jediný podnik dostala výjimku a nabídla obě degustační menu s masem — žádnou vegetariánskou variantu nepřipravila. Výsledek? Přes tisíc prodaných menu, čímž překonala i tak věhlasné podniky jako Next Door Zdeňka Pohlreicha nebo restaurace hotelů Hilton, Alcron či Alchymist, které se v průměru pohybovaly okolo pěti set prodaných menu.
Nejprodávanějším menu celého festivalu se stala sestava: hovězí tatarák, škvarky, hovězí líčka a na závěr flambované čokoládové srdce s kubánským pokrmem. Žádné kimchi bowls, žádná fermentovaná zelenina. Klasika, která voní máslem a má šťávu.
Co říká statistický úřad — a proč to odporuje Instagramu
Kdybyste o české kuchyni soudili podle sociálních sítí, mohli byste nabýt dojmu, že spotřeba masa klesá. Opak je ale pravdou. Zpráva Českého statistického úřadu z prosince minulého roku uvádí, že celková spotřeba masa se v roce 2024 zvýšila o 3 kilogramy a dosáhla 85,3 kg na obyvatele. Vepřové poskočilo o 1,5 kg na 43,3 kg, drůbeží o 1,7 kg na 30,9 kg. Mírný pokles zaznamenalo jen hovězí — o pouhých 100 gramů na osobu za rok.
Tato čísla mluví jasnou řečí. Spotřeba masa v Česku neroste jen o jednotky dekagramů, ale o kilogramy ročně. Trendy na sociálních sítích ani trochu neodráží reálný obsah našich ledniček a talířů.
Proč se lajky a objednávky tak dramaticky rozcházejí
Fenomén má hned několik vysvětlení. Prvním je takzvaný „aspirační obsah“ — lidé na sítích sdílejí a lajkují to, čím by chtěli být, ne to, čím skutečně jsou. Fotogenický poke bowl s jedlými květy získá stovky srdíček, ale když přijde páteční večer a člověk je unavený, objedná si řízek nebo svíčkovou.
Druhým faktorem je algoritmus. Platformy upřednostňují vizuálně atraktivní obsah a barevné rostlinné pokrmy prostě vypadají na fotkách lépe než hnědý guláš. To vytváří dojem, že vegetariánská strava dominuje, přestože reálná poptávka vypadá úplně jinak.
Třetí důvod je sociální tlak. Přiznat veřejně, že si dáte tatarák se škvarky, vyžaduje v některých online komunitách odvahu. Je jednodušší sdílet smoothie bowl a tatarák si tiše objednat v restauraci, kde vás nikdo nefotí.
Podobně jako u mnoha dalších témat platí, že to, co vidíme na obrazovce, nemusí odpovídat skutečnosti. Ostatně, i neviditelné hrozby z technologií, které denně používáme, často podceňujeme právě proto, že nejsou na první pohled zřejmé.
Mladí chtějí experimentovat — ale nakonec sáhnou po klasice
Organizátorka festivalu upozorňuje na zajímavý paradox u mladší generace. Právě lidé ve věku 20 až 35 let jsou na sítích nejhlasitějšími zastánci rostlinné stravy a rádi zkouší nové koncepty. Když ale přijde moment rozhodnutí u stolu, většina z nich nakonec zvolí masovou variantu.
Není to nic překvapivého z pohledu psychologie. Mezi záměrem a činem leží propast, kterou výzkumníci nazývají „intention-action gap“. Člověk upřímně chce jíst zdravěji, udržitelněji, jinak — ale v momentě výběru zvítězí návyk, chuťová paměť a pocit jistoty. Je to stejný mechanismus, který známe z předsevzetí na Nový rok. Vědecké výzkumy opakovaně ukazují, jak silně nás formují vzorce z dětství — a česká kuchyně je tradičně postavená na mase.
Vegetariánství roste, ale ne tak rychle, jak si myslíte
Bylo by nefér tvrdit, že se nic nemění. Vegetariánských a veganských restaurací v Česku přibývá, rostlinné alternativy se objevují v běžných supermarketech a zájem o flexitariánství — tedy občasné vynechávání masa — stoupá. Jenže tempo růstu je nesrovnatelně pomalejší, než by se ze sociálních sítí zdálo.
Když 36 procent návštěvníků gastrofestivalu volí vegetariánské menu, není to málo. Před deseti lety by to bylo nemyslitelné číslo. Ale stále to znamená, že dvě třetiny lidí — a to v prostředí, které vegetariánským pokrmům maximálně nahrává — volí maso.
Co z toho plyne pro vaši kuchyni
Pokud patříte mezi ty, kdo se cítí provinile při pohledu na instagramové profily plné raw dezertů a spiralizované zeleniny, zatímco doma vaříte vepřo-knedlo-zelo, nemusíte si dělat výčitky. Data ukazují, že patříte do drtivé většiny. Český vztah k masu je hluboce zakořeněný — a jak připomínají vzpomínky na tradiční česká jídla z minulých dekád, masité pokrmy jsou nedílnou součástí naší kulinární identity.
To samozřejmě neznamená, že nemá smysl zařazovat víc zeleniny nebo zkoušet nové ingredience. Ale příště, až uvidíte na sítích dokonalý veganský burger s cashew „sýrem“ a budete mít pocit, že celý svět jí jinak než vy — vzpomeňte si na ta čísla. 85,3 kilogramu masa na osobu ročně. A rostoucí tendence.
Sociální sítě jsou skvělé pro inspiraci, ale mizerné jako zrcadlo reality. A to platí nejen o jídle, ale o vztazích, životním stylu i o tom, jak se prezentujeme světu. Mezi tím, co lajkujeme, a tím, co skutečně děláme, je často propastný rozdíl.
Zdroje
- novinky.cz – Sociálním sítím vévodí vegetariánské pokrmy. Pražský gastrofestival však Čechy obnažuje
