Je očkování nebezpečné? Může mít moje dítě po očkování trvalé následky? Způsobuje očkování opravdu autismus? Ať už rodiči jste, nebo vás tato role teprve čeká, s tématem očkování se dříve nebo později budete potýkat. Ještě předtím se ale zbavte vlivu mýtů a nepravd, které tak negativně ovlivňují zdraví celé naší společnosti.
Mýtus - Očkovací látky jsou nebezpečné
Fakt - Jelikož jsou vakcíny podávány jako prevence proti závažným onemocnění zdravým lidem, musí splňovat nejvyšší standardy bezpečnosti. Ano, s očkováním jsou spojeny i vedlejší účinky, jako jsou horečka nebo bolestivost a otok v místě vpichu. I přesto, že jsou často velmi nepříjemné, vyhnout se díky tomu očkování znamená přijetí jiného a mnohem závažnějšího rizika.
Očkování by mělo být pouze dobrovolné
Fakt - Význam povinných očkování je pro prevenci onemocnění, proti nimž jsou namířeny. Z tohoto důvodu jsou očkování povinné. Pokud by povinné nebyly, došlo by pravděpodobně k poklesu proočkovanosti s rizikem vzestupu nemocnosti. Například ve Francii, kde očkování proti spalničkám není povinné a proočkovanost proti spalničkám nedosahuje požadovaných 95% (doporučení WHO), dochází opakovaně k epidemiím spalniček mezi neočkovanými či neúplně očkovanými dětmi.
Proočkovanost společnosti je dostatečná
Fakt - Přestože byl dramaticky snížen výskyt některých onemocnění, kterým očkovací látky zabraňují, nebo jejich odstraňují, stále je očkování nutné k prevenci běžných infekčních onemocnění. Některá onemocnění jsou tak rozšířené, že volba neočkovat zvyšuje riziko infekce. Například nebýt očkován proti černému kašli znamená riziko závažné av některých případech smrtelné infekce. Problém je i u pneumokokových onemocnění, proti kterým není očkována naprostá většina seniorů, kteří tvoří druhou nejpočetnější rizikovou skupinu. Ačkoliv meningitidy způsobené pneumokoky či závažné zápaly plic mohou být pro seniory i smrtelné, plošná vakcinace v této rizikové skupině u nás zatím zavedena není.
Očkování je také nutným nástrojem k prevenci infekčních onemocnění, které se u nás nevyskytují nebo se vyskytují jen v nízkém počtu. Díky malé proočkovanosti populace bychom se opět mohli potýkat např. s spalničky, příušnice či dětskou obrnou.
Děti dostávají příliš mnoho injekcí
Fakt - Děti mohou obdržet do 2 let více než 10 injekcí, z čehož bývají někteří rodiče zaskočeni. Protože je děloha bez bakterií a virů, imunitní systém novorozence se okamžitě od narození setkává s miliony antigenů, proti čemuž je počet antigenů obsažen v současných moderních vakcínách zcela mizivý.
Kdyby všechny vakcíny současného očkovacího kalendáře byly aplikovány v jeden den, byla by "zaměstnána" pouze jedna desetina kapacity dětského imunitního systému.
Očkování způsobuje autismus
Fakt - Pečlivě provedené studie jasně vyvrátili názor, že vakcíny opravdu způsobují autismus. Protože se známky autismu mohou projevit v druhém roce života, přibližně ve stejnou dobu, kdy jsou dětem podávány některé vakcíny, a protože je příčina autismu neznámá, přemýšlejí někteří rodiče nad tím, zda není očkování chybou.
Původ tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem pochází ze studie Andrewa Wakefield publikované v roce 1998 v britském časopise Lancet. Studie byla tři roky účastník šetření britskou lékařskou komorou (General Medical Council). Po třech letech důkladných nezávislých výzkumů byla studie označena za podvrh, její autor byl usvědčen nejen z plagiátorství, ale také zneužití mentálně postižených dětí. Následně byl vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odňata lékařská licence.
Očkovací kalendář není důležitý
Fakt - Očkovací kalendář odráží konkrétní výskyt infekčních onemocnění v naší zemi a byl vytvořen na základě vědeckých důkazů a doporučení odborníků. Očkováním podle platného očkovacího kalendáře lze předejít vyššímu počtu onemocnění, komplikací i úmrtím.
Rozkládání, odkládání či odmítání očkování může být rizikové, protože děti mohou být k onemocnění náchylnější po delší dobu. Kdy by mělo být dítě očkováno, je určeno na základě posouzení toho, kdy je v největším riziku nakažení daným onemocněním a kdy vakcína vytvoří nejlepší imunitní odpověď. V poslední řadě se vyžaduje změna v očkovacím kalendáři, další návštěvy lékaře a tedy více stresových situací pro dítě.
