Obsah článku
Letošní zima bude podle německého meteorologa Dominika Junga naprosto šílená – a to v tom smyslu, který lyžaře nepotěší. Celá střední Evropa se má připravit na teploty přibližně o dva až tři stupně vyšší, než jsou průměry z let 1991 až 2020. Sněhu bude výrazně méně, sucho se stane pravidlem a výjimkou zůstanou jen vysoké hory.
Co přesně předpovídá meteorolog Jung
Dominik Jung, jehož citoval německý web Merkur, označil nadcházející zimu za „naprosto šílenou“ a zároveň upřesnil, co tím myslí: velmi pravděpodobná je mimořádně mírná sezona. Vyšší teploty oproti dlouhodobým průměrům má pocítit naprostá většina evropských zemí, přičemž ve střední Evropě se odchylka pohybuje právě kolem těch dvou až tří stupňů Celsia. To nestačí na vydatné sněžení v nížinách a město pokryté bílou peřinou se tak stane spíše vzácností.
Suchá zima přitom není jen otázka lyžařské sezony. Méně srážek v zimním období znamená menší zásobu vody v půdě před jarem – a to se projeví i v zemědělství nebo v hladině podzemních vod.
Kde přece jen může sníh napadnout
Úplně bez sněhu ale zima nezůstane. Jung uvedl, že výrazné množství sněhu lze očekávat ve vyšších nadmořských výškách – přibližně od 2 200 do 2 500 metrů. To jsou oblasti vysokohorských středisek, jako jsou Alpy nebo nejvyšší partie Krkonoš a Tater. Klasické nížinné a podhorské lyžařské areály se ale na spolehlivé podmínky spoléhat nemohou.
Pro milovníky zimních sportů to v praxi znamená jediné: kdo chce letos opravdu lyžovat, bude muset vyrazit výš než obvykle – a nejspíš i dál od domova.
Jak to vypadá konkrétně v Česku
Čeští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zatím konkrétní výhled na celou zimu nezveřejnili – jejich dlouhodobá předpověď v době psaní tohoto článku sahá nejdál do počátku října. I v tomto období ale teploty zůstávají nadprůměrné nebo na horní hranici průměru.
Určitý signál blížícího se podzimu přišel ze stanice Kvilda-Perla na Šumavě, kde teploměr klesl na minus jeden stupeň Celsia. V dalších dnech se přízemní mrazíky v ranních hodinách mohly objevit na dalších místech. Jde ale zatím o bodové výkyvy, nikoli o trvalý obrat počasí.
Proč je letošní výhled jiný než v předchozích letech
Mírné zimy nejsou novinkou – Evropa jich několik po sobě zažila. Letos ale meteorologové mluví o mimořádné situaci, při níž se pravděpodobnost teplotně průměrné nebo studené zimy jeví jako výrazně nižší než jindy. Kombinace teplého a suchého počasí po většinu zimy, s výjimkou vysokohorských poloh, tvoří specifický scénář, na který se vyplatí připravit dopředu.
Co to znamená pro domácnosti a zahrady
Méně sněhu a teplejší zima přináší několik praktických dopadů. Zahradníci mohou mít radost – přemrzlé záhony a ztráty na citlivých trvalkách budou méně časté. Na druhou stranu, bez pravidelného sněhového pokryvu hrozí přemrznutí půdy při nečekaných nočních mrazech bez izolační vrstvy sněhu. Podobně je na tom ozimé obilí, které sníh potřebuje jako přikrývku.
Pro domácnosti to pak znamená menší náklady na vytápění v průměrném dni, ale zároveň větší výkyvy: mírné teploty přerušované krátkými, ale ostrými mrazivými epizodami vyžadují pozornost u rozvodů vody nebo venkovních čerpadel.
