Existují dva druhy mozkové mrtvice - ischemická a hemoragická.
Ischemické mrtvice jsou poměrně časté a způsobuje jejich krevní sraženina nebo zúžení cévy , která zůstane zablokována a znemožní se tak přísun krve do mozku.
Hemoragická mrtvice je méně častá a vzniká tehdy, když praskne céva v mozku a způsobí v něm vnitřní krvácení.
Co se v těle děje při mozkové mrtvici
V současnosti je mozková mrtvice 5. nejčastější příčinou úmrtí. Patří také mezi významné faktory způsobující částečnou či celkovou invaliditu.
Pokud i člověk totiž přežije mozkovou mrtvici, zůstává obvykle postižený na obrnu jedné poloviny těla.
V obou případech, ischemické i hemoragické mrtvice, se okysličená krev se nedokáže dostat k nervovým buňkám v mozku. Ty následně odumírají, což vede k ochromení funkcí, za které byla dána část mozku zodpovědná.
Mozek je velmi složitý a komplexní orgán. Když se znefunkční jeho oblasti, které kontrolují konkrétní tělesné funkce, ta část těla už nikdy nebude fungovat tak, jako předtím.
Je sice možná částečná obnova funkcí pomocí rehabilitaci, ale původní stav se obvykle už nikdy nepodaří obnovit.
Časné příznaky mozkové mrtvice
Panuje přesvědčení, že mozková mrtvice se zjevuje náhle a nedá se dopředu předvídat. Není tomu zcela tak.
Naše tělo nám obvykle před blížící se mrtvicí vysílá následující signály:
- časté škytavka
- upadání do bezvědomí
- tělesná slabost
- bolesti v různých částech těla
- problémy s dýcháním
- halucinace
- epileptické záchvaty
- změny v chování
Je velmi důležité vědět uvedené signály správně rozpoznat a co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc, aby se minimalizovalo riziko vážného poškození mozku .
Taková pomoc dokáže snížit riziko úmrtí i invalidity a výrazně zvýšit šance na rychlejší zotavení.
Lékaři a medicínští experti říkají, že příznaky se u jednotlivých lidí mohou různit a to v závislosti na typu mrtvice, zasažené části mozku a rozsahu poškození.
Jejich společným znakem však bývá, že mrtvice přichází náhle. Proto je na tuto chvíli třeba být předem připraven.