Obsah článku
Babišova třetí vláda zasedla teprve před pár měsíci, ale z řad jejích poslanců a ministrů se už valí návrhy, které podle politologů i opozice nápadně přesně cílí na zájmy samotného premiéra. Opozice hovoří o takzvaném lex Probabiš – legislativě šité na míru jednomu konkrétnímu člověku. Koaliční politici to odmítají a mluví o narovnání právního prostředí. Kdo má pravdu?
Co konkrétně navrhují koaliční poslanci?
Novelu zákona o střetu zájmů předložili čtyři koaliční poslanci: Radek Vondráček a David Pražák z ANO, Marie Pošarová z SPD a Filip Turek za Motoristy. Návrh by zásadně zmírnil stávající zákaz poskytování dotací, veřejných zakázek a investičních pobídek firmám, jejichž majitelé zasedají ve vládě. Nově by platilo omezení jen vůči tomu ministerstvu, v jehož čele daný člen vlády stojí – nikoli plošně vůči celé státní správě.
Poslanec Vondráček dříve pro Radiožurnál uvedl, že jde o prospěch právního řádu a odpolitizování střetu zájmů směrem k větší právní jistotě. Pošarová zase zdůraznila, že stávající zákon obsahuje natolik nejasná ustanovení, že pravidelně ústí v soudní spory. Ani jeden ze čtyř předkladatelů ovšem nepřiznal, zda návrh konzultovali přímo s premiérem.
Politolog: Babišovi jde primárně o jeho ekonomické zájmy
Politolog Vít Hloušek z Metropolitní univerzity v Praze situaci hodnotí bez okolků. Podle něj je lex Probabiš odrazem Babišovy dlouhodobé strategie, kdy politika slouží především jako nástroj k ochraně a rozšíření jeho byznysových pozic. Vše ostatní pak podle Hlouška představuje jen kulisu pro voliče a koaliční partnery. Opoziční ODS označila novelu za „lex Babišistán“ a její předseda Martin Kupka ji přirovnal k pokusu o legalizaci zlodějiny. Kritiku přidala i organizace Transparency International, která upozornila, že navrhované úpravy jsou konstruovány způsobem, jenž ve výsledku zvýhodňuje právě premiéra Babiše.
Zemědělská půda a holding Agrofert
Zákon o střetu zájmů není jedinou oblastí, kde opozice vidí Babišův otisk. Ministr zemědělství Martin Šebestyán z SPD zvažuje změnu pravidel předkupního práva na zemědělskou půdu. Konkrétně by přednostní právo ke koupi pozemků měli získat ti, kdo na nich aktuálně hospodaří. Opozice i část zemědělské veřejnosti upozorňuje, že právě tohle nastavení by hrálo do karet velkým agrárním holdingům – a Agrofert je v Česku jedním z největších.
Babiš sice převedl Agrofert do svěřenského fondu, po skončení jeho politické kariéry by však holding přešel pod kontrolu jeho dětí, přičemž Babiš by se mohl stát jeho správcem. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý takovouto interpretaci odmítá a ujišťuje, že jakékoliv změny budou v souladu s evropským právem a obstojí i před Ústavním soudem.
Narovnání pravidel, nebo výjimka pro jednoho?
Klíčová otázka celé debaty zní: jde o systémovou opravu nejasných zákonů, nebo o účelové úpravy ve prospěch jednoho podnikatele v politice? Koaliční politici trvají na první variantě a poukazují na to, že podobná pravidla fungují i v jiných zemích Evropské unie. Kritici naopak namítají, že načasování i obsah návrhů jsou příliš nápadné na to, aby šlo o náhodu.
Debata ve Sněmovně teprve začíná a výsledný tvar obou novel bude zřejmě předmětem ostrých střetů mezi vládní koalicí a opozicí. Jedno je ale jasné – téma střetu zájmů v české politice rozhodně nekončí.
Co z toho plyne pro běžného občana?
Pro většinu lidí se může zdát, že boje o paragrafy jsou vzdálenou záležitostí politické elity. Ve skutečnosti ale pravidla o střetu zájmů přímo ovlivňují to, jak jsou rozdělovány veřejné peníze – tedy daně, které odvádíme všichni. Čím volnější jsou pravidla pro politiky-podnikatele, tím větší riziko, že státní prostředky neslouží veřejnému zájmu, ale soukromým byznysovým plánům. A to je téma, které stojí za pozornost bez ohledu na to, koho volíme.
