Konvičková čelí rakovině: Připravuje se na smrt, popsalo její okolí

Jan , 12. 09. 2026

Markéta Konvičková bojuje se vzácným onkologickým onemocněním už šest let. Přesto zvládá o nevyhnutelném mluvit s nečekaným nadhledem.

Obsah článku

Markéta Konvičková šest let žije s diagnózou, která nemá jasný konec. Třiatřicetiletá zpěvačka a herečka bojuje se vzácným karcinoidním onemocněním – a její okolí se podle vlastních slov připravuje na všechno, včetně toho nejhoršího. Ona sama se ale rozhodla to neutajovat ani nepřehrávat drama.

Nemoc, která neprobíhá podle učebnice

Konvičková opakovaně zdůraznila, že její případ nestojí na standardním onkologickém protokolu. Žádná klasická chemoterapie, žádné vypadávání vlasů jako z televizního seriálu – přesto léčba zabírá velkou část jejího života. „Jsem často v narkózách, pod různými zákroky a nevím čím vším,“ popsala zpěvačka na sociálních sítích s tím, že nemoc se občas projeví otoky nebo změnou pigmentace pleti.

Léčba trvá nepřetržitě šest let a podle všeho půjde o celoživotní záležitost. Diagnózu označila za vzácnou, a právě to komplikuje jak léčbu, tak i vysvětlování situace lidem kolem sebe.

Do rakve jen v hezkých šatech

Co překvapí nejvíc, je tón, jakým Konvičková o vlastní smrtelnosti mluví. Nepateticky, bez slz a bez zbytečného dramatizování. Sama připustila, že ona i její blízcí s nejhorším scénářem počítají – a hned nato přidala konkrétní přání: chce být v rakvi pěkně oblečená. „Pokud ne, budu muset vstát a převlíknout se,“ prohlásila s humorem, který by u jiných zněl nevhodně, ale u ní sedí přesně.

Zároveň přiznala, že myšlenky na smrt přicházejí, ale zatím si je nenechává zakořenit. Popsala to tak, že ten moment srovnání se s koncem prostě ještě nenastal – a dokud ne, nechce ho uměle urychlovat.

Proč o tom vůbec mluví

Konvičková mohla zvolit cestu mlčení. Místo toho se rozhodla pro otevřenost, která je v českém showbyznysu spíše výjimkou. Na sociálních sítích sdílí každodenní realitu nemoci bez příkras – přesto si zachovává hranici: co sdílet chce a co je příliš osobní. Říká to přímo: není to téma, které by sama od sebe zvedala, ale když padne otázka, neuhýbá.

Tenhle přístup – nadhled místo lítosti, humor místo pathosu – zřejmě pomáhá nejen jejím fanouškům, kteří ji sledují, ale i jí samotné zvládat dny, které s vážnou diagnózou přicházejí.