Obsah článku
Ministr kultury Klempíř oznámil, že koncesionářské poplatky za televizi a rozhlas se od ledna 2027 kompletně ruší. Místo nich přichází úplně nový model financování — a ne všichni jsou nadšení. Český rozhlas už veřejně varuje před tím, co může následovat.
Konec poplatků — ale ne konec peněz
Žádné slučování, žádné rušení rad, žádné politické převzetí. Tak alespoň zní slova ministra kultury Klempíře, který představil návrh mediální novely. Koncesionářské poplatky, které Češi platí desítky let, se mají kompletně zrušit. Nahradí je pevná částka přímo ze státního rozpočtu.
Česká televize by měla dostávat 5 741 826 000 korun ročně. Český rozhlas pak 2 065 766 000 korun. Obě částky se budou každý rok automaticky zvyšovat o inflaci. Tyto peníze se stanou samostatnou kapitolou státního rozpočtu — tedy oddělené od ostatních výdajů státu.
„Poplatky se ruší, Česká televize a Český rozhlas se neslučují, rady ČT a ČRo necháváme beze změny,“ popsal Klempíř. A dodal: „Pevná částka je každoročně valorizována, obě instituce budou procházet kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu.“
Co to prakticky znamená pro vás?
Pokud dnes platíte koncesionářský poplatek za televizi nebo rozhlas, od ledna 2027 byste s tím měli přestat. Žádná složenka, žádný poplatek. Financování přebírá stát ze společného rozpočtu.
Na první pohled to vypadá jako úleva pro peněženku. Jenže peníze na ČT a rozhlas odněkud přijít musí. Místo přímého poplatku je zaplatíte nepřímo — z daní. Výsledek? Záleží na úhlu pohledu. Pro domácnosti, které dosud platily řádně, se prakticky nic nemění. Pro ty, kteří poplatky neplatili, jde o novou zátěž skrytou v rozpočtu.
Zajímavé je i to, co plánovala SPD ještě před úplným zrušením poplatků. Předseda Sněmovny Tomio Okamura mluvil o odpuštění poplatků pro seniory nad 75 let, firmy, mladé lidi do 26 let a zdravotně postižené. Tento poslanecký návrh by měl být nahrán do sněmovního systému do konce tohoto týdne, potvrdil místopředseda Sněmovny Patrik Nacher z ANO.
Rozhlas se bouří — a má k tomu důvod
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral nešel s kritikou za roh. „Český rozhlas nesouhlasí s návrhem převést financování médií veřejné služby ze systému rozhlasových poplatků na státní rozpočet. Pro tak zásadní změnu neexistuje žádný racionální důvod,“ prohlásil.
Jeho hlavní obava? Nezávislost. Když vám peníze posílá stát, může je jednoho dne i škrtnout. Nebo snížit. Nebo podmínit.
„Jestliže se bez věcného důvodu ruší právě model, který poskytuje médiím veřejné služby nejvyšší míru nezávislosti na aktuální politické moci, nelze to číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k jejich oslabení a politickému ovládnutí,“ řekl Zavoral na rovinu.
A právě tohle je jádro celého sporu. Ne peníze jako takové — ale kdo je kontroluje.
Klempíř: nezávislost zůstane zachována
Ministr kultury oponuje. Podle něj zákon „důsledně zaručuje nezávislost veřejnoprávních médií“. ČT ani rozhlas nebudou podřízeny žádnému ministerstvu ani státnímu úřadu. Do programové činnosti nesmí zasahovat žádný státní orgán ani politický subjekt.
„Nezávislost je dále podpořena tím, že rozhlas i televize hospodaří s vlastním majetkem odděleným od státu,“ doplnil Klempíř.
Hlavním posláním obou médií má být poskytování kvalitního, nezávislého a důvěryhodného zpravodajství. Teprve poté následuje vzdělávací a kulturně společenská role — a nakonec zábava.
Klempíř se před oznámením sešel jak s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem, tak s Renéem Zavoralem z rozhlasu. Výsledek? Obě média zůstanou samostatná, sloučení nehrozí.
Dva návrhy, jedna otázka
Na stole teď leží dva různé návrhy. Klempířův vládní návrh počítá s kompletní přestavbou financování od ledna 2027. Vedle něj vzniká poslanecký návrh z dílny SPD a ANO, který řeší úlevy pro konkrétní skupiny obyvatel.
Oba návrhy čeká připomínkové řízení, projednávání ve Sněmovně i v Senátu. Cesta k finální podobě zákona bude ještě dlouhá a plná střetů.
Jedno je ale jisté: model financování veřejnoprávních médií, na který jsme byli zvyklí desítky let, se změní. Otázka není jestli — ale jak moc. A kdo na tom nakonec vydělá.
Podobně zásadní změny se dotýkají i dalších oblastí rodinných rozpočtů. Třeba blokáda Hormuzského průlivu může výrazně ovlivnit ceny benzínu v Česku. A pokud hledáte způsoby, jak ušetřit na jídle, inspirujte se příběhem rodiny, která za rok vypěstuje 3 tuny plodin a na jídlo denně utratí jen 50 Kč na osobu.
A co si myslíte vy?
Je financování ze státního rozpočtu krok ke svobodě — nebo k závislosti? Budete rádi, že přestanete platit poplatky? Nebo se bojíte, že kdo platí, ten poroučí? Napište nám do komentářů — zajímá nás váš názor.
Zdroje
- novinky.cz – „Poplatky se od ledna ruší“. Klempíř představil, jak chce financovat rozhlas a televizi
