Obsah článku
Na jedné z nejprestižnějších univerzit světa pracuje zaměstnanec, kterého byste nečekali. Každé ráno nastoupí do autobusu, dorazí do knihovny a usadí se na ředitelské místo. Je to kocour. A studenti za ním chodí v slzách.
Každé ráno autobus, každý den kancelář
Jamie Fishwick-Fordová pracuje jako knihovnice na oxfordské fakultě Lady Margaret Hall už zhruba deset let. Posledních šest z nich jí ale vydatně pomáhá kocour jménem Isambard Kitten Brunel. Jeho jméno odkazuje na slavného britského konstruktéra Isambarda Kingdoma Brunela — ale všichni mu říkají prostě Issy.
Jamie ho každé ráno naloží do autobusu a společně vyrazí do práce. Na pracovišti pak Issyho uvelebí na ředitelské místo ve své kanceláři. Kocour tam tráví celý pracovní den. Vzhledem k předpisům knihovny se po ní volně nepohybuje — a podle Jamie se mu mezi lidi ani moc nechce. Občas ale učiní blahosklonnou výjimku.
Studenti za ním přicházejí se slzami v očích
Když Jamie vezme Issyho na chvilku ven, aby se proběhl a pošplhal po stromech, mohou si ho zájemci pohladit nebo si s ním pohrát. A právě tady začíná ta zajímavější část jeho „pracovní náplně“.
Issy totiž není obyčejný kocour. Podle své majitelky je nezvykle milý, přátelský a empatický. Často za ním chodí studenti, kteří bydlí na koleji, domů se vracejí jen občas a stýská se jim po vlastních mazlíčcích. „Rodičům můžete zavolat, ale s kočkami to moc nejde,“ vysvětluje Jamie.
Issy tak funguje jako takříkajíc terapeutický kocour. A to i v situacích, kdy je někdo smutný, naštvaný, nebo dokonce pláče. „Už několik lidí za ním přišlo se slzami v očích, například když si omylem smazali svou práci,“ popisuje Jamie empatii svého kocouřího šéfa.
Pokud máte pocit, že zvířata dokážou víc, než si myslíme, přečtěte si i tento příběh o tom, jak jedna běžná věc může zkrátit život vašemu psovi.
Hypoalergenní plemeno? To nebyla náhoda
Jamie mezi řečí přiznává, že s přítomností kocoura v knihovně počítala od samého začátku. Issy patří k plemeni sibiřské kočky, které je hypoalergenní. A to je zásadní — denně se potkává s desítkami lidí, ať už při cestách autobusem, nebo přímo v knihovně.
Nešlo tedy o náhlý nápad, ale o promyšlený plán. Knihovnice věděla, že potřebuje kocoura, který nebude způsobovat alergické reakce v prostředí plném studentů a návštěvníků.
Z kocoura je celebrita — zastavují ho na ulici
Za šest let si Issy vybudoval pověst, která dalece překračuje zdi knihovny. Stal se neoficiálním maskotem nejen knihovny, ale celé fakulty. Objevuje se dokonce na některých propagačních materiálech.
Studenti do knihovny vodí rodiče a přátele, aby jim kocoura ukázali. A jeho sláva se šíří i mimo kampus. Jamie nezřídka zastavují lidé přímo na ulici. „Máte s sebou toho kocoura z knihovny? Můžeme se s ním vyfotit?“ ptají se kolemjdoucí.
Issy se tak stal lokální celebritou v pravém slova smyslu. Ale jak podotýká Jamie — do hlavy mu to v žádném případě nestouplo.
Ředitel, terapeut a maskot v jednom
Kocourova pracovní náplň je vlastně docela jednoduchá. Zodpovědně vylehává v kanceláři a lidem okolo poskytuje radost i útěchu. Žádné složité úkoly, žádné tabulky ani prezentace. Přesto zvládá něco, co by leckterý manažer záviděl — dokáže zlepšit náladu celému pracovišti.
Třiačtyřicetiletá Jamie to ví lépe než kdokoliv jiný. Deset let v knihovně ji naučilo hodně — ale teprve posledních šest s Issym jí ukázalo, co všechno dokáže přítomnost jednoho tichého, chlupatého kolegy.
Mimochodem, víte, co dalšího o vás prozradí vaše tělo? Podívejte se na své prsty — to, co prozradí, vás překvapí.
Proč právě kočky fungují jako terapeuti
Issyho příběh ukazuje něco, co mnozí majitelé koček znají z vlastní zkušenosti. Kočky dokážou vycítit lidské emoce. Přijdou k vám, když jste smutní. Lehnou si na klín, když potřebujete klid. A někdy stačí jen jejich přítomnost, aby se člověk cítil lépe.
Na Oxfordu to funguje šest let. Každý den. Jeden kocour, jeden autobus, jedna kancelář. A desítky studentů, kteří díky tomu zvládají studium o trochu snáz.
Máte doma zvíře, které vám zlepšuje den? Podělte se o svůj příběh v komentářích — rádi si ho přečteme. A pokud znáte někoho, komu by Issyho příběh zvedl náladu, pošlete mu ho. 🐱
Zdroje
