Obsah článku
Andrej Babiš měsíce trpěl výlevy koaličních partnerů. Teď se ale něco změnilo — a dva ministři najednou cítí půdu pod nohama. To, čeho se koalice vždycky bála, se právě začalo dít.
Slabiš už nechce být Slabiš
Premiér Babiš měl od prvních povolebních dní jeden zásadní problém. Byť vládní sestava i programové prohlášení byly takřka výhradně v jeho režii, koaliční partneři ho neustále vtahovali do bitev, které sám nikdy bojovat nechtěl. Petr Macinka držel měsíce při životě kauzu Turek, čímž paradoxně posiloval pozici prezidenta Pavla. Tomio Okamura zase skoro každý týden odpochodoval z koaliční rady před novináře a „vyslepičil“ jim plány vlády — Babišovi za zády.
Podle hlasů zevnitř kabinetu to premiéra opakovaně přivádělo k zuřivosti. Ale čekal. Čekal na dva klíčové milníky — odhlasování svého nevydání k trestnímu stíhání a schválení státního rozpočtu. Oba problémy jsou dávno za ním. A teď může fazónu Slabiše konečně odhodit.
Ministr Zůna — hadr na podlahu
Jako první to odnesl ministr obrany za SPD Jaromír Zůna. Z bývalého vojáka si premiér i jeho strana od jmenování do funkce dělají doslova hadr na podlahu. Nutí ho dementovat vlastní výroky, natáčet potupná videa, nebo mu naopak zakazují mluvit o určitých tématech.
Poslední kapkou byl výběr nového náčelníka generálního štábu. Vláda zcela obešla Zůnovo mínění a jmenovala generála Miroslava Hlaváče. Zůna jako jediný člen vlády hlasoval proti. Dva dny nato si ho Babiš „vyvolal“, aby mu představil, jak pokročil ve svém domácím úkolu — Koncepci výstavby české armády do roku 2040.
Premiér odcházel silně nespokojen. Na nápravu má Zůna čas do června. A je dost dobře možné, že právě ta koncepce poslouží jako záminka k jeho odvolání.
Klempíř — past jménem ČT
Druhý ministr, který to má ve vládě nahnuté, je ministr kultury za Motoristy Oto Klempíř. Dostal úkol, který nikdy nebyl tématem jeho strany ani jejích voličů — pracovat na rušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média.
Práce je to nevděčná a složitá. A Klempíř ji zatím nezvládá. Novela zákona o České televizi a Českém rozhlasu je podle odborníků natolik zfušovaná, že se k ní nelichotivě vyjádřili nejen experti z řad veřejnosti, ale i samotná ministerstva.
Nejširší paletu výtek podalo ministerstvo financí Aleny Schillerové. Podle nich zákonu chybí naprosto základní věci. V připomínkovém řízení se ohradily i další rezorty a organizace. Pro Klempíře s jeho schopnostmi je to krutě nebezpečná situace.
Co se děje v zákulisí?
Babiš nikdy neválčí otevřeně. Raději nechá partnery, aby se znemožnili sami — a pak zasáhne. Zůnovi dal jasný termín: červen. Klempíř se topí v legislativním chaosu, který nemá šanci zvládnout. Oba ministři teď balancují na hraně a jediné, co je drží ve funkci, je fakt, že Babiš zatím neřekl poslední slovo.
Ale všechno nasvědčuje tomu, že to slovo přijde brzy.
Všimli jste si, jak tiše se tohle všechno děje? Žádné velké titulky, žádné hádky před kamerami. Právě to je nejnebezpečnější signál — když Babiš mlčí, většinou už má plán.
Co myslíte — padnou oba ministři, nebo si jeden z nich ještě zachrání křeslo? Napište do komentářů a sdílejte — o tomhle se mluví překvapivě málo.
Zdroje
