Obsah článku
Karenční doba by se mohla vrátit do českého pracovního práva. Koalice ANO, SPD a Motoristů ji zařadila mezi možná opatření při jednáních o státním rozpočtu, a pokud k dohodě dojde, zaměstnanci by za první dny pracovní neschopnosti nedostali žádnou náhradu mzdy – ani od zaměstnavatele, ani z veřejného zdravotního pojištění.
Co karenční doba přesně znamená
Karenční doba je období na začátku pracovní neschopnosti, za které zaměstnanec nedostává žádnou náhradu příjmu. V praxi to znamená, že pokud vás porazí chřipka nebo jiná nemoc a lékař vás pošle domů na tři dny, odejdete bez koruny. Teprve od čtvrtého dne – nebo od jakéhokoli jiného dne, který zákon stanoví jako hranici – by začala plynout nemocenská, resp. náhrada mzdy od zaměstnavatele.
Česká republika karenční dobu už jednou měla. Platila mezi lety 2008 a 2011, pak ji tehdejší vláda zrušila. Argument tehdy byl jednoduchý: lidé s lehčí nemocí chodili do práce nemocní, aby nepřišli o peníze, a šířili nákazu mezi kolegy. Nyní se debata otevírá znovu – tentokrát s jiným zdůvodněním, a sice jako nástroj pro úspory ve státním rozpočtu.
Kolik by zaměstnanci přišli
Přesná podoba případné úpravy zatím není definitivně rozhodnuta – záleží na tom, kolik dní by karenční doba trvala. Pokud by šlo o tři dny (jak tomu bylo při předchozím zavedení), zaměstnanec s průměrnou mzdou kolem 45 000 korun hrubého by za krátkou nemoc přišel zhruba o dva až tři tisíce korun čistého. U nízkopříjmových pracovníků by ztráta sice nominálně nižší, ale relativně bolestivější.
Někteří zaměstnavatelé náhradu dobrovolně doplácejí nad zákonný rámec – ti by pravděpodobně zůstali u stávající praxe. Zaměstnanci ve firmách, kde žádný takový benefit není, by ale nesli výpadek příjmu sami. Odborová sdružení opakovaně upozorňují, že by opatření tvrdě dopadlo právě na lidi s nižšími mzdami a bez úspor.
Proč to koalice zvažuje a co bude dál
Hlavním motorem diskuse je snaha zkrotit schodek státního rozpočtu. Koalice hledá úsporná opatření, která by pomohla vyrovnat příjmy a výdaje, a omezení výplat nemocenské v prvních dnech patří tradičně k opatřením, jež přinášejí relativně snadno měřitelnou úsporu. Oponenti namítají, že reálná úspora je menší, než se zdá – část lidí jednoduše přijde do práce nemocná a firmám i pojišťovnám pak vznikají jiné náklady.
Definitivní podoba návrhu ani termín jeho případného projednání ve Sněmovně zatím nejsou známy. Jednání koalice o rozpočtu stále probíhají a karenční doba je jedním z více sporných bodů na stole. Pokud by zákon prošel, zaměstnanci by měli – jak ukazují zkušenosti z minulého zavedení – zvážit, zda se vyplatí sjednat si doplňkové nemocenské pojištění u komerční pojišťovny, které tento výpadek dokáže pokrýt.
