Vzal by vám důchod volební právo? Investor to navrhoval – a schytal pořádnou bouři

Jan , 20. 08. 2026

Český investor Václav Dejčmar rozproudil vášnivou debatu svou provokativní úvahou o volebním právu seniorů. Co přesně navrhoval a proč se nakonec omluvil?

Obsah článku

Stačilo pár minut vystřižených z podcastu a sociální sítě se ocitly v ohni. Český investor a filantrop Václav Dejčmar se ocitl v centru bouřlivé společenské diskuze poté, co v rámci volné debaty hodil na stůl radikální myšlenku: co kdyby senioři přišli o volební právo? Reakce na sebe nenechala dlouho čekat – od ostré kritiky Rady seniorů ČR až po anonymní výhrůžky zasílané přímo Dejčmarovi do e-mailové schránky.

Co přesně Dejčmar navrhoval?

Celá kauza se zrodila v podcastu věnovaném tématu budoucnosti. Dejčmar v něm rozvinul myšlenku, která podle něj vycházela z ekonomického „brainstormingu“: stejně jako společnost upírá volební právo dětem mladším osmnácti let, mohla by symetricky odebrat hlasovací právo lidem v posledních přibližně osmnácti letech života. Jako základ pro výpočet by sloužil průměrný věk dožití – u mužů aktuálně kolem 77,5 roku, u žen přibližně 83,2 roku dle dat Českého statistického úřadu. V praxi by to znamenalo, že muži by přišli o hlas těsně před šedesátkou, ženy pak kolem pětašedesátin. Dejčmar svůj nápad odůvodnil obavou, že rostoucí podíl seniorů ve společnosti postupně posouvá politické priority směrem k penzijním zájmům na úkor dlouhodobé budoucnosti státu.

Demografická realita, která stojí za celou debatou

Dejčmarova provokace není úplně z čistého vzduchu – narůstající počet seniorů oproti lidem v produktivním věku je reálná a dobře zdokumentovaná výzva. Dětí se rodí výrazně méně než dříve, zatímco průměrná délka života se prodlužuje. Logickým důsledkem je, že hlasů starší generace bude v demokratických volbách stále přibývat, což nutně ovlivňuje to, jaká politická témata budou dostávat prostor. Otázka, jak tuto demografickou proměnu řešit, přitom trápí celou Evropu – a zatím na ni nikdo nenašel jednoduchou odpověď.

Rada seniorů se ohradila: „Nepřijatelné a nedemokratické“

Organizace sdružující na 68 tisíc členů – Rada seniorů ČR – na Dejčmarova slova reagovala jednoznačně a bez příkras. Ve svém oficiálním stanovisku označila jakékoli omezování volebního práva na základě věku za diskriminaci neslučitelnou se základy demokratického státu. Zástupci seniorů také odmítli předpoklad, že starší lidé volí výhradně sobecky a bez ohledu na budoucnost země. Podle jejich slov jde o nebezpečnou generalizaci, která uměle staví generace proti sobě. „Česká republika nepotřebuje mezigenerační válku,“ zaznělo v prohlášení. Rada přitom zastřešuje nejen desítky tisíc přímých členů, ale skrze regionální a místní organizace reprezentuje daleko širší okruh důchodců po celé republice.

Omluva a výhrůžky: jak to dopadlo?

Dejčmar se poměrně rychle od vlastní myšlenky distancoval. Přiznal, že šlo o nerozvážný výrok zaznamenaný při neformální debatě, a všem seniorům, které jeho slova zranila, se veřejně omluvil. Zdůraznil, že není politik, politikem být nechce a podobný návrh nikdy nehodlá formálně iniciovat ani rozvíjet. Uznal přitom, že Rada seniorů reagovala správně a chytře. Jenže lavina se už nedala zastavit. Vystřižený klip z podcastu se rychle šířil po sociálních sítích a mnozí lidé ho pochopili jako vážně míněný politický program. Dejčmar v té době dostával agresivní zprávy s přáními smrti a vulgárními nadávkami – to ho podle jeho vlastních slov skutečně překvapilo. „Vůbec by mě nenapadlo, že to někdo bude brát vážně,“ komentoval situaci investor, který má v minulosti na kontě i jiné provokativní myšlenky, jako byl jeho návrh na symbolické „zrušení Česka“ a vybudování nového státu na jeho místě.

Co si z toho odnést?

Celá epizoda ukázala hned několik věcí najednou. Za prvé, jak snadno dokáže zkrácený záběr z delšího rozhovoru změnit vyznění toho, co bylo řečeno v konkrétním kontextu. Za druhé, jak citlivé téma vztah mezi generacemi ve společnosti je – a jak rychle dokáže zapálit emoce na obou stranách. Otázka, jak nastavit spravedlivý systém, který bude fungovat jak pro dnešní seniory, tak pro lidi, kteří do důchodu teprve půjdou, zůstává jednou z největších výzev české politiky v nadcházejících desetiletích. A jedno je jisté: debata o tom, kdo má právo rozhodovat o budoucnosti státu, teprve pořádně začíná.