Obsah článku
Zatímco první letošní vlna extrémního horka v Evropě ještě doznívá, meteorologové již varují před dalším horkým obdobím. Na západě a jihozápadě kontinentu se znovu formuje silná tlaková výše, která může na několik dní zachytit rozpálený vzduch nad tamními oblastmi. Tento jev se v běžném jazyce označuje jako tepelná kupole a Španělsko s Francií se na ni musejí připravit od začátku července.
Co přesně je tepelná kupole?
Tepelná kupole vzniká tehdy, kdy silná tlaková výše setrvává nad určitou oblastí delší dobu a funguje jako pomyslný poklop nad atmosférou. Teplý vzduch nemůže snadno unikat, oblačnost a srážky jsou potlačeny a slunce každým dnem ohřívá povrch stále více. Nestačí říct, že je jednoduše „horko“ – skutečné nebezpečí tohoto jevu spočívá v jeho trvalosti. Dny jsou čím dál rozpálenější a noci nepřinášejí žádnou úlevu. Ve městech je situace obzvlášť těžká: asfalt, beton a zástavba pohlcují teplo přes den a v noci ho vyzařují zpět, takže pocitová teplota je výrazně vyšší než na venkově.
Španělsko a Francie čelí teplotám až 44 °C
Španělská státní meteorologická služba AEMET vydala zvláštní varování před velmi vysokými a trvalými teplotami. Nové horké období mělo v zemi začít přibližně 5. července a trvat minimálně do 7. července, přičemž pravděpodobnost odhadla na 40–70 %. Za nárůstem teplot stojí kombinace anticyklonálního působení a chladného víru západně od Pyrenejského poloostrova, který pomáhá šířit suchý a velmi teplý vzduch. Nejpostiženějšími oblastmi mají být jihozápad země, údolí Ebra a vnitrozemské pánve na severovýchodě. Podle serveru The Guardian mohly teploty na jihovýchodě Španělska dosáhnout až 42–44 °C. Ve Francii byla situace sledována s velkým napětím i proto, že červnová vlna horka si v obou zemích dohromady vyžádala přes 2 000 nadúmrtí – přibližně tisíc v každé z nich. Francouzská zdravotní data zaznamenala nárůst počtu záchranných výjezdů, hospitalizací a stavů přehřátí, přičemž obzvlášť ohrožení byli senioři.
Proč může být druhá vlna horka ještě nebezpečnější?
Klíčovým faktorem není jen příchod dalšího horkého vzduchu, ale stav, ve kterém ho příroda čeká. Předchozí vlna veder vysoušela půdu – a vlhká půda má přirozenou schopnost ochlazovat své okolí odpařováním. Jakmile vrchní vrstvy vyschnou, tento efekt mizí a sluneční energie se takřka celá přeměňuje na ohřev vzduchu a povrchu. Teploty tak mohou stoupat rychleji než při první vlně. Rostliny, zemědělské plodiny, lesy i lidské organismy nastupují do dalšího náporu horka již vyčerpané. Vědci z organizace World Weather Attribution navíc upozorňují, že vlny veder v Evropě v posledních desetiletích výrazně zesílily v důsledku spalování fosilních paliv a způsobují více obětí než všechny ostatní přírodní jevy dohromady.
Jak vypadala situace v Česku a střední Evropě?
Česko a okolní střední Evropa nebyly na začátku července zasaženy stejně extrémními teplotami jako jihozápad kontinentu. Teploty se pohybovaly přibližně v rozmezí 23–34 °C, přičemž situaci opakovaně narušovaly přeháňky, bouřky, místy silnější vítr a přechodné ochlazení. Charakteristickým rysem počasí tak bylo spíše střídání – chvilky horka prokládané bouřkami – než stacionární tepelná kupole. Určitou nadějí zůstávaly relativně chladné rána s minimálními teplotami kolem 10–18 °C, díky nimž bylo možné domy přirozeně vyvětrat. Přesto ani třicítka na teploměru není důvodem k podceňování situace, zejména pro seniory, děti, těhotné ženy, chronicky nemocné a lidi pracující venku.
Praktické rady, jak zvládnout horké dny
Tepelná pohoda v bytě závisí z velké části na tom, zda začneme větrání a stínění řešit včas – ne až ve chvíli, kdy je interiér zcela rozehřátý. Během dne se vyplatí zavřít okna a spustit rolety nebo žaluzie, zejména na jižní a západní straně. Větrejte brzy ráno a pozdě večer, kdy je venkovní vzduch chladnější. Ventilátor pomáhá pocitově, ale v extrémně horkém vzduchu nestačí sám o sobě – je nezbytné doplňovat tekutiny. Klimatizaci není vhodné nastavovat na příliš nízkou teplotu; velký teplotní rozdíl mezi interiérem a exteriérem tělo zbytečně namáhá. Při cestování autem mějte vždy dostatek vody, nejezdět v nejžhavějších hodinách a nikdy nenechávejte děti ani domácí zvířata v zaparkovaném vozidle – ani na krátkou chvíli. Pokud se u někoho z vašeho okolí objeví silná závrať, zmatenost, horká suchá kůže nebo mdloby, jedná se o příznaky možného úpalu, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. U jakýchkoliv zdravotních obtíží spojených s horkem se vždy poraďte s lékařem.
Léto ještě neskončilo: na co se připravit dál?
Červenec patří klimatologicky k nejteplejším měsícům roku a i přes příznivější výhledy v první polovině měsíce může kdykoli přijít nová tlaková výše, která vrátí teploty k 35 °C a výše. Zároveň platí, že bouřkové situace s sebou nesou vlastní rizika – bleskové záplavy, kroupy nebo silné poryvy větru mohou napáchat škody i bez rekordních teplot. Sledujte proto aktuální předpovědi a výstrahy meteorologických služeb a nepodceňujte ani zdánlivě mírné letní dny.
