Obsah článku
Na 32-letého Američana Kevan Chandlera čekal nezáviděníhodný osud: je připoután k invalidnímu vozíku a jeho končetiny ho přestali poslouchat. Nikdy by mu nenapadlo, že vycestuje i dál než k nejbližšímu supermarketu. Nakonec se dostal do Evropy a nemíní se zastavit …
Cesta do Evropy
Přečtěte si o úžasem příběhu muže a jeho kamarádů, věříme, že vás inspiruje k tomu, abyste udělali něco, co jste dosud považovali za nemožné.
Kevan má nevyléčitelnou vrozenou nemoc
Spinální svalovou artrofiu. Způsobuje progresivní slabost svalů, v důsledku čehož postupně ztrácí schopnost hýbat se.
Kevan říká, že celý jeho život se točil kolem kompromisu mezi tím, co chtěl udělat a ty, co byl fyzicky schopen udělat.
Nikdy však nepřestal snít a jeho největší touhou bylo cestování. Kromě knih ho inspirovala i jeho sestra Connie, která se také narodila se svalovou artrofiou, ale nikdy ho neopustila a vždy ho ve všem podporovala.
Kevan měl velké štěstí – tři věrní přátelé
Jednoho dne se rozhodli zrealizovat si společný sen: jít na třítýdenní výlet do zahraničí. No jak to udělat, pokud se muž pohybuje pouze na invalidním vozíku a na cestu nemají dostatek peněz?
Rozhodli se tedy vytvořit projekt s názvem Nosíme Kevan (We Carry Kevan) a slíbili, že po sebráno potřebné částky peněz prozradí příběh, „o jakém svět ještě neslyšel,“ – procestovat celou Evropu, natočit film a napsat knihu o jejich zážitcích.
Dali jste mi návod jak žít
Lidé jim na to odpověděli tím, že za 4 měsíci vybrali potřebných 33 tisíc dolarů. Mnozí lidé odkázáni na invalidní vozík jim napsali: „Dali jste mi návod, jak se dívat na život jiným způsobem.“
Na myšlenku batohu pro Kevan přišli během jednoho okamžiku, kdy se jednou rozhodli navštívit podzemní kanalizaci v Greensboro.
Jak přišli na batoh
Kanalizační potrubí určitě nejsou vhodné pro invalidní vozíky, takže jeho společníci muže jednoduše vložili do běžného batohu a pověsili na záda.
Bylo to pohodlné a na další výlet vytvořili speciální batoh. Jeho přátelé začali trénovat, aby jejich záda přežil takovou zátěž.
Byl jsem batohem
„Na našich cestách jsem byl batohem,“ žertuje Kevan. Spolu s kamarády z Anglie, Irska a Francie lezli po horách, obdivovali nádherné scenérie a fotografovali se při Eiffelovy věži – to, co je pro běžné turisty zcela normální, se zdálo být pro muže se zdravotním postižením téměř nemožné.
Z času na čas se k nim připojili dobrovolníci, na kterých tento příběh zapůsobil a vzali si Kevan i na svá bedra, aby mohl toho vidět co nejvíce.
Kam se podívají příště
V současnosti Kevan s přáteli plánuje výlet do Číny a už se jim podařilo vysbírat 20 000 dolarů (chybí jim ještě 5 000).
Nebude to jen o putování mimo pamětihodností chtějí navštívit centra na pomoc sirotkům se zdravotním postižením, darovat jim nějaké dárky a ukázat, že každý může žít svůj život naplno.
Kevan prozradil své motto: „Pokud něco chcete, najděte si způsob, jak to udělat.„
Kevan tým přátel také plánuje začít s výrobou batohů pro lidi se zdravotním omezením.
