Obsah článku
Letošní zima přijde na celou Evropu dráž než ta loňská – a pro miliony domácností, které už teď ledva vychází s penězi, může být opravdu krutá. Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen na neformálním setkání ministrů energetiky v Dublinu otevřeně varoval: dodávky sice neváznou, jenže ceny plynu a elektřiny budou velmi vysoké. Brusel proto vyzývá členské státy, aby začaly šetřit – a to hned.
Zásobníky jsou naplněné jen ze 71 procent
Evropské zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné přibližně na 71 procent kapacity. Oproti stejnému období loňského roku to představuje propad o celých deset procentních bodů – a to je číslo, které energetickým analytikům nedá spát. Dodávky zkapalněného zemního plynu z Blízkého východu klesly, zatímco asijské ekonomiky po něm sáhají stále agresivněji. Výsledek se projevil přímo na burzách: cena plynu na klíčovém nizozemském uzlu TTF se pohybuje kolem 72 eur za megawatthodinu, tedy blízko nejvyšších hodnot za poslední tři roky.
Pro srovnání: ještě před dvěma lety se trh teprve vzpamatovával z energetické krize. Nyní se podle všeho blíží do podobně rozbouřených vod.
Padesát milionů Evropanů si nemůže dovolit dostatečně topit
Jørgensen v Dublinu citoval číslo, které mrazí víc než jakákoli předpověď počasí: 50 milionů lidí v Evropě si i během běžné zimy nedokáže zajistit dostatečné vytápění. Letos může být situace ještě tíživější. Eurokomisař zdůraznil, že domácnosti bez peněz na energie zažívají v praxi podobné dopady jako při výpadku dodávek – prostě jim je zima, i když plyn do sítě plyne.
Česko přitom patří k zemím, kde je podíl domácností ohrožených energetickou chudobou nezanedbatelný. Zdražení vytápění se tedy přímou čarou dotkne i tuzemských rodin.
Co konkrétně Brusel po státech chce
Jørgensen rozeslal ministrům energetiky dopis s výzvou ke konkrétním úsporným opatřením. Na stole jsou kroky jako snížení teplot v budovách veřejných institucí, zákaz venkovního vytápění – tedy těch plynových ohřívačů u zahrádek restaurací – a omezení zbytečného nočního osvětlení. Cílem je snížit celkovou poptávku natolik, aby se tlak na ceny alespoň trochu zmírnil.
Zároveň eurokomisař varoval vlády před lákadlem plošných dotací na fosilní paliva. Jejich záměr rozumí, ale upozornil, že plošná podpora může paradoxně spotřebu ještě zvýšit. Pomoc by se proto měla soustředit výhradně na nejvíce zasažené domácnosti a podniky – a být časově omezená.
Co radí šéf Mezinárodní agentury pro energii
Před náročnou zimou nezůstal jen Brusel. Fatih Birol, ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA), vyzval evropské i partnerské státy ke spolupráci na snižování rizik. Jeho citát říká vše: „Doufejme, že zima nebude tuhá, naděje ale není energetická strategie.“ Jinými slovy – spoléhat na mírné počasí nestačí, je třeba jednat teď.
Dokud státy vyjednávají, vy můžete jednat sami. Několik kroků, které reálně sníží účty za energie:
- Zkontrolujte těsnění oken a dveří – průvan pod dveřmi prodraží vytápění překvapivě rychle.
- Snižte teplotu o jeden až dva stupně – například z 22 °C na 20 °C znamená v průměru úsporu kolem deseti procent na vytápění.
- Vypínejte světla a spotřebiče v pohotovostním režimu – jsou to malé úspory, ale v součtu za celou zimu se projeví.
- Zvažte termostatické hlavice na radiátorech – v místnostech, které netopíte naplno, se investice vrátí během jediné sezony.
- Porovnejte nabídky dodavatelů energií – trh se po krizi opět rozjel a přechod ke levnějšímu tarifu může ušetřit stovky korun měsíčně.
Dlouhodobý výhled: čistá energie jako jediná cesta ven
Jørgensen ani Birol si nedělají iluze, že letošní zima bude poslední s vysokými cenami. Eurokomisař jako skutečné řešení označil větší domácí výrobu čisté energie, posílení přenosových sítí a jejich propojení napříč Evropou. Elektrifikace vytápění – tedy přechod od plynových kotlů k tepelným čerpadlům – je v tomto kontextu krokem správným směrem, byť počáteční investice není malá.
Do té doby platí jednoduchá rovnice: čím méně Evropa spotřebuje, tím méně bude tlak na ceny – a tím mírnější bude dopad na každou jednotlivou domácnost, včetně té vaší.
