Emisní povolenky ETS2: domácnosti si připlatí 450 Kč měsíčně

Jan , 09. 04. 2026

Obsah článku

Od roku 2028 má v Česku začít platit nový evropský systém emisních povolenek ETS2. Podle čerstvé analýzy PAQ Research si průměrná česká domácnost připlatí za energie a dopravu 447 korun měsíčně. Někteří lidé ale pocítí zdražení mnohem tvrději – a právě na ně by se měl stát zaměřit.

Co je ETS2 a proč se vás týká

Evropská unie už od roku 2005 provozuje systém obchodování s emisními povolenkami známý jako ETS1. Ten se vztahuje na velké průmyslové podniky, energetiku a část letecké a námořní dopravy. Nový systém ETS2 jde ale výrazně dál – rozšiřuje povinnost nakupovat emisní povolenky na dodavatele paliv pro silniční dopravu a vytápění budov.

V praxi to znamená, že firmy dodávající benzín, naftu, zemní plyn nebo uhlí budou muset za každou tunu CO₂, kterou jejich produkty při spalování vypustí, zaplatit. A tyto náklady se logicky promítnou do koncové ceny pro vás – tedy do účtů za plyn, uhlí i pohonné hmoty.

Česko mělo systém ETS2 zavést kompletně už dříve, zatím ho přijalo jen částečně. Plné spuštění se očekává od roku 2028.

447 korun navíc – ale ne pro každého stejně

Při předpokládané ceně povolenky 55 eur za tunu CO₂ by průměrná česká domácnost zaplatila měsíčně o 447 korun více. To je číslo, které zní snesitelně – jenže průměr zakrývá obrovské rozdíly.

Klíčové je, čím topíte a jak často jezdíte autem:

  • Uhlí zdraží nejvíc – odhadovaný nárůst činí 30 %. Domácnost vytápějící uhlím si připlatí zhruba tisíc korun měsíčně.
  • Zemní plyn podraží přibližně o 15 %.
  • Nafta stoupne asi o 12 %.
  • Benzín zdraží zhruba o 11 %.

Téměř polovina českých domácností přitom pocítí nárůst nákladů maximálně o 250 korun měsíčně. Jsou to rodiny, které už dnes vytápějí bezemisními zdroji (tepelné čerpadlo, elektřina z obnovitelných zdrojů) nebo jsou napojené na dálkové teplo, které spadá pod starší systém ETS1.

Na opačném konci stojí zhruba každá dvacátá domácnost, která stále topí uhlím. Pro ty bude dopad nejcitelnější – a pokud nezmění zdroj vytápění nebo nezateplí, připlatí si skutečně výrazně. Podobné zdražování se zároveň promítá i do dalších oblastí rodinného rozpočtu. Ceny potravin v Česku podle odborníků také nemusí zůstat na dnešní úrovni, takže řada domácností bude řešit rozpočet ze všech stran najednou.

Chudší domácnosti to odnese nejvíc

A tady se dostáváme k nejpalčivějšímu bodu celé reformy. Zatímco pro desetinu nejbohatších domácností představuje měsíční zdražení jen asi půl procenta příjmu, pro desetinu nejchudších to je 1,6 procenta. To je trojnásobný rozdíl v relativním dopadu.

Analýza PAQ Research upozorňuje, že největší riziko hrozí v menších obcích a chudších krajích. Právě tam se lidé nejčastěji spoléhají na individuální vytápění fosilními palivy – mají starší kotle na uhlí nebo hnědouhelné brikety, nemají přístup k centrálnímu zásobování teplem a často žijí v nezateplených domech.

Pokud stát situaci neřeší, hrozí prohlubování takzvané energetické chudoby. Tedy stavu, kdy domácnost vynakládá na energie nepřiměřeně velkou část svého rozpočtu a musí škrtat jinde – v jídle, ve zdravotní péči, ve vzdělávání dětí.

Stát bude mít peníze – otázka je, jak je využije

Mezi lety 2028 a 2032 by Česko mělo z prodeje emisních povolenek v rámci ETS2 získat odhadem 140 až 180 miliard korun. To je obrovská suma, která by při správném použití mohla dopady na domácnosti výrazně zmírnit.

Studie navrhuje kombinaci dvou přístupů:

  • Nepřímá investiční podpora – dotace na zateplování domů, výměnu starých kotlů za tepelná čerpadla, rozvoj hromadné dopravy a budování dobíjecí infrastruktury. Tyto investice snižují spotřebu fosilních paliv a tím i budoucí náklady domácností.
  • Přímé platby a úlevy – cílené kompenzace pro nejohroženější skupiny obyvatel, které si nemohou dovolit investici do nového kotle nebo zateplení, i když by se jim to v horizontu let vyplatilo.

Právě na tom, jak efektivně stát s těmito prostředky naloží, bude záležet, zda se ETS2 stane nástrojem modernizace, nebo zdrojem sociálního napětí.

Co můžete udělat vy sami už teď

Pokud topíte uhlím nebo starým plynovým kotlem, vyplatí se začít přemýšlet o změně dříve, než povolenky vstoupí v platnost. Kotlíkové dotace a program Nová zelená úsporám stále běží a pokrývají významnou část nákladů na výměnu zdroje vytápění i zateplení.

Několik praktických kroků, které mají smysl:

  • Nechte si zpracovat energetický audit – zjistíte, kde vám z domu uniká nejvíc tepla a jaká opatření se vyplatí jako první.
  • Sledujte aktuální dotační programy – podmínky se mění, ale podpora na výměnu kotle může pokrýt i 95 % nákladů u nízkopříjmových domácností.
  • Zvažte tepelné čerpadlo – provozní náklady jsou výrazně nižší než u plynového kotle a systém ETS2 se ho vůbec netýká.
  • Zateplení je investice, která se vrací – i částečné zateplení (strop, podlaha, okna) dokáže snížit spotřebu energie o desítky procent.

Každé opatření, které snižuje vaši závislost na fosilních palivech, je zároveň pojistkou proti budoucímu zdražování. Cena povolenky 55 eur je výchozí předpoklad – s postupným zpřísňováním emisních limitů může růst.

Politický boj teprve začíná

ETS2 se stal jedním z nejhlasitějších politických témat. Andrej Babiš opakovaně hlásí „vítězství nad emisními povolenkami“, realita je ale složitější. Systém je součástí závazného evropského práva a Česko ho bude muset implementovat. Prostor pro vyjednávání existuje v detailech – ve výši cenového stropu, v přechodných obdobích a především v tom, jak budou výnosy přerozděleny.

Ministr průmyslu Lukáš Vlček i ministr životního prostředí Petr Hladík zatím hovoří o tom, že výnosy musí primárně sloužit k ochraně nejzranitelnějších domácností. Konkrétní plán ale zatím chybí – a do roku 2028 zbývají necelé tři roky.

Jedno je jisté: překvapení přicházejí často tam, kde je nečekáme, a v případě energetických nákladů platí, že připravená domácnost zvládne i nepříjemné změny lépe než ta, kterou zdražení zastihne nepřipraveně.

Shrnutí: kolik si kdo připlatí

Typ paliva Odhadované zdražení
Uhlí cca +30 % (~1 000 Kč/měsíc)
Zemní plyn cca +15 %
Nafta cca +12 %
Benzín cca +11 %
Bezemisní zdroje / dálkové teplo minimální nebo žádný dopad

Průměrný dopad na domácnost činí 447 Kč měsíčně, ale téměř polovina domácností zaplatí méně než 250 Kč. Klíčem je typ vytápění a míra závislosti na fosilních palivech.

Nové emisní povolenky v praxi: každá česká domácnost si připlatí 450 Kč měsíčně!

Zdroje