Obsah článku
Jev, který dokáže rozhýbat počasí na celé planetě, se v roce 2026 vrací v nebývalé síle. Podle americké meteorologické agentury NOAA a britského Met Office existuje reálná šance, že letošní El Niño se zařadí mezi historicky nejsilnější záznamy vůbec. A přestože jeho epicentrum leží tisíce kilometrů daleko – v tropické části Tichého oceánu – důsledky si pravděpodobně všimneme i u nás v obchodě.
Co vlastně El Niño je a proč na něj musíme dbát?
El Niño je přirozený klimatický jev, při němž se povrch tropického Tichého oceánu neobvykle otepluje. Za normálních okolností pasátové větry pohánějí teplou vodu směrem na západ, k Indonésii a Austrálii. Při El Niño tyto větry zeslábnou nebo se obrátí, teplá voda se rozlévá na východ a dochází k výrazným změnám v atmosférické cirkulaci. Výsledkem nejsou jen regionální výkyvy počasí – vliv se šíří tisíce kilometrů daleko a přepisuje srážkové i teplotní podmínky na více kontinentech najednou.
El Niño v roce 2026 je přitom již plně rozvinuto. Nejde tedy o pouhou předpověď – jev existuje a podle NOAA bude dál sílít až do konce roku, přičemž pravděpodobnost jeho přetrvání do jara 2027 dosahuje 97 %. Klíčová otázka zní: jak silné bude?
Čísla, která berou dech: 81 % šance na „velmi silnou“ kategorii
NOAA ve svých pravděpodobnostních tabulkách uvádí, že v období říjen–prosinec 2026 existuje 81% pravděpodobnost, že El Niño dosáhne kategorie „velmi silné“. Pro srovnání, v listopadu až lednu je tato šance 75 %. Britský Met Office pak upozorňuje, že odchylka teploty povrchu moře ve střední a východní části Tichého oceánu může překročit 2 °C, přičemž některé modely předpovídají hodnoty ještě vyšší. To jsou podmínky, které by letošní El Niño mohly zařadit do úzké skupiny historicky nejsilnějších jevů, i když konečná intenzita zůstává nejistá.
Důležité je upozornit na jednu věc: silné El Niño automaticky neznamená dramatické počasí všude. NOAA zdůrazňuje, že jev mění pravděpodobnost určitých meteorologických situací, nikoli jejich stoprocentní výskyt. Jinými slovy – rizika rostou, ale nejde o nezvratný scénář.
Kde hrozí sucho a kde záplavy?
El Niño nemá všude stejné dopady – a to je jeden z jeho nejzrádnějších rysů. Met Office upozorňuje, že v Indonésii, Austrálii, Indii a části Střední Ameriky může výrazně vzrůst riziko sucha. Naopak v jižní části Jižní Ameriky a na jihu USA pravděpodobnost vydatnějších srážek stoupá. Sezónní předpověď agentury Copernicus z poloviny srpna 2026 naznačuje, že méně srážek lze čekat v přímořské části jihovýchodní Asie, v karibské oblasti a na severu Jižní Ameriky. Naopak na jihu Jižní Ameriky, ve východní Africe a ve východní Asii může být vlhčeji než obvykle.
Pro zemědělství to znamená zásadní výzvu: stejné El Niño může současně způsobit výpadek úrody na jednom kontinentu a naopak zlepšit podmínky na druhém. Výsledný vliv na světové ceny komodit závisí na tom, kde přesně a jak intenzivně se dopady projeví.
Evropa a Česká republika: dopady jsou nepřímé, ale reálné
Evropa leží daleko od epicentra jevu, takže přímé meteorologické dopady jsou zde výrazně slabší a méně předvídatelné. Copernicus naznačuje, že jižní a západní Evropa by mohla zažít podzim s nadprůměrnými srážkami a teplejší než obvyklé teploty na většině kontinentu. Sezónní předpovědi pro Evropu ovšem nesou vyšší míru nejistoty než předpovědi pro tropické oblasti, a proto nelze říci, že El Niño České republice zaručí konkrétní typ zimy.
Naše zimní počasí totiž formuje celá řada faktorů najednou – stav Atlantského oceánu, tlakové systémy nad severním Atlantikem, polární vír, středomořské cyklony a mnoho dalšího. El Niño je jen jedním z těchto hráčů. Met Office ovšem zmiňuje, že v Británii a části severní Evropy může jev nepřímo zvýšit šanci na mírnější, deštivější a větrný podzim a začátek zimy, zatímco druhá polovina zimy může být v některých případech chladnější a klidnější.
Zdražování v obchodě: jak se El Niño dotkne vaší peněženky?
Tady přichází ta část, která se Česka týká nejvíc. Pokud v klíčových pěstitelských oblastech světa dojde k výpadkům úrody – ať už kvůli suchu nebo záplavám – světové ceny citlivých komodit mohou vyskočit nahoru. Mezi nejohroženější plodiny patří:
- káva a kakao – jejich pěstební oblasti jsou geograficky úzce soustředěné
- rýže a cukr – závislé na monzunových srážkách v Asii
- palmový olej – klíčová surovina pro potravinářský průmysl
- tropické ovoce – náchylné na klimatické výkyvy v Latinské Americe
Evropská komise ve své letní zemědělské prognóze pro rok 2026 uvádí, že unijní zemědělství by mohlo přímým důsledkům El Niño z velké části uniknout. Zároveň ale varuje: globální výkyvy na trzích se prostřednictvím dovozních cen do Evropy šíří dál. Připomeňme, že kakao a káva dosáhly v roce 2025 rekordních cen – a nový impuls v podobě globálního výpadku produkce by tyto komodity mohl zdražit ještě více.
Samozřejmě, výslednou cenu v českém supermarketu ovlivňuje i kurz koruny, cena energií, dopravní náklady nebo geopolitická situace. El Niño tedy není jediným hráčem na poli cen potravin, ale v roce 2026–2027 může být tím posledním dílkem skládačky, který zdražování urychlí.
Firmy se připravují, ekonomické škody mohou přetrvávat roky
Agentury Reuters analýza ukázala, že mezi květnem a srpnem 2026 zmínilo El Niño ve svých dokumentech a veřejných vyjádřeních celkem 478 společností – celkem ve více než 1 400 případech, což je vícelety rekord. Peruánská těžební společnost Buenaventura například navýšila investiční plán o 12 milionů dolarů výhradně kvůli přípravě na rizika spojená s El Niño, zejména na zvládání povodní. Indická zemědělská firma UPL pak hovoří o zpožděných výsevech v Indii i Evropě.
Studie vědců z Dartmouth University z roku 2023 odhaduje, že ekonomické následky silných El Niño jevů přetrvávají několik let po jejich odeznění. El Niño z let 1982–83 je spojováno s globálními ekonomickými ztrátami ve výši přibližně 4,1 bilionu dolarů v průběhu následujícího pětiletého období, El Niño 1997–98 pak s částkou okolo 5,7 bilionu dolarů. Jde o odhady dlouhodobého zpomalení hospodářského růstu, nikoli o jednorázové škody.
Mechanismus je prostý, ale silný: sucho způsobí výpadek úrody → vzrostou ceny potravin → roste inflace → klesá kupní síla domácností. Záplavy poškodí infrastrukturu → zpomalí se doprava a výroba → firmy přicházejí o příjmy → vlády utrácejí za obnovu. Pokud se toto děje na více kontinentech současně, ekonomický dopad je mnohem větší než součet dílčích škod.
Nepropadejme panice, ale sledujme vývoj
Přestože jsou předpovědi vážné, rozhodně nepředstavují apokalyptický scénář. NOAA výslovně upozorňuje, že ani historicky silné El Niño automaticky neznamená extrémní počasí všude. V některých oblastech se typické dopady vůbec nemusí projevit, zatímco jinde budou silnější, než modely naznačovaly. Pravděpodobnosti jsou prostě pravděpodobnosti – ne jistoty.
Pro Českou republiku platí, že největší hmatatelné důsledky přijdou pravděpodobně přes světové komoditní trhy a globální dodavatelské řetězce. Přímý meteorologický dopad na naše území zůstane omezený a těžko předvídatelný. V příštích měsících budou klimatologové, zemědělci i obchodní analytici po celém světě bedlivě sledovat teplotu Tichého oceánu. Výsledky tohoto pozorování se totiž mohou projevit i na vaší nákupní pokladní pásce.
