Obsah článku
Léto, na které se většina z nás těší, by letos mohlo přinést něco, z čeho příjemné mrazení nebudete mít. Klimatologové upozorňují, že se nad naší planetou sbíhají dvě silné síly najednou: dlouhodobé globální oteplování a potenciálně nejsilnější El Niño za několik desetiletí. Výsledkem může být vlna veder, která překoná vše, co jsme dosud zažili.
Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření
Než se vůbec dostaneme k El Niñu, stojí za to podívat se na výchozí bod, ze kterého startujeme. Světová meteorologická organizace (WMO) zveřejnila data, podle nichž byl rok 2025 třetím nejteplejším rokem od chvíle, kdy lidé začali systematicky měřit teploty. A letošní rok neslibuje žádnou úlevu – evropská služba Copernicus pro sledování klimatu zaznamenala, že leden i únor patřily mezi historicky nejtepleší měsíce vůbec. Jinými slovy, ještě než přijde jakýkoliv další faktor, jsme již na velmi vysokém teplotním základu.
Co je vlastně El Niño a proč ho sledovat?
El Niño je přírodní klimatický jev, který vzniká v rovníkové části Tichého oceánu. Zjednodušeně řečeno jde o neobvyklé oteplení povrchových oceánských vod, které následně přeskládá vzdušné proudy po celé planetě. Výsledkem jsou změny srážkových vzorců a teplot v oblastech, které jsou od Tichého oceánu vzdáleny tisíce kilometrů. Americká meteorologická agentura NOAA odhaduje, že v letních měsících tohoto roku existuje přibližně 62procentní pravděpodobnost vzniku El Niña. Navíc modely naznačují, že by jev mohl přetrvat až do konce roku 2026 – tedy po dobu neobvykle dlouhou.
„Super“ El Niño: vzácný jev, který mění pravidla hry
Odborník britského Meteorologického úřadu (Met Office) Grahame Madge upozornil, že nastupující situace by mohla vést ke vzniku vůbec nejsilnějšího El Niña tohoto století. Vědci v takových případech hovoří o tzv. „super“ El Niñu – i když tento výraz není oficiálním vědeckým termínem, výstižně popisuje mimořádnou intenzitu jevu. Podle sledovaného indexu ONI (Oceanic Niño Index) překročily hodnotu 2,0 °C od roku 1950 pouze tři události – v letech 1982–83, 1997–98 a 2015–16. Všechny tři přinesly extrémní výkyvy počasí po celém světě. Nyní několik nezávislých klimatických modelů naznačuje, že blížící se vlna by mohla tuto hranici opět překročit, nebo ji dokonce předčit.
Co to znamená v praxi – pro přírodu i pro nás
Silné El Niño neznamená jen „bude teplo“. Jeho dopady jsou mnohem pestřejší a bohužel ne vždy příjemné. V některých regionech světa hrozí dlouhotrvající sucho a neúroda, jinde naopak přívalové deště a záplavy. Zemědělství, energetika i zdravotnictví čelí v takových obdobích zvýšenému tlaku. Pro lidský organismus představuje trvalá vlna veder vážnou zátěž – zvyšuje se riziko dehydratace, přehřátí organismu a problémů s oběhovou soustavou. Zvláště ohroženou skupinou jsou senioři a malé děti, u nichž tělo hůře reguluje teplotu. Pokud patříte do rizikové skupiny nebo se o někoho takového staráte, nezapomeňte se v parných dnech poradit s lékařem.
Jistota zatím chybí, ale připravit se vyplatí
Klimatologové zároveň připomínají, že přesné předpovědi jsou na jaře obtížnější než jindy. Existuje tzv. „jarní bariéra předvídatelnosti“ – období, kdy jsou interakce mezi oceánem a atmosférou slabší a modely méně spolehlivé. Přesnější obraz by měl být k dispozici začátkem léta. Jedno je ale jasné už nyní: globální oteplování vytváří stále vyšší základní hladinu teplot, a každý silný El Niño na tomto základu staví jako na odrazovém můstku. Pokud se předpovědi naplní, rok 2026 může zapsat do klimatických kronik zcela nové rekordy. Přizpůsobit se měnícím se podmínkám přestává být otázkou volby – stává se nutností.
