Obsah článku
Minimální důchod v Česku činí 9 800 korun měsíčně. Nová příjmová hranice pro pomoc s bydlením má být 8 800 korun. Důsledek? Ani ten nejchudší důchodce by na podporu nedosáhl. A to zdaleka není jediný problém chystaných změn.
Hranice tak nízká, že ji nepřekročí skoro nikdo
Zvýhodněný nájemní byt nebo jiná forma státní pomoci s bydlením by podle nového pozměňovacího návrhu připadla výhradně domácnostem, jejichž příjem nepřesáhne 1,6násobek životního minima. Zní to technicky. V praxi to ale znamená jediné — strop pro jednotlivce bude pouhých 8 800 korun měsíčně.
Dosud se přitom příjmový limit počítal z částky po odečtení nákladů na bydlení. Pro většinu lidí to byla výrazně příznivější podmínka. Nový návrh tuto výhodu škrtá.
Životní minimum pro samostatně žijícího člověka má od října vzrůst na 5 500 korun. Násobek 1,6 z této částky dá právě oněch 8 800 korun. A tady začíná problém, na který upozorňují odborníci i opozice.
Minimální důchod je nad limitem — matematika je nemilosrdná
Platforma pro sociální bydlení, která se problematice dlouhodobě věnuje, spočítala dopady. Výsledek je alarmující. Minimální starobní důchod v Česku činí 9 800 korun měsíčně. To je o tisíc korun víc, než kolik povoluje navrhovaná hranice.
Žádný důchodce — ani ten s nejnižším příjmem — by příjmovým testem neprošel.
Nejde přitom jen o seniory. Samoživitelka s jedním dítětem by nesměla mít celkový příjem vyšší než 12 880 korun měsíčně. Kdokoliv nad touto hranicí ztrácí nárok.
„Odhadujeme, že zákon by takto byl schopný podpořit pouze jednotlivce a malé domácnosti ve specifických městech s nízkou hladinou nájmů. Tato skupina nejspíš bude zahrnovat pouze vyšší jednotky tisíc osob,“ upozornil Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.
V bytové nouzi přitom žije v Česku asi 160 tisíc lidí. Bez domova, na ubytovnách, v nevyhovujících podmínkách. Pomoc by podle nových pravidel dostala jen zlomek z nich.
Kdo za návrhem stojí a co říká
Pozměňovací návrh zaštítila poslankyně ANO Eva Fialová. Její argument? Stát by měl pomáhat těm, kteří si nemohou pomoci sami. „Stát by měl pomáhat těm, kteří si to nejvíce zaslouží a kteří si nemohou pomoci sami,“ řekla Fialová. Podle ní nemá být smyslem zákona vytvářet dlouhý seznam lidí, kteří na podporované bydlení stejně nikdy reálně nedosáhnou.
Fialová zároveň slibuje individuální přístup. Nový systém na rozdíl od předchozího umožňuje udělovat výjimky. Oběti domácího násilí, lidé v rozvodovém řízení nebo příjemci invalidního důchodu by měli spadat pod mírnější pravidla — pro ně má platit limit ve výši trojnásobku životního minima.
Otázka je, kolik lidí si o výjimku požádá a jak rychle ji úředníci vyřídí. Právě převod pravomocí z kontaktních center na obcích na Úřady práce totiž vyvolává další vlnu kritiky.
Opozice varuje před chaosem
Zákon o podpoře bydlení původně prosadila vláda Petra Fialy. Měl řešit bytovou nouzi desítek tisíc lidí. Už tehdy šlo o kompromis, který výrazně omezil okruh příjemců pomoci. Fialové návrh jde ale ještě dál.
„Je to přepsání zákona, které povede k horšímu fungování systému, většímu chaosu a k tomu, že pomoc lidem v bytové nouzi bude pomalejší, méně dostupná a méně účinná,“ prohlásila poslankyně Eliška Olšáková ze STAN.
Kritici upozorňují na další praktický problém. Úředníci na Úřadech práce jsou už teď přetížení. Nově se budou muset naučit zcela nové metody práce s žadateli o podporované bydlení. To celý proces ještě zpomalí.
Když se nad tím zamyslíte, vypadá to jako bludný kruh. Systém, který měl pomoct lidem bez střechy nad hlavou, se zpřísní natolik, že na pomoc nedosáhnou ani ti, kteří ji potřebují nejvíc. A lidé, kteří ji budou vyřizovat, na to nebudou mít kapacitu.
Co to znamená pro běžné lidi
Pokud máte v rodině seniora s minimálním důchodem, který bydlí v nevyhovujících podmínkách, měli byste zpozornět. Podle aktuálního návrhu by na žádnou formu podporovaného bydlení nedosáhl. Tělo zestárne naráz v určitém věku, a právě v tu chvíli mnoho lidí řeší i otázku bydlení — ať už kvůli zdravotním omezením, nebo klesajícímu příjmu.
Podobně jsou na tom samoživitelky. Příjem kolem 13 tisíc korun měsíčně je v Česku běžný. A přesto by podle nových pravidel byl příliš vysoký na to, aby žena s dítětem získala zvýhodněný nájemní byt.
Zákon zatím neprošel finálním hlasováním. Pozměňovací návrhy se teprve budou projednávat. Konečná podoba pravidel se tedy ještě může změnit. Ale směr, kterým se legislativa ubírá, je zřejmý — přísnější podmínky, užší okruh příjemců, méně peněz na pomoc.
160 tisíc lidí v bytové nouzi čeká na odpověď
Česko má přibližně 160 tisíc lidí v bytové nouzi. Lidé bez domova, obyvatelé ubytoven, rodiny v nevyhovujících bytech. Pro ně měl zákon o podpoře bydlení znamenat naději. Místo toho se pravidla zpřísňují a odborníci varují, že reálnou pomoc nakonec dostane jen pár tisíc žadatelů.
Mimochodem — víte, že pod obchodním domem v Opavě našli místnost, do které sto let nikdo nevstoupil? Některé prostory zůstávají prázdné desetiletí, zatímco tisíce lidí nemají kde bydlet. Zvláštní paradox.
A co vy? Dotýká se vás nebo vašich blízkých otázka dostupného bydlení? Sdílejte tento článek — možná právě teď někdo ve vašem okolí potřebuje vědět, co se chystá.
Zdroje
