Podívejte se na tento příběh pána z autobusu a budete na svět koukat jinými očimi.

0
(0)

Jan , 19. 10. 2020

Dnešní doba je zvláštní. Žijeme si v pohodlí. Máme skvělou lékařskou péči, o které se našim babičkám a dědečkům mohlo jen zdát. Naše děti mají přístup ke kvalitnímu vzdělání a život nám usnadňují všemožné technologie. Člověk by si řekl, že nám nemůže nic chybět a neměli bychom si na nic stěžovat. Zdá se mi ale, že je tomu právě naopak. Lidé okolo mě jsou nespokojení, podráždění a všechny výdobytky nové doby jsou pro mnohé absolutní samozřejmost. Nic ale netrvá věčně. Dnešní setkání se starým pánem mi otevřelo oči.

Realita versus online prostředí

Vzpomeňte si, jak vypadal váš běžný den před 10 – 15 lety? Kolik fotek máte z té doby z dovolené? Vsadím se, že jste používali mobil výhradně na volání a posílání sms. Dotykové displeje byly teprve v plenkách. Pár z nás právě objevilo facebook, ale kontrolovali jsme ho jen z počítače a málokdo trpěl neustálým nutkáním přidávat nové a nové fotky, nebo chrlit jeden názor za druhým. Malé děti nevěděly, co je sociální síť. Není to tak dávno, že? Pár let stačilo a technologie, která nám měla život usnadňovat, nám ho velmi nenápadně krade a my se dobrovolně a rádi necháme okrádat.

Čas na síti běží jako splašený. Z pěti minut je hodina a ani si toho nevšimnete

Všichni si stěžujeme na nedostatek času. Nestihl/a jsem cvičit, uvařit, připravit projekt do práce, pohrát si s dětmi, navštívit prarodiče. Dosaďte si cokoliv, co nestíháte a pak si spočítejte, kolik času denně trávíte online. Byli jste v tak extrémní časové tísni i před 10 lety?

Nic netrvá věčně. Využijte čas se svými blízkými, dokud můžete

Taky jsem trávil víc času na síti, než bylo nutné. Jedna jízda linkovým autobusem mě ale donutila přehodnotit můj dosavadní život. Jel jsem do práce a všiml jsem si starého muže, jak mlčky sedí a v ruce drží obrovský pugét růží. Pán vypadal zdrceně a mě to nedalo a zeptal jsem se ho, jestli je v pořádku. Dědeček se na mě podíval a se slzami v očích mi začal vysvětlovat, že jede na hřbitov dát květiny na hrob své ženě, která zemřela před dvěma měsíci. Pán mi řekl, že už nemá důvod k radosti. Vlastní děti neměli, zůstal úplně sám. Bolest tohoto starého muže mě velmi zasáhla. Čas, který můžeme věnovat našim blízkým, nic nenahradí. Věnujte ho svým rodičům, prarodičům a blízkým přátelům.