Obsah článku
Jeden z nejzkušenějších českých polárních cestovatelů Miroslav Jakeš se během sólové lyžařské výpravy na Špicberkách přestal ozývat. Po několika dnech intenzivního pátrání za extrémně nepříznivého počasí norské úřady připustily, že muže hledají už jen mrtvého. Co přesně se stalo a proč zkušený cestovatel patrně neměl šanci?
Poslední signál přišel 2. dubna
Miroslav Jakeš, ročník 1951, vyrazil na Špicberky s cílem dosáhnout mysu Sørkapp, nejjižnějšího bodu souostroví. Jeho trasa vedla přes horský masiv Russefjella, zhruba 150 kilometrů jižně od Longyearbyenu – jediného většího města na Špicberkách. Naposledy se záchranným složkám ozval 2. dubna. Poté už z něj nepřišla žádná zpráva.
Úřad guvernéra Špicberků po několika hodinách ticha vyhlásil poplach. V pondělí večer vzlétl záchranný vrtulník, aby prohledal oblast, kudy měla vést Jakešova plánovaná trasa. Piloti se ale vrátili bez jakéhokoli nálezu – žádné stopy, žádné vybavení, žádný signál z nouzového majáku.
Ledovcová trhlina jako nejpravděpodobnější scénář
Na základě analýzy trasy a terénních podmínek norští záchranáři dospěli k závěru, že Jakeš nejspíš spadl do trhliny na ledovci Skilfonna, který se rozkládá jižně od Russefjella. Ledovcové trhliny patří mezi nejzákeřnější hrozby arktických expedic. Mohou být desítky metrů hluboké, často je shora překrývá tenká vrstva sněhu, takže je prakticky neviditelné. I zkušený polárník, který ledovci rozumí, se může propadnout dřív, než stačí zareagovat.
Záchranáři uvedli, že se jim podařilo určit přibližné místo nehody. Samotného muže ale zatím nikdo nenašel. Oblast je mimořádně těžko přístupná, a to i pro vrtulníky. Nepříznivé počasí – silný vítr, mlha a sněžení – opakovaně znemožnilo přistání v blízkosti ledovce.
Pátrání komplikoval arktický živel
V následujících dnech se do pátrání zapojili dobrovolníci z norského Červeného kříže. Ani oni ale neuspěli. Arktické počasí na Špicberkách v dubnu bývá krajně nepředvídatelné – teploty hluboko pod nulou, prudké poryvy větru a omezená viditelnost dokážou zastavit i ty nejlépe vybavené záchranné týmy.
Norské úřady nakonec oznámily, že pátrací akci přerušují a čekají na zlepšení podmínek. Zároveň ale otevřeně přiznaly, že po tolika dnech v arktickém terénu bez přístřeší a kontaktu s okolím prakticky neexistuje šance, že by muž mohl přežít. Do oblasti se vrátí, jakmile to počasí dovolí – tentokrát už ale s cílem nalézt tělo.
Kdo je Miroslav Jakeš
Pro lidi, kteří se o polární cestování nezajímají, může jméno Miroslav Jakeš znít neznámě. V komunitě cestovatelů a horolezců jde ale o legendu. V roce 1993 se stal prvním Čechem, který na lyžích dorazil na severní pól. O tři roky později, v roce 1996, pak sólově přešel Grónsko – bez cizí pomoci, bez doprovodu, jen on a nekonečná ledová pláň.
Jakeš patří ke generaci českých polárníků, kteří vyrůstali za železnou oponou a své expedice začali realizovat až po roce 1989. O to obdivuhodnější je, čeho dosáhl. Ve svých 74 letech stále podnikal náročné sólové výpravy – a právě to ukazuje, jak silně ho arktická divočina celý život přitahovala.
Sólové výpravy: odvaha, nebo hazard?
Každá sólová polární expedice je extrémním rizikem. Bez partnera, který by přivolal pomoc, bez možnosti vzájemné jištění na ledovci, bez druhého páru očí, který by rozpoznal nebezpečnou trhlinu pod sněhem. Zkušení polárníci to vědí a počítají s tím. Mají satelitní telefony, nouzové majáky, pečlivě naplánované trasy s kontrolními body.
Přesto existují situace, kdy ani sebelepší příprava nestačí. Pád do hluboké ledovcové trhliny může být otázkou zlomku sekundy. Pokud se cestovatel zraní při pádu nebo uvízne v úzkém prostoru, nemá prakticky žádnou možnost se sám dostat ven. A v arktických teplotách jde o hodiny, ne o dny.
Podobné tragédie se nevyhýbají ani světově proslulým expedičníkům. Arktida a Antarktida si každý rok vyberou svou daň, bez ohledu na to, jak zkušený nebo připravený cestovatel je.
Co bude dál
Norské úřady sledují meteorologickou situaci a plánují návrat záchranných týmů k ledovci Skilfonna. Cílem bude lokalizovat přesné místo pádu a pokusit se tělo vyprostit. U hlubokých ledovcových trhlin to ale nemusí být technicky proveditelné – některé trhliny dosahují hloubky desítek metrů a jejich stěny jsou nestabilní.
Česká diplomacie situaci sleduje. Zastupitelský úřad v Oslu je v kontaktu s norskými autoritami a s rodinou Miroslava Jakeše.
Bez ohledu na to, jak pátrání dopadne, Jakešův odkaz v české cestovatelské historii zůstane. Člověk, který jako první Čech stanul na lyžích na severním pólu a sám přešel Grónsko, zapsal své jméno do dějin polárního cestování nesmazatelně.
Arktida si vybírá sama
Špicberky jsou místem drsné krásy, které každoročně láká stovky dobrovolníků i profesionálních cestovatelů. Norské úřady opakovaně upozorňují na rizika spojená s pohybem mimo vyznačené trasy, zejména na ledovcích. Přesto se tragédiím nedá zcela zabránit – příroda v těchto zeměpisných šířkách neodpouští chyby, a někdy ani chybu nepotřebuje.
Pokud vás zajímají další aktuální události, přečtěte si třeba o tom, jak eskaluje spor mezi Pavlem a Babišem o summit NATO, nebo o čem mluví nejnovější předvolební průzkumy. A pokud vás zajímá příroda z jiného úhlu, možná vás zaujme varování biologa před invazními sršněmi.
Zdroje
